Článek
Podle zjištění Seznam Zpráv musí české ministerstvo zahraničí odmítat žádosti o vakcíny ze strany zahraničních diplomatů, kteří působí v Česku. Velvyslanci a velvyslankyně přitom často spolupracují s českými politickými špičkami na těsno a jde o křehké vztahy založené na protislužbách.
Česko se v očkovacím tempu teprve v posledních dnech přiblížilo k evropskému průměru, vakcíny tu dostali zatím hlavně lidé v důchodovém věku a zdravotníci. A ani VIP diplomaté nemají z podstaty své funkce přednost ve frontě na očkování.
Naopak v některých cizích zemích se injekce s covidovými protilátkami od tamních vlád dočkali čeští diplomaté.
Diplomacie je veskrze společenská disciplína. Na recepcích však spíš než o chlebíčky jde o konverzaci a výměnu informací. Frustraci západních diplomatů čekajících na vakcíny z domova využívá Rusko a Čína, která je láká na své, v EU neschválené látky. A to přes to, že obě mocnosti očkují pomaleji než evropské země. Čeští diplomaté v Rusku a v Číně zatím nabídku tamních úřadů nevyužili.
Padesátníci na řadě
Z pohledu přístupu k vakcínám má štěstí na hostitelskou zemi například český velvyslanec ve Velké Británii Libor Sečka.
„Byl jsem již vyzvaný k registraci v systému britské Národní zdravotní služby. Očkování proběhne v pátek dopoledne,“ řekl Seznam Zprávám velvyslanec.
Británie patří k očkovacím premiantům světa. Podle britské BBC se v ostrovním království už naočkovalo 35 dávek vakcíny na 100 obyvatel. Od pondělí Británie očkuje i občany a rezidenty nad 56 let a do této kategorie se vešel právě i Sečka.
Naočkovaný je už také český diplomatický tým sloužící v Izraeli. Není divu, židovský stát očkuje nejrychleji na světě a všem diplomatům sloužícím na jeho území nabídl vakcínu v rámci kampaně „Brothers in Arms“. Jde o slovní hříčku, v níž se snoubí označení pro spolubojovníky, tedy „bratři ve zbrani“, ale zároveň poukazuje na to, že injekce proti covidu se dává do ruky („arm“).
Na řadu se ve Francii dostane brzy i český velvyslanec v Paříži Michal Fleischmann. I v této unijní zemi to značí to, že jsou s očkováním dál než Česko.
„Francouzská vakcinační strategie postupuje dle věkových skupin a existujících zdravotních komplikací. Postupně je možnost očkování rozšiřována – o zdravotníky či osoby ve věkové skupině 50–74 s komorbiditou. Já osobně mám již sjednaný termín na očkování, nikoli ale na základě funkce, ale výše zmíněných kritérií,“ napsal z Paříže Seznam Zprávám ambasador Fleischmann.
Vakcínu za úhradu
Česko v tomto srovnání nezáří – nemá naočkovaných ani deset procent lidí na svém území, vakcíny se zatím dostaly pouze na lidi nad 70 let plus zdravotníky a pedagogy. Diplomaté, nejčastěji lidé v produktivním věku, tak mají v Česku k vakcíně stále daleko.
Podle informací Seznam Zpráv české ministerstvo zahraničí čelí žádostem o vakcíny ze strany zahraničních diplomatů „uvězněných“ na home office a videokonferencích v Praze.
„Ano, Ministerstvo zahraničních věcí takové žádosti registruje,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí úřadu Zuzana Štíchová s tím, že ambasády již informovalo plošně o dalším postupu.
„Ministerstvo zahraničních věcí po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví informovalo diplomatické mise cizích států v České republice, že jejich diplomatickým a administrativně-technickým pracovníkům bude umožněno očkování za úhradu dle vakcinačního plánu ČR, který nepředpokládá upřednostňování pracovníků diplomatických misí,“ dodala.
Čeští diplomaté, ať už slouží v Česku na „ústředí“, nebo v zahraničí na českých ambasádách, se podle vyjádření Štíchové k vakcíně dostanou také, až budou na řadě dle občanských kritérií – tedy zejména věku.
„Pracovníci velvyslanectví a jejich rodiny jsou nedílnou součástí francouzské komunity a komunity rezidentů EU v České republice a z tohoto titulu s nimi musí být zacházeno stejně jako s českými obyvateli, bez jakékoliv diskriminace,“ uvedlo například francouzské velvyslanectví v Česku na dotazy Seznam Zpráv ohledně vakcinace a jejich očekávání, zda je má očkovat hostitelský stát.
Deprese a vyhoření
Jde o globální téma. Koncem února frustraci amerických diplomatů kvůli nedostatku vakcín popisoval americký list The New York Times. Tenzi způsobilo v zámoří zejména to, že očkování dostali diplomaté, kteří slouží na americkém ministerstvu zahraničí ve Washingtonu, ale nikoli ti, kteří působí v zahraničí na amerických ambasádách, tedy vlastně v první linii diplomacie.
Zejména západní diplomaté často slouží v zemích, v nichž je životní standard, včetně zdravotního systému, na nižší úrovni než v jejich domovských zemích.
„Ve varovné depeši zaslané do ústředí amerického ministerstva zahraničí velvyslanec USA v Kosovu popsal zhoršující se podmínky, v nichž jeho lidé působí. Psal o vyhoření a depresi po téměř roce snah zvládnout povinnosti při styku s veřejností v rámci diplomatických aktivit během pandemie,“ napsal například list.
Jsou ale i země, které vakcíny posílají svým diplomatům do zahraničí, jde zejména o Velkou Británii, která má dostatek vakcín.
„Britské ministerstvo zahraničí – Foreign, Commonwealth & Development Office – momentálně distribuuje vakcíny svým diplomatickým misím v zahraničí. První taková dodávka vakcín putovala koncem února na Kypr,“ sdělilo Seznam Zprávám britské velvyslanectví v Česku.
Sputnik zn. přenechám
Frustraci diplomatů z hluché sezóny využívají Rusko a Čína. Obě země přitom očkují pomaleji než evropské země s nejslabším vakcinačním výkonem. Podle již zmíněného přehledu BBC například v Rusku připadá 4,6 vakcíny na 100 obyvatel, a Čína má stejný ukazatel dokonce ještě menší - 3,6 dávky vakcíny. Obě země přitom ve statisících vakcíny vyváží či nabízí milionové dodávky zejména zemím s historií sovětských satelitních států.
Nabídku nechat se naočkovat látkou Sputnik V, která nemá schválení Evropské lékové agentury (EMA), dostali i čeští diplomaté sloužící v Moskvě. Jak již dříve Seznam Zprávy informovaly, nevyužili ji.
„Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) doporučuje vakcíny registrované EMA, avšak nebude bránit osobnímu rozhodnutí zaměstnance MZV, zvolí-li vakcínu takto neregistrovanou,“ řekla mluvčí Štíchová.
Podle prestižního britského listu The Financial Times si Sputnik nechali aplikovat diplomaté z pěti evropských zemí: Slovenska, Bulharska, Švýcarska, Řecka a Španělska. Například americký velvyslanec však Sputnik odmítl s elegantním vysvětlením.
„(Americký) velvyslanec Sullivan poděkoval (ruskému ministerstvu zahraničních věcí) za nabídku vakcíny, ale nepřál by si přijmout dávku Sputniku V, která náleží ruskému občanovi,“ tweetovala podle Financial Times mluvčí americké ambasády v Moskvě Rebecca Ross.
Podobnou nabídku jako v Rusku měli podle zahraničních médií dostat diplomaté sloužící v Číně. „Pokud jde o nabídku očkování Sinopharm v Číně, naši diplomaté ji od tamních úřadů obdrželi, stejně jako další diplomaté, ji ale zatím nevyužili,“ sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.
V Číně přitom na postu velvyslance působí bývalý viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík, kterého si do této diplomatické funkce prosadil prezident Miloš Zeman. Ten zároveň tlačí na českou vládu, aby vyjednala dovoz ruských a čínských vakcín.
