Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poté, co byl zvolen jemu blízký prezident, předstoupil premiér před média s tím, že zvýší daně z tabáku i slazených nápojů a začne škrtat ve výdajích, hlavně propouštět úředníky. „Konsolidace se stává nosným tématem naší vlády,“ prohlásil. Nic jiného prý nezbývá, protože země má „nejhorší finance v Evropské unii“, pochopitelně vinou předchozích vlád, ne té jeho.
Citovaným premiérem byl Robert Fico ze Slovenska a tisková konference se odehrála v pondělí. Ale s drobnými úpravami tato zpráva vystihuje také chování kabinetu Petra Fialy zhruba před rokem. Ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi jenom trvalo od prezidentských voleb celý měsíc, než veřejnosti oznámil, že chystá „konsolidační balíček“ obsahující úspory a také vyšší daně.
Na první pohled postupují politici z bývalé federace podle stejné logiky. Stát se zadlužil při covidu a energetické krizi, oznámit rozpočtové škrty však bylo možné až po volbě prezidenta. Obě reprezentace vlastně nepřehánějí ani s tvrzením, že předchozí vláda nechala rozpočet jejich země v nejhorším stavu v EU. V letech 2019-2023 se dluh českých veřejných financí zhoršil o 14,5 procenta HDP, a to skutečně nemá konkurenci, argumentoval Stanjura a mohl ještě připomenout, že Slováci s 10,5 procenta jsou až na pátém místě.
Ovšem Fico teď drží ještě „vyšší“ kartu. Schodek veřejných financí Slovenska dosáhl v minulém roce 6,5 procenta HDP. (Proti tomu jsou česká 3,3 procenta skoro zanedbatelnou veličinou.)
Tím se vysvětluje, proč slovenský premiér s poselstvím o zvyšování daní tolik spěchal. Jako každá země v Evropě se také Slovensko silně zadlužovalo, aby mělo na podporu rodinám i firmám v těžkých časech. Tamní politici se také nežinýrovali při rozdávání dárků před parlamentními volbami loni na podzim ani v příslibech, co udělají pro lidi hned po nich. Mohli spoléhat, že značnou část dluhů vymaže inflace. Nakonec se však přece jen dostavil hospodský s účtem, podle kterého je slovenský deficit opravdu nejvyšší v celé EU.
Premiér Fico proto musel bezodkladně uklidnit věřitele, že bude schopen splácet.
V tom ohledu jsou Češi dál, svůj schodek už přiznali, do škrtů se pustili a konsolidačním balíčkem ho chtějí stlačit pod úroveň maastrichtského kritéria tří procent HDP. Slovenský případ je však upomínkou, že na konečný účet pořád čeká také česká vláda. Loni zdejší rozpočet zachránily příjmy z mimořádných daní, stejně mimořádných dividend ČEZ i doplatku eurodotací. Letos je musí nahradit nové daně z konsolidačního balíčku a ministr financí uvidí teprve koncem roku, jestli se operace povedla.
Slováci se při své konsolidaci zase mohou poučit z českých chyb a nepřesností. Mohutné zvyšování daně z tabáku, kterým se v pondělí oháněl Fico, se stalo v tuzemsku evergreenem, výsledkem však bylo velké selhání daňové politiky státu. Od roku 2019 se zvýšila sazba tabákové daně o 47 procent, její výběr se však proti roku 2019 snížil. Lidé rezignovali na drahé cigarety a našli k tabákovým drogám jiné cesty. Zkušenosti s daní ze slazených nápojů v jiných zemích včetně Maďarska ukazují podobný efekt.
Rovněž propouštění třetiny z 37 tisíc úředníků v centrálních státních orgánech, o kterém zatím mluví Fico, sotva přinese převratný efekt. Fialova vláda také slibovala leccos, letos však plánuje propustit z 65 tisíc klíčových úředníků jenom dva tisíce a zbylým zmrazí platy. Bez úředníků stát nefunguje…
Zatím se zdá, že Slováci musí šetřit víc než Češi, proto bude jejich premiér nucen použít při konsolidaci silnější kalibr než drobné změny v desítkách daňových položek, které ordinoval Stanjura. „Nejsem příznivcem zvyšování DPH,“ varoval nicméně Fico Slováky tajemně, čeho se mohou (nebo nemusí) dočkat.
