Článek
Čína poskytla svoji nabídku na online mítinku ministrů zahraničí některých zemí regionu. Mexičtí a čínští šéfové diplomacie setkání předsedali. Mezi 16 zúčastněnými zeměmi byly například Argentina, Chile nebo Dominikánská republika.
Podle mexického ministra mluvil čínský zástupce o vakcíně jako „o veřejně prospěšném zboží“, ke kterému by měl být „univerzální přístup“.
„Jsme Číně velmi vděční. Čínskou vládu, prezidenta – víte, že jsem měl možnost s ním mluvit po telefonu – jsme požádali o zdravotnické vybavení. Z Číny dorazila spousta letů s pomocí,“ děkoval po oznámení možné půjčky mexický prezident Andrés Manuel López Obrador během svého každodenního brífinku. „Vždy jsme měli dostatečné dodávky vybavení a léků, a teď ještě taková nabídka,“ dodal.
Zatím se pochopitelně neví, kdy by měla být k vakcína k dispozici. Peking ale každopádně trvá na tom, aby se z poskytnuté půjčky koupila výhradně čínská vakcína.
Koronavirus v Latinské Americe
Pandemie zasáhla Latinskou Ameriku velmi tvrdě. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji na konci května označila za nové epicentrum. Situace se od té doby příliš nezlepšila a nárůst nových nakažených se nepodařilo zpomalit.
Celkově bylo zaznamenáno přes 3,8 milionu případů nákazy a více než 170 tisíc lidí v důsledku nemoci zemřelo.
Momentálně nejpostiženější zemí je Brazílie, která je celosvětově v počtu případů na druhém místě hned za USA. Mezi prvními deseti nejvíce zasaženými zeměmi světa je také Peru, Mexiko a Chile.
Peru má aktuálně 371 tisíc potvrzených případů koronaviru, z toho přes 97 tisíc je právě aktivních. V Mexiku nepomohla ani na konci března přijatá karanténní opatření. Země dosáhla celkově přes 370 tisíc případů nákazy, z toho přes 92 tisíc je stále aktivních případů.
Data jsou zřejmě zkreslená rozdíly v počtu provedených testů. Mexiko provede zhruba pět testů na tisíc lidí, v Brazílii se na konci června testoval každý sedmý člověk z tisíce.
Ostatní země v regionu na tom nejsou o moc lépe. Navíc ne všichni lidé mohli dodržovat přísná karanténní opatření. Mnoho jich pracuje v šedé ekonomice a vycházet ven za prací pro ně bylo existenční nutností. To pravděpodobně přispělo k rozšíření nákazy.
Pandemie se ovšem nevyhnula ani té nejvyšší společenské vrstvě. Honduraský prezident Juan Orlando Hernandez i prozatímní prezidentka Bolívie Jeanine Áñezová byli pozitivně testováni na koronavirus. Právě v Bolívii se nakazilo i několik členů vlády. Nakazil se také brazilský prezident Jair Bolsonaro, který nemoc dlouhodobě zlehčoval.
Čína a vývoj vakcíny
Zpráva o čínské nabídce přichází krátce poté, co čínská firma Sinovac Biotech dostala povolení k zahájení finální fáze testování své vakcíny. Další vakcína od čínské společnosti Sinophram už touto fází prochází.
Kromě těchto dvou je ještě ve finálním testování očkovací látka AZD1222 vyvinutá vědci z Oxfordské univerzity. Celkově pochází z Číny osm z devatenácti potenciálních vakcín, které jsou již testované na lidech.
Čínské investice v Latinské Americe
Půjčka na vakcínu by nebyla zdaleka jedinou, kterou Čína zemím Latinské Ameriky poskytla. Podle zprávy Bostonské univerzity a think-thanku The Inter-American Dialogue investuje Čína v regionu přes projekty v rozvoji infrastruktury a energetiky.
Podle dat Čínsko-latinskoamerické akademické sítě investovali Číňané minulý rok v Latinské Americe 12,8 miliardy dolarů.
