Hlavní obsah

Nebezpečný azbest uprostřed sídliště. Případ vyšetřuje hygiena

Foto: Prazdnedomy.cz

Takto vypadala situace v areálu demolovaných Michelských pekáren loni v únoru, zhruba měsíc před incidentem. Tehdy se v areálu bourala vrátnice. Snímek poskytnutý webem Prázdnédomy.cz ukazuje, že inkriminované boletické panely stále ještě zůstávají na čelní straně někdejší administrativní budovy pekáren.

Reklama

20. 5. 6:00

V budovách z éry socialismu jsou miliony tun karcinogenního azbestu. Hygiena prověřuje případ, kdy při demolici starého komplexu v pražské Michli mohl nebezpečný materiál ohrozit i tamní obyvatele.

Článek

Na březen loňského roku asi většina lidí do konce života nezapomene. Objevily se první případy onemocnění covid-19, první lidé na něj zemřeli a v čase všeobecného strachu z rychle se šířící pandemie málokdo věnoval pozornost jiným druhům nebezpečí.

Plíce obyvatel pražské Michle však v té samé době možná více než koronavirus ohrožuje karcinogenní azbest. A to z bývalého areálu Michelských pekáren, kde developerská firma Skanska Reality chystá rezidenční komplex se stovkami bytů, obchody a službami.

Někdy kolem 20. března 2020 se totiž v Michli začala bourat bývalá administrativní budova pekáren. Celou jednu stěnu u někdejší vrátnice postavili kdysi z 45 takzvaných boletických panelů, které uvnitř obsahují asi tři čtvrtě tuny azbestu. Jejich sanaci nyní prověřují úřady. Hygiena zahájila správní řízení s pražskou firmou Trepart - vyšetřuje se, že tato společnost při odstraňování nebezpečného materiálu nedodržela technologický postup.

Mnohé nasvědčuje tomu, že firma Trepart poslala celou administrativní budovu k zemi, aniž by učinila standardní opatření, která mají bránit úniku nebezpečných azbestových vláken do ovzduší.

Otázkou také je, kde azbest z pekáren nakonec skončil. Seznam Zprávy se to přes veškerou snahu nedozvěděly. Firma Trepart, jejímž většinovým majitelem je pardubický podnikatel Jiří Křemenák, to nesdělila, ač jí o to redakce opakovaně žádala.

Co jsou boletické panely

Boletické panely jsou pojmenovány po místě, kde se za minulého režimu vyráběly, Boleticích nad Labem u Děčína (výroba probíhala od roku 1961 do roku 1980). Svého času šlo o velmi oblíbený stavební prvek, který sloužil k lehkému opláštění budov. Až později se ukázalo, jaké zdravotní potíže z ohnivzdorného azbestu, který se nachází uvnitř panelu v podobě azbestocementové desky, hrozí. Panely byly použity odhadem na třech tisících veřejných budovách v bývalém Československu. Často šlo o školy, školky, úřady a kancelářské objekty. Když se s panely nehýbe, azbestová vlákna velkou hrozbou nejsou, k masivnímu úniku rakovinotvorných vláken do ovzduší (a následně do plic) může ale dojít právě při demolicích a rekonstrukcích objektů.

Na hulváta?

Případ z Michle není v branži sanačních firem neznámý. „Něco jsem o tom případu už slyšel. Mezi azbesťáky se o takových akcích říká, že to udělali na hulváta,“ komentoval kauzu slangovým výrazem šéf jiné české sanační firmy. Dělat práci „na hulváta“, tedy proti předpisům, znamená, že si tím podnikatel snižuje náklady a tím pádem zvyšuje zisk.

Seznam Zprávy si základní data o případu vyžádaly od hygieniků podle zákona o svobodném přístupu k informacím. A pražská hygienická stanice už také v minulém týdnu redakci oznámila, že se aktivitami firmy Trepart při demolici Michelských pekáren bude dále z moci úřední zabývat, protože dosavadní šetření ukázalo, že při bourání pekáren byl technologický postup porušen.

„Vybrané boletické panely byly demontovány v rozporu s realizačním projektem,“ uvedla Zdeňka Shumová, která u pražských hygieniků vede sekci ochrany a podpory veřejného zdraví.

„V návaznosti na státní zdravotní dozor a z něho zjištěných pochybení bude ze strany Hygienické stanice hlavního města Prahy se společností Trepart zahájeno správní řízení,“ sdělila dále bez bližších podrobností ředitelka Shumová.

Foto: Archiv Seznam Zprávy

Podnět, který loni v listopadu vedení developerské firmy Skanska Reality poslalo pražským hygienikům.

Dopis Skansky na hygienu

Celý případ z doby začínající pandemie by možná byl ututlán a zapomenut, ale tím, kdo jej vlastně pomohl rozvířit, byla firma Skanska, která je generálním dodavatelem stavebních prací na novém sídlišti (výše zmíněná Skanska Reality je její sesterskou firmou).

Původem švédská firma si zakládá na tom, že se v podnikání řídí etickými principy a často zdůrazňuje vysokou morální úroveň svého podnikání. Je si vědoma, že je s kauzou spojeno značné reputační riziko.

Její etický kodex hovoří o zdravém a bezpečném pracovišti, stejně tak o minimalizaci ekologické stopy. Podle některých informací případ doputoval až do centrály nadnárodního stavebního koncernu do Stockholmu.

Každopádně to byla právě Skanska, kdo už krátce po demolici začal podle zjištěných informací případ interně prošetřovat. I proto se podle pamětníků bourací práce v Michli na konci loňského března a na začátku dubna dočasně zastavily.

Posléze byly sice obnoveny, zdálo se, že je vše vysvětleno, nicméně loni v listopadu vedení firmy Skanska Reality zaslalo na pražskou hygienu oficiální oznámení (jehož kopii si Seznam Zprávy také vyžádaly) a v tomto dopise se s odkazem na výsledky interního šetření píše, že firma Trepart „předmětný projekt a technologický postup podstatným způsobem nedodržela“.

Nic bližšího k jejímu pochybení v dopise uvedeno není a firma Skanska je obezřetná i ve svém aktuálním vyjadřování.

Mluvčí firmy Renata Vildomcová nicméně na dotaz redakce zopakovala, kde u svého obchodního partnera vidí klíčový přešlap. „Část demoličních prací byla s největší pravděpodobností provedena jiným způsobem, než společnost Trepart deklarovala. Mimo jiné i prostřednictvím oficiálních posudků a vyjádření znalců, a jak jsme také my v dobré víře ohlásili hygienické stanici,“ uvedla mluvčí.

Demontáž v Brně jen naoko?

Při práci s karcinogenním azbestem je standardní, že se vše v předstihu ohlásí místně příslušné hygienické stanici. A samotná demontáž probíhá „pod plachtou“ a se speciálními odsavači v hermeticky uzavřeném tzv. kontrolovaném pásmu. Nicméně v tomto případě k tomu nedošlo.

Firma Trepart práci s azbestem ohlásila až na konci dubna, tedy více než měsíc po demolici. A to nikoliv v Praze, ale na krajskou hygienickou stanici v Brně.

Právě do Brna totiž inkriminované boletické panely dle dodatečného hlášení byly údajně z pražské Michle převezeny. A od 12. května je tam podle Trepartu šest lidí dva dny šetrně demontovalo v hale na třídění odpadů společnosti SUEZ (tentokrát už v kontrolovaném pásmu, pod speciálním stanem). Odtud podle tvrzení firmy potom separovaný azbest ve speciálních vacích zamířil na blíže neupřesněnou skládku SUEZ.

Nedává moc smysl, proč převážet nebezpečný azbestový materiál přes půl republiky do Brna, když skládka k tomu určená je třeba ve středočeských Benátkách nad Jizerou, ale vyvstávají i další otázky. Třeba proč firma Trepart neohlásila práce s azbestem už před demolicí.

Její expert na azbest Rudolf Jászay v realizačním projektu uvedl, že v Michli se do boletických panelů nijak nezasahovalo. Tudíž prý o práci s azbestem fakticky ještě nešlo. Firma brněnským hygienikům též sdělila, že opomenutí v hlášení bylo zapříčiněno i „požadavkem zadavatele na bezodkladné provedení prací“.

Nicméně ještě před demolicí byly boletické panely podle Trepartu z objektu pekáren údajně šetrně sejmuty vcelku jeřábem.

I kdyby tento postup byl skutečně v souladu se zákonem, problém je i v tom, že se vše patrně odehrálo úplně jinak.

Foto: Jiří Pšenička

Takto vypadá areál někdejších Michelských pekáren dnes. Na pláni má Skanska vybudovat několik stovek bytů.

Jeřáb tam nebyl

Redaktor Seznam Zpráv osobně navštívil areál bývalých pekáren v Michli a na místě zjišťoval, zda byly boletické panely z administrativní budovy skutečně snímány tak, jak sanační firma Trepart uvedla. Nikdo z obyvatel okolních rodinných a bytových domů ani třeba ze zaměstnanců přilehlého autoservisu, s nimiž redaktor také hovořil, však při demolici žádný jeřáb neviděl. Lidé viděli jen bagry a všudypřítomný prach. „Co já vím, tak se to zbouralo celé. Nevím o tom, že by tady byl jeřáb,“ uvedl nakonec na staveništi i bagrista, jehož stroj byl označen logem firmy Trepart.

Fotoreportáž z demolice administrativní budovy pekáren přinesl loni na konci března regionální Deník. Snímky byly ale pořízeny až několik dnů poté, co už „zmizely“ boletické panely.

Vůbec nesedí ani finále celé azbestové anabáze, jak je hygienikům v dodatečném hlášení firma Trepart oznámila. V brněnské pobočce odpadové firmy SUEZ totiž nikdo žádné boletické panely dovezené Trepartem nerozebíral. Seznam Zprávy si to ověřily v zásadě jediným telefonátem.

„Demontáž panelů jsme neprováděli ani jsme tento odpad nepřebírali, zkrátka vůbec nešel přes naši společnost,“ odmítla mluvčí firmy SUEZ Kateřina Kodadová, že by s touto zakázkou měli cokoliv společného.

Redakce Seznam Zpráv se poté ptala i pražských hygieniků, zda si už ověřovali, že azbest do Brna skutečně doputoval. Odpověď byla taková, že toto už spadá do pravomocí jihomoravské hygieny. Tudíž to nikdo v Praze neověřoval.

Kde tedy azbest z Michle nakonec skončil, nikdo teď není schopen říct, ač by o jeho putování po republice měly existovat záznamy.

Nezůstal nakonec v suti, která zbyla na místě zbouraných pekáren a kterou tam dodnes recykluje drtička?

Firma Skanska neskrývá, že sama původně takové obavy měla také. Odborný posudek, který ověřil stav lokality, podle mluvčí Renaty Vildomcové prý „naštěstí přítomnost azbestu plně vyloučil“.

Posudky jsou v pořádku

Odbornými posudky o nepřítomnosti azbestu v areálu zdemolovaných pekáren se hájí i samotná firma Trepart. To je také jediné stanovisko, které redakci k celému případu poskytla. Svá tvrzení o způsobu likvidace panelů a o uložení azbestu na skládce sanační firma nijak nedoložila.

Její obchodní ředitel Tomáš Picek uvedl, že kontrolní měření, které prý provedly akreditované laboratoře, neprokázala, že by azbest unikl do ovzduší (dle dostupných informací příslušné zkoušky proběhly až 6. dubna, tedy více než dva týdny po demolici, přičemž počet zachycených azbestových vláken byl sice podlimitní, nikoliv však nulový).

Stejně tak podle Picka nezávislá organizace provedla pro investora posudek, jehož součástí bylo i odebrání vzorků sutě a zeminy v okolí administrativní budovy, zda nedošlo ke kontaminaci materiálem s obsahem azbestu. „Pokud mám informace, tak tento posudek jednoznačně vyloučil jakékoliv znečištění nebo kontaminaci okolního území,“ odkazuje se Picek zjevně na stejný posudek jako Skanska.

Nicméně ani sanační firma neskrývá, že má na krku hygieniky. „Mohu potvrdit, že příslušná hygienická stanice postupy naší realizace prověřuje, a pokud by z jejich strany nějaké pochybení bylo shledáno, budeme se jím samozřejmě dále zabývat,“ uvedl také obchodní ředitel Trepartu Tomáš Picek.

Foto: Archiv Seznam Zprávy

Boletické panely byly za minulého režimu použity na stovkách budov po celé republice. Je jimi obložena například i známá budova Telecomu s typickou věží na pražském Žižkově. I zde nynější majitel - developerská firma Central Group - počítá s demolicí a s úplně novou výstavbou.

Dělal jsem jen doklady

Firma Trepart je profesionální sanační firma, která na svých webových stránkách poukazuje na možné závažné zdravotní dopady, pokud lidé vdechují uvolněná azbestová vlákna. Dává tedy najevo, že ví, o jaké riziko se jedná.

„Azbest patří do skupiny karcinogenních látek. Způsobuje převážně onemocnění plic (fibrózu plic), onemocnění pohrudnice a zhoubné nádory. Nebezpečí spočívá hlavně v tom, že je dlouhá latence mezi expozicí a propuknutím choroby,“ lze si na jejím webu přečíst.

„Realizace prací s azbestem musí probíhat tak, aby byly splněny veškeré požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků a dotčeného okolí. Firma Trepart nabízí samozřejmě komplexní zajištění prací s materiály obsahujícími azbest, včetně ohlášení prací s azbestem na místně příslušné hygienické stanici a zpracování technologického postupu,“ deklaruje také firma na webu a odkazuje zájemce o své služby na experta Rudolfa Jászaye.

I s ním se snažily Seznam Zprávy pohovořit, ale vyjadřovat se do médií odmítl. „Já jsem tu zakázku neprováděl, jen jsem k tomu zpracovával doklady. Nebyl jsem na stavbě přítomen v ten čas ani jsem nebyl odpovědný za tuto stavbu,“ reagoval Jászay a dál už se o věci nechtěl bavit, protože k tomu prý nemá oprávnění.

Tento odborník v minulosti pracoval u firmy Sita CZ, což je předchůdce dnešní SUEZ CZ. Jak lze vyčíst z archivů, Rudolf Jászay se i podílel i na několika projektech, kdy se azbest odstraňoval z budov českých základních škol. A tehdy měl pracoviště přesně v pobočce v Brně-Líšni, kde měly být boletické panely z Michle podle tvrzení Trepartu rozebírány. Ale zjevně nebyly.

Pozn.: Redakce Seznam Zpráv požádala o vyjádření i Českou asociaci pro odstranění azbestu. Rozhovor s její místopředsedkyní Zojou Guschlovou nejen k tomuto případu připravujeme k publikaci.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované