Absolutní zděšení a smutek. Emoce, které právě před čtyřiceti lety zachvátily nejen hudební svět, když se dozvěděl o vraždě Johna Lennona, se v Praze přetavily v improvizovaný pomníček. Záhy se stal něčím víc než jen pietou.
Článek
Řeč je samozřejmě o Lennonově zdi. Tedy souvislé fasádě Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v srdci staré Prahy.
Než si ji pro sebe „zabrali“ fanoušci Johna Lennona, říkalo se jí Zeď nářků. Objevovala se tu protestní hesla – proti komunistům, sovětské okupaci. Objevovaly se tu básně. Milostné vzkazy.
Jak odhalil před čtrnácti lety v časopise Dějiny a současnost historik Petr Blažek, historie „čmárání“ po této zdi se dá vystopovat už v 60. letech 20. století. Tehdy se tu podle pamětníků začaly objevovat vzkazy pro nedaleko bydlící hereckou legendu Jana Wericha.
V polovině prosince 1980 tu pak kdosi v reakci na zastřelení Johna Lennona vytvořil jeho památníček. „Využil prázdnou kamennou desku, která v minulosti zřejmě sloužila jako součást veřejného vodovodu. První podoba symbolického náhrobku byla jednoduchá. Neznámý autor napsal křídou nápis ‚Za Johna Lennona‘ a nad ním nakreslil kříž. Na místě přibyly záhy svíčky, květiny a fotografie zastřeleného zpěváka,“ napsal historik Blažek (externí odkaz zde).
V dubnu 1981 byla zeď Maltézské zahrady poprvé přemalována zelenou barvou. Plošná likvidace nápisů zřejmě souvisela s přípravami XVI. sjezdu KSČ. „Podle Romana Laubeho, který později napsal o lennoniádách na Kampě řadu zpráv, změnilo právě toto plošné přemalování zdi zcela atmosféru místa: Poezie ze zdi zmizela a objevila se tam řada hesel s takovým politickým podtextem. První, které jsem tam registroval, bylo ‚Palach by plakal‘,“ popsal Blažek.
Onoho přemalování zažila Lennonova zeď přehršel. V úvodní fotogalerii se můžete podívat na její podoby v průběhu let.