Hlavní obsah

Nebude znát odůvodnění žalobce, ale Babiše prostě očistí. Zemanův krok odsuzují i špičky českého práva

Ústavní právník Jan Kysela o abolici pro premiéra Andreje Babiše. (Video: Seznam.cz)

21. 9. 6:00

Podle pětice odborníků na ústavní i trestní právo je rozhodnutí Miloše Zemana o abolici nezodpovědné. Dává tím totiž najevo, že Babiš k soudu nepůjde, ať už státní zástupci svoje rozhodnutí odůvodní jakkoliv.

Článek

Nejen opozice, ale i odborníci na ústavní a trestní právo kritizují rozhodnutí Miloše Zemana udělit abolici Andreji Babišovi. Považují to za krok, který nemá se smyslem ústavní kompetence nic společného.

„Chápu, že kdyby ten případ byl oprávněný, pak toho samozřejmě může využít. Ale to se musí nejdříve seznámit s důvody, pro které bylo rozhodnuto. Takto to zavání nemístným tlakem,“ sdělil v anketě Seznamu například ústavní právník Vladimír Balaš.

Prezident svůj plán oznámil ve čtvrtek. „Pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, pak bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl,“ uvedl v rozhovoru na TV Barrandov.

„Je to naprosto neobvyklá situace a nepředpokládalo se, že někdy nastane. V každém případě by to mohlo ovlivnit nejvyššího státního zástupce. On teď ví, že ten krok zapadne,“ prohlásil na to konto advokát a odborník na trestní právo Josef Lžičař.

A shodují se s ním na tom i všichni ostatní právníci.

Podle nich je největším problémem to, že Zeman znevážil rovnost všech občanů před zákonem. „Jisté je, že dobře to není. Protože to opravdu podkopává důvěru občanů v právní stát, který prvořadě musí dbát na to, aby bylo všem měřeno stejně,“ uvedla bývalá předsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

„Pokud tak prezident rozhodne, těžko to bude napadnutelné. Na druhou stranu by asi bylo vhodnější, kdyby se různé moci ve státě respektovaly, a nekomentovaly takhle předem hypotetické situace. Může to působit jako určitý nátlak na státní zástupce,“ doplnil ji právní teoretik Jan Wintr.

Milost jako takovou ale právníci kritizovat nechtějí – v právním systému podle nich má svoje místo, a výsledná situace – jak tvrdí – není vinou Ústavy.

„Abolice jsou tradiční všude možně a vycházejí z toho, že v některých případech je třeba nějakého specifického mimoprávního soucitu, empatie, vcítění. To je důvod, proč tuto pravomoc prezident má,“ vysvětlil ústavní právník Jan Kysela.

Se zavedením přímé volby se pak – pro jistotu – do české Ústavy přidala i nutnost spolupodpisu premiérem. „Jenže teď jsme ve specifické situaci, kdy je trestně stíhán sám předseda vlády, a tudíž on zjevně nebude plnit funkci pojistky proti zneužití,“ dodává Kysela.

Na otázku, jestli by se proto prezidentova kompetence v Ústavě neměla měnit, ale všichni oslovení experti přesto odpovídají zamítavě.

„Jsou to nástroje udělování milosti, které jsou v demokratických státech běžné – samozřejmě pokud jsou užívány uváženě a lidmi, kteří s nimi zacházejí dobrověrně. Kvůli jednomu prezidentu bych je ale nerušila. Vždyť Miloš Zeman nebude prezidentem věčně,“ odpověděla Eliška Wagnerová.

Že by se namísto Ústavy měla změnit spíše politická kultura, sděluje i Vladimír Balaš: „Osobně nejsem zastáncem toho, měnit právní předpis pokaždé, když někdo z toho rámce vybočí. A to, že z něj vybočil prezident, není jen otázka jeho a jeho pravomocí. To je i otázka toho, co mu dovolí Sněmovna a premiér.“

Co se s tím dá dělat nyní? „Existují nějaké jihoamerické případy, kde se rozhodlo, že tyto sebeamnestie a sebemilosti jsou zneužitím práva a že jsou neplatné. Ale připadá mi, že bychom se touto cestou pouštět neměli – snažit se všechno v tomto státě napravovat soudní cestou,“ sdělil Jan Wintr.

I podle jeho slov záleží především na reakci ostatních ústavních aktérů. „A pokud by se ukázalo, že je toho zneužíváno, pak samozřejmě vzroste tlak na to, napříště tuto pravomoc z Ústavy vyjmout,“ dodal.

„Nikdo nepředpokládal, že za 30 let, co změníme režim v tomto státě, politická kultura klesne takto hluboko. A myslím si, že za normálních okolností by takové chování mělo vyvolat alespoň nějaké úvahy o tom, že by bylo dobře nějakým způsobem prezidenta buď usměrnit, umravnit, anebo například odvolat,“ zmínil pak Balaš.

Podle Jana Kysely se však tímto krokem pohled na právní stát v Česku razantně nezmění – Zemanův krok totiž podle něj hlavně přesvědčuje přesvědčené. „Jedna skupina obyvatel to nesporně vnímá jako ránu právnímu státu. Nebude to ale ta, která fandí Miloši Zemanovi a věří, že stíhání premiéra Babiše je účelová kampaň Matrixu.“

„A pro ty ostatní je to už sto padesátá osmá rána právnímu státu. Rozhodnutí Miloše Zemana zasáhnout do probíhajícího trestního řízení to určitě zase posunulo trochu dál. Že bychom si ale doteď mysleli, že žijeme v nějaké selance, a najednou se nám ten sen rozpadl – tak to si jistě nemyslíme,“ dodal Kysela.

Doporučené