Paneláky, dělnické kolonie i domy pražské smetánky. Začíná Den architektury

Slavné vily, historické činžáky, dělnické kolonie nebo paneláky. Ale také moderní bytové projekty, hausbóty, skanzeny či kolektivní domy. Kvalitní bydlení v různé podobě, včetně té experimentální, i další zajímavou architekturu budou moci zájemci objevovat ve více než stovce měst a obcí v rámci Dne architektury.

Festival mate názvem, už tradičně se koná celý týden, letos je to od 1. do 7. října. Nejvíce akcí je přitom možné navštívit o víkendu 3. a 4. října. Zájemci mohou objevovat mnoho zajímavých staveb i celých čtvrtí ve více než stovce měst a obcí hlavně v Česku a částečně i na Slovensku.

Vedle známých a pravidelně zařazovaných míst jsou na programu i méně známé stavby a lokality. Akce jsou zdarma, na vybraná místa jsou nutné rezervace kvůli omezené kapacitě. Některý doprovodný program může být placený.

Hlavním tématem je letos bydlení, které se dotýká každého. „Nejde přitom jen o samotné stavby, ale také o podobu měst, kvalitu veřejného prostoru nebo mezilidské vztahy. Letošní ročník proto otevírá otázku, jakou roli hraje domov v našem každodenním životě a jak se proměňují představy o bydlení napříč generacemi. Nebude chybět ani kritický pohled na současnost, zejména na otázky dostupnosti bytů, proměny měst a hledání nových řešení,“ říká ředitelka a zakladatelka festivalu Marcela Steinbachová.

Festival s podtitulem „Bydlím, tedy jsem“ předvede nejen to, jak se v českých zemích žilo dříve, ale také, jak bydlíme dnes a jaké podoby může mít domov v budoucnosti.

Z oblasti bydlení je v programu zařazen například funkcionalistický komplex bytových domů na Letné, zvaný Molochov, v Brně je to vzorová funkcionalistická kolonie Nový dům spolu s prvorepublikovými vilami židovských architektů ve čtvrti Pisárky.

Otevřené budou i slavné vily v dalších městech, jako je teprve vloni zpřístupněná Medova vila v Humpolci, Zelenkova vila v Kutné Hoře nebo vila Primavesi v Olomouci, která se na akci objevuje pravidelně. V Hradci Králové se návštěvníci vydají do vilové kolonie Střelecká, v Černošicích zase za rekreačními domy, které si zde nechávala stavět pražská smetánka první republiky.

Festival ukáže zájemcům též bydlení chudších vrstev v podobě dělnických, hornických a zaměstnaneckých kolonií v Kladně, Lounech, Brně, Praze či Ostravě. Poválečné experimenty připomenou kolektivní domy v Litvínově a Českých Budějovicích, kladenské věžáky a hotelové domy architekta Miroslava Drofy ve Zlíně.

Příklady ze současnosti představuje Rezidence Příční v Brně nebo Rezidence Drdla ve Žďáru nad Sázavou, která ukazuje možnou cestu k dostupnému bydlení. Naopak historickou lidovou architekturu zastupuje právě rozestavěná část Kolibiska v největším českém skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm nebo čerstvě opravená roubenka U Rathauskejch v šumavském Strašíně.

Na celé čtvrti a obytné soubory festival upozorní v Opavě, Havlíčkově Brodě, Kutné Hoře, Boskovicích a na řadě jiných míst. K typickým příkladům patří pražské sídliště Ďáblice, brněnská Lesná nebo Klíše v Ústí nad Labem.

Vedle bydlení si festival všímá i staveb jiného typu. Z technického a industriálního dědictví jsou to například historické výtahy v Karlových Varech, bývalá továrna na výrobu lustrů Eliáška v Kamenickém Šenově a zauhlovací věž a kotelna ve Vratislavicích nad Nisou. Ze sakrálních památek je možné mimořádně nahlédnout do krovů gotického chrámu svatého Mikuláše, v Čáslavi bude přístupná synagoga ve stylu maurské secese.

Ze současných staveb se pořadatelé zaměřili na prestižní soutěž Česká cena za architekturu. Návštěvníci si mohou prohlédnout první dětský hospic, Dům pro Julii v Brně, který zvítězil v loňském ročníku. Podívat se mohou i do nominovaných staveb, k nimž patří Horácká multifunkční aréna v Jihlavě, obnovené Lesní koupaliště v Liberci nebo přestavěný Žitný mlýn v Boršově nad Vltavou.

Tématem jsou tradičně i významné osobnosti. Jubileum 140 let od narození architekta Ludwiga Miese van der Rohe se budou věnovat v Opavě, Čelákovicích a Praze. Ve Zlíně se budou akce točit kolem Tomáše Bati, od jehož narození letos uplyne 150 let.

Václava Havla a jeho nedožité devadesátiny připomenou prohlídky Pražského hradu a zámku v Lánech. V Žatci, Praze a dalších městech se pak návštěvníci vydají po stopách architekta Františka Alberta Libry k příležitosti 135. výročí od narození. Jeho dílem je mimo jiné známá kartotéka České správy sociálního zabezpečení, která působí jako ze sci-fi.

O Den architektury bývá velký zájem i proto, že při akci bývá mimořádně zpřístupněna řada budov, které běžně pro veřejnost otevřené nejsou. O komentované prohlídky, procházky a přednášky se starají architekti, historici a historičky i další odborníci, někdy i samotní autoři prezentovaných staveb.

Vystoupí i známý hudebník Vladimir 518 k tématu fenoménu sídlišť, publicista a kurátor Adam Štěch na fotografiích představí obytné domy a interiéry z celého světa, které sám na svých cestách poznává.

Při festivalu si lze také zasportovat, některé akce mají formu běhu nebo jízdy na kole. Součástí jsou rovněž speciální pubkvízy nebo výstavy, z nichž některé budou pokračovat i v dalších týdnech.

Své si na akci najdou i děti, které si na workshopech v Praze, Brně, Plzni, Opavě či Pardubicích můžou zahrát na architekty, hravou formou se seznámit s architekturou a naučit se vnímat stavby i město kolem sebe.

Den architektury je propojený s mezinárodním festivalem Film a architektura, který nabídne snímky z celého světa věnované obytné architektuře nebo proměnám měst a veřejného prostoru. Obě akce pořádá spolek Kruh, který se dlouhodobě zabývá propagací české i světové architektury, ve spolupráci s řadou institucí, místních spolků a odborníků na architekturu, urbanismus a péči o město.