Vyrazte do ráje milovníků romantiky i vína: to nejlepší z Lednicko-valtického areálu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dálkové průhledy, krajinářské kompozice, dlouhá stromořadí. A řada krásných stavebních památek. To je Lednicko-valtický areál, území o rozloze 283 kilometrů čtverečních, které leží v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem. Areál na seznamu památek UNESCO je unikátní směsí architektury několika stylů a člověkem upravených přírodních scenérií.

Lednicko-valtický areál platí za nejrozsáhlejší člověkem uměle upravené území v Evropě a je i jedním z největších svého druhu na světě. Nejvýznamnějšími kulturními památkami jsou zde zámky Lednice a Valtice. V celém areálu je doplňují drobné romantické stavby, takzvané salety.

Krajinářské úpravy, které se v areálu během let dělaly, vycházely ze stylu anglických parků. Potkává se zde barokní architektura s novogotikou v podobě úpravy lednického zámku a s řadou drobných staveb v klasicistním a romantickém duchu, inspirovaných antikou či islámskou architekturou. Vše umocňují rafinované dálkové průhledy a osy lemované alejemi, které mezi sebou jednotlivé stavby propojují.

Největší lákadlo celého areálu je zámek Lednice. Původně to byla renesanční vila, pak upravená na barokní zámek. Dnešní podobu získal zámek v 19. století, kdy byl přestavěn v romantickém novogotickém stylu na reprezentační letní sídlo rodu Lichtenštejnů.

Tehndy se zde pořádala velkolepá setkání evropské šlechty. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout reprezentační sály, soukromé knížecí apartmány i pokoje dětí a guvernantek, kde sídlí i Muzeum loutek Milana Knížáka.

Zámek obklopuje rozsáhlý park o rozloze téměř 200 hektarů. V něm mohou návštěvníci kromě pestře zastoupené zeleně objevovat různorodé stavby, jako jsou palmový skleník s tropickými a subtropickými rostlinami, barokní konírna, benátská kašna z pískovce nebo římský akvadukt, který byl součástí zavlažovacího systému parku a sloužil i jako umělý vodopád.

Z daleka viditelnou dominantou je Minaret nebo také Turecká věž. Tato rozhledna, podobně jako nedaleká Maurská vodárna inspirovaná islámskou architekturou, díky výšce téměř 60 metrů patří k nejvyšším svého druhu v Evropě. V parku stojí také uměle vytvořená romantická zřícenina Janův hrad, někdy nazývaná také Janohrad.

Park je kombinací francouzské formální zahrady s volněji pojatými anglickými krajinářskými prvky. Návštěvníci mohou využít i plavbu lodí po kanálech řeky Dyje, které protékají parkem. Jedna trasa vede anglickým parkem po Zámecké a Staré Dyji, zatímco druhá prochází lužním lesem, meandry Staré Dyje mezi minaretem a romantickou zříceninou Janův hrad.

Zámek Valtice byl dříve hradem, než byl přestavěný na renesanční a pak barokní sídlo. Býval rovněž rezidencí jednoho z nejmocnějších šlechticů podunajské monarchie - Lichtenštejnů. Na výstavbě zámku se podílela významná evropská stavitelská jména, jako byli Tencalla, otec a syn Ernové, Ospel, Martinelli nebo Beducci. Současná podoba zámku vzešla z přestaveb v 17. a 18. století.

Součástí je mimo jiné cenné barokní Zámecké divadlo z roku 1790. Ve Valticích je i dlouhá vinařská tradice, kdy se zde každoročně pořádají v zámeckých jízdárnách vinné trhy. Přímo v zámku lze navštívit unikátní vinný Zámecký sklep s původem z roku 1430, který patří k nejstarším a největším v Česku.

Lednicko-valtický areál má velmi bohatou historii, která sahá až k přelomu 11. a 12. století. První písemné zmínky o Valticích pocházejí právě z tohoto období, kdy přešly z majetku pasovských biskupů do vlastnictví rodu Seefeldů. První zmínka o Lednici se objevuje v roce 1222, kdy byla v držení rakouského rodu Sirotků. Ve 14. století začal významný šlechtický rod Lichtenštejnů skupovat panství v této oblasti.

V období od 15. do 17. století i přes válečné konflikty, jako byly husitské útoky nebo obléhání uherským magnátem Bočkajem, se v areálu stavěly kostely, fary, školy, nemocnice i kláštery. V letech 1648-1781 získaly Valtice svůj charakteristický vzhled díky výstavbě zámku, farního kostela i nového objektu kláštera a nemocnice milosrdných bratří.

Výsledná podoba areálu však pochází z 18. a 19. století, tato doba se nesla ve jménu rozsáhlých parkových úprav a romantických staveb. V zámeckém parku a v okolní krajině přibyly Minaret, romantická zřícenina Janohrad, Apollonův chrám, kolonáda na Reistně, Tři Grácie, Rybniční zámeček a řada dalších staveb. V 19. století byl zámek v Lednici přestavěn ve stylu anglické gotiky. Do oblasti byla zavedena železnice, vznikly nové školy, nemocnice i veřejné budovy.

Od 60. let 20. století se areál začal otevírat turistickému ruchu – byly zpřístupněny části valtického a lednického zámku a později byla otevřena i muzea a turistická informační centra. V roce 1995 se stal zámek v Lednici národní kulturní památkou. O rok později, v prosinci 1996, byl celý areál zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.