Léky na cholesterol prodlouží život. Dieta moc nezabere

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Osmdesát procent lidí středního věku má zvýšený cholesterol. Někdy po padesátce uvidí vyšší číslo na výsledcích laboratorního vyšetření většina lidí, mnozí i dříve. Cholesterol ucpává cévy, ty pak ztrácejí pružnost. Přispívá také ke zvýšení krevního tlaku a následně třeba ke vzniku mrtvice nebo infarktu.

Při zvýšeném, ale zatím ne velmi vysokém výsledku může mnohého napadnout, že když začne jíst zdravěji a k tomu se hýbat, srazí si hodnoty na přijatelnou úroveň. Odmítnou tak lék na snížení cholesterolu, který jim praktici nabídnou. Lékaři se s takovou reakcí nezřídka setkávají a rozhodnutí nechávají na pacientovi.

Kardiologové ale takový postup nevidí rádi a doporučují včas nasadit léky na snížení cholesterolu ze skupiny statinů. Ty blokují tvorbu enzymu, který játra potřebují k výrobě této látky. Dokážou tak výrazně prodloužit život. Naopak už malé zvýšení cholesterolu významně zvedá zdravotní rizika včetně hrozby předčasného úmrtí.

Statistiky odborníků přitom hovoří jasně: málokomu se opravdu podaří hladinu cholesterolu snížit dietou bez léčby. Ta by totiž musela být opravdu přísná. „Jen u velmi malého procenta lidí se podaří změnou životního stylu dosáhnout tak zásadního zlepšení metabolického profilu, že je možné léčbu léky ukončit, ale je to spíše raritní scénář,“ potvrzuje profesor Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Jako lékař působí na III. interně Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Proč se lidé lékům brání? Někdy čistě jen kvůli tomu, že si nechtějí přiznat, že už stárnou a nejsou zcela zdraví. Byl by to třeba první lék, který musí polykat pravidelně denně.

Jednou z častých a zcela nelogických úvah je, že po lécích na cholesterol bude mít člověk potíže s erekcí. Je to přitom naopak, vysoký cholesterol cévám škodí, protože je ucpává, a to včetně těch zásobujících pohlavní orgány. Potíže s erekcí mohou ostatně být jedním z prvních příznaků onemocnění srdce a cév.

Statiny mají podle lékaře jen málo vedlejších účinků, které se navíc dají vyřešit změnou přípravku či snížením dávky, případně kombinací s jinými léky. Mezi vedlejší projevy užívání patří trávicí obtíže, bolesti hlavy a svalů, nespavost či vyrážka. Zjednodušeně se dá říct, že starší typy mají méně vedlejších účinků, novější jich mají více, ale kladný efekt převažuje. Osm z deseti pacientů, kterým statiny nesedly, může pokračovat jiným typem zcela bez obtíží.

Statiny se podle Vráblíka k léčbě používají více než 30 let a v Česku je užívá 1,3 milionu lidí, tedy zhruba sedmina dospělé populace. Zvýšený cholesterol mají přitom čtyři pětiny. Z toho je jasné, že je zdaleka neužívají všichni, kteří by z nich podle lékařů mohli mít prospěch.

Jedním z důvodů je, že lidé vůbec nemají ponětí o existenci takových léků a po lékařích je nepožadují. Dalším je šíření spousty mýtů kolem statinů. Lidé kvůli nim věří, že je zvýšený cholesterol menším rizikem než pilulky. V duchu: nechci žádnou chemii.

Obojí ukázal nedávný průzkum Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, jehož byl Vráblík odborným garantem. Domněnky, že statiny ničí svaly, ledviny a játra nebo že vedou k impotenci a demenci, jsou podle něj nesmyslné.

Rozšířené je i přesvědčení, že statiny snižující cholesterol má člověk brát jen dočasně, než se hladiny sníží, ať už díky léčbě nebo úpravě životosprávy. Ani tohle není pravda. Jak vysvětluje profesor Vráblík, tyto léky se berou doživotně a nemělo by se s tím přestávat, ani když hodnoty klesnou na optimální úroveň.

„Je to stejné jako s vysokým krevním tlakem – jeho výši také umíme léky ovlivnit, ale neumíme odstranit příčinu jeho zvýšení, a proto je léčba nezbytná stále,“ říká lékař. Pacientům vysvětluje, že cílem není jen snížení množství cholesterolu v krvi a cévách, ale i zlepšení stavu srdce a oběhové soustavy. Například tato velká studie z New England Journal of Medicine potvrzuje snížení rizika srdečních příhod téměř na polovinu.

Bez rozboru krve se nedá zjistit, jak na tom s cholesterolem člověk je. Zvýšená hladina nijak nebolí. Měření hladiny cholesterolu patří k základnímu vyšetření v rámci preventivních prohlídek u praktika, na které by měl každý chodit jednou za dva roky.

Statiny jsou na předpis, předepsat je může praktik, není třeba kvůli tomu navštěvovat internistu nebo kardiologa. I když praktik vás zvláště v případě dalších oběhových potíží může ke specialistovi poslat. Za statiny se obvykle nic nedoplácí, případně je to jen několik málo desetikorun.

Pokud by statiny nezabraly, připadá v úvahu například injekční aplikace monoklonálních protilátek jednou za 14 dní až měsíc. Ty lékaři předepisují i lidem, na jejichž množství cholesterolu jsou statiny krátké.

Novinkou jsou injekce, které stačí aplikovat jednou za půl roku, patří do skupiny léků zvaných sirany. „Jde o zcela nový typ léčby, která snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi až o polovinu,“ popsal profesor Miloš Táborský, šéf Kardiologické kliniky v ústecké Masarykově nemocnici. Za injekční léčbu pacient nedoplácí, ale její předepisování se přísně hlídá - mohou ji dostávat jen lidé s vysokým rizikem potíží a podobně.

I když člověk začne pravidelně užívat statiny nebo jiné léky na cholesterol, měl by se nadále snažit dodržovat zásady zdravého životního stylu. Bylo by chybou spoléhat se čistě na léky, protože přiměřený jídelníček a dostatek pohybu snižují i další rizika týkající se srdce a oběhu. Ať už je to vysoký tlak, nadváha nebo třeba cukrovka. Vliv má samozřejmě také na nádorová onemocnění.

Zásadní je omezení škodlivých nasycených tuků. Týká se to typicky těch živočišných, ale vyskytují se například i v kokosovém či palmovém oleji - ty proto nejsou zdravou alternativou sádla či másla. Jelikož jsou však levné, v oblibě je mají výrobci polotovarů, sušenek i zmrzlin.

Naopak je dobré jíst tuky obsahující nenasycené omega-3 mastné kyseliny, které podle studií oběhovou soustavu chrání, stejně jako zpomalují stárnutí buněk lidského těla. Nahodilá konzumace tu a tam ale nemá smysl, efekt se projevuje nejdříve po měsíčním pravidelném příjmu. Potvrzuje to studie publikovaná v prestižním odborném časopise Nature.

Zdrojem jsou třeba tučné ryby, měly by se jíst alespoň dvakrát týdně. Hodně prospěšných kyselin je také v listové a brukvovité zelenině či ve lněném semínku. Na vaření používejte řepkový olej, sójový, z vlašských ořechů či lněný. Občas si dejte pár oříšků, pozor ale na jejich tučnost.

Dělají se další výzkumy zaměřené na snižování hladiny škodlivého cholesterolu. Nadějně se jeví například hlíva ústřičná či shiitake díky vysokému obsahu látek zvaných betaglukany. Omega-3 mastné kyseliny i betaglukany lze užívat i ve formě doplňků.

Na snížení zlého cholesterolu platí také strava s dostatkem vlákniny, včetně ovoce a zeleniny. Jen 13 procent Čechů jich má v jídelníčku alespoň 300 gramů, což je přitom ale jen polovina dnešních doporučení. Pomáhá i pravidelný pohyb, podle jedné španělské studie stačí půlhodina denně, lepší je ale hodina. Nemusí jít přitom o extrémní dřinu, funguje i rychlá chůze.

Autorka je šéfredaktorka webu Vitalia.cz