Hlavní obsah

Na ose Zeman – Babiš – Petříček roste napětí kvůli novým velvyslancům

O jmenování českých velvyslanců se často vedou ostré spory.

25. 11. 2019 12:00

Naschvály, blokování nominací, hledání „trafik” pro zasloužilé funkcionáře. Obsazování postů českých velvyslanců zažilo v minulosti řadu nepříjemných momentů. I když to v zahraniční politice na ose Miloš Zeman – Andrej Babiš – Tomáš Petříček skřípe, výběr ambasadorů je v současné době relativně hladký. Může se to ale rychle změnit.

Článek

Před 5 lety nepřicházelo pro prezidenta Zemana v úvahu, aby kariérní diplomat a velká postava česko-německých vztahů Tomáš Kafka získal významný post velvyslance v Berlíně. Do německé metropole se tak po Rudolfu Jindrákovi stěhoval dřívější ministr životního prostředí Tomáš Podivínský, považovaný dodnes za prezidentova „koně”.

Rok 2019 a ředitel OSE (Odboru států střední Evropy) Kafka, kromě diplomata také básník a překladatel, pomalu balí kufry směr Berlín. Miloš Zeman s ním přátelsky rozpráví a už dokonce podepsal jeho jmenování. Česká republika přitom zatím spolkovou republiku ani nepožádala o tzv. „agrément”. Tomáš Kafka, někdejší ambasador v Irsku, má Podivínského vystřídat na jaře.

Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí. Její doporučení míří k šéfovi diplomacie, který pak ambasadora navrhne vládě. Po jejím schválení ještě jmenování podepisuje prezident republiky.

„Vždycky se dělaly čárky, kdo komu s jakým jménem nebo postem ustoupil,” popsal Seznamu proceduru jeden z doyenů české zahraniční politiky, který si nepřál být jmenován. Od vzniku České republiky vzniklo několik krizových situací, kdy se na ose MZV – Úřad vlády – Pražský hrad schvalování velvyslanců „zaseklo”.

Začalo to už za Václava Havla. Ten nechtěl podepsat jmenování ambasadorů, pokud na post ve Washingtonu neusedne Martin Palouš. Karel Schwarzenberg coby ministr zahraničí vždy trval na tom, že výběr velvyslanců je primárně jeho záležitostí. Schwarzenberg se hádal už s prezidentem Václavem Klausem v roce 2010. Mnohem horší situace ale vznikla v roce 2013 po prezidentské volbě.

Když Livia Klausová končila jako velvyslankyně na Slovensku. (Video: Lukáš Marek, Profimedia.cz)

Novopečený prezident Miloš Zeman, který právě Schwarzenberga porazil, začal do křesla velvyslankyně v Bratislavě „tlačit” Livii Klausovou, která ho podpořila v prezidentské kampani. Ministr zahraničí takovou volbu kategoricky odmítal. „Probíhal zásadní spor o to, kdo bude mít v zahraniční politice navrch, a jmenování velvyslanců byla špička tehdejšího ledovce,” vzpomíná insider z Černínského paláce.

Ostrý střet se táhl až do pádu Nečasovy vlády. Rusnokův kabinet nakonec Klausovou v tichosti do Bratislavy v zimě 2013 poslal.

I když si dnes architekti české zahraniční politiky, Tomáš Petříček, Andrej Babiš a Miloš Zeman, názorově rozcházejí, ohledně výběru a schvalování velvyslanců je relativní klid. Podle zasvěcenců se „obrušovat hrany” daří hlavně už zmiňovanému Rudolfu Jindrákovi.

Rudolf Jindrák v Mapě Seznamu o telefonátech státníků. (Video: Jiří Hošek, Seznam.cz)

Bývalý velvyslanec v Maďarsku, Rakousku a Německu je teď ředitelem zahraničního odboru na Hradě. V minulosti působil i na Úřadu vlády a dokonale zná celou proceduru i celý diplomatický sbor. Rudolf Jindrák se snaží vysvětlovat kroky Miloše Zemana v zahraniční politice a tlumit některé prezidentovy návrhy. V roli mediátora je úspěšný i v otázkách jmenování velvyslanců. Za 2 a půl roku na Pražském hradě má na svém kontě 71 schválených ambasadorů.

Sám Rudolf Jindrák si pochvaluje, že v současnosti zastupují Českou republiku v cizině v drtivé většině případů profesní diplomaté. Výjimkou jsou někdejší viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík působící v Číně nebo bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý, který šéfuje zastupitelskému úřadu v Bratislavě.

Současnou mocenskou rovnováhu usnadňuje skutečnost, že oproti některým svým předchůdcům, zejména Jiřímu Paroubkovi nebo Mirkovi Topolánkovi, je v otázce jmenování velvyslanců zatím velmi pasivní premiér Andrej Babiš.

Ten měl nabídnout či přímo slíbit uplatnění v diplomatických službách bývalým ministrům za hnutí ANO Martě Novákové, Danu Ťokovi nebo Karle Šlechtové. Na jejich vyslání do ciziny ale posléze Babiš netlačil, což platilo také o bývalé pražské primátorce Adrianě Krnáčové. Ta si dělala zálusk na post v Berlíně a posléze se spekulovalo o jejím vyslání do Atén. Ani tahle varianta se ale nezhmotnila. Zatím.

Reklama

Doporučené