Obchod se „zakázanou“ ropou kvete. Nejvíc z něj těží Čína

Íránská tankerová loď Hilda I proplouvala několik dní před začátkem americko-izraelské operace Hormuzským průlivem. Pak ale „zhasla“. Odpojila se od komunikačních systémů a její další pohyb naznačily až satelitní snímky.

Loď patrně v jednom z íránských exportních terminálů naložila ropu a nehledě na sankce pokračovala s vypnutými navigačními systémy až do Číny - největšího odběratele íránské ropy přepravované prostřednictvím takzvané stínové flotily.

Právě tyto flotily, někdy označované jako flotily duchů, hrají klíčovou roli při obcházení západních sankcí.

Stovky mnohdy zastaralých tankerů mají jediný úkol: přepravit bez povšimnutí ropu ze sankcionovaných zemí do Asie a dalších částí světa.

Tento systém dnes propojuje Rusko, Írán či Venezuelu s odběrateli v Číně, Indii a ve státech globálního Jihu. A nejen to - poukazuje na limity represí Západu v globalizované energetické ekonomice.

V roce 2023 Čína podle analýz nákupem zlevněné „zakázané“ ropy ušetřila přibližně deset miliard dolarů. Na to, že opatření nevedla k izolaci zemí, ale naopak pomohla paralelnímu globálnímu trhu s energiemi, poukázala i současná eskalace na Blízkém východě.

„Těžba a obchod s fosilními palivy byly vždy tak trochu mimo kontrolu Západu, který vždy představoval spíše konzumenta než producenta a vývozce, nicméně vazby na západní země v roli odběratelů a blízkých spojenců západních zemí byly vždy silné,“ řekl Seznam Zprávám analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Právě o silné vazby mezi producenty, západními trhy a spojenci Spojených států, jako jsou Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu, se globální energetický systém dlouho opíral.

Zlom nastal po roce 2022, kdy Evropská unie a země G7 uvalily kvůli agresi vůči Ukrajině rozsáhlé sankce na Rusko a pro jeho ropu zavedly cenový strop ve výši 60 dolarů za barel. Moskva ovšem našla inspiraci v Íránu a jeho časem prověřených metodách - a přesměrovala export ropy do jiných regionů.

„Zejména Evropa byla vždy velmi lukrativním a bohatým odběratelem. Západní sankce a snaha o izolaci Ruska logicky nutí Kreml přesměrovat své suroviny jinam, nicméně za nižší cenu. Tyto nové trhy zároveň často vyžadují další ústupky,“ nastínil Havlíček.

„S tím souvisí i přesměrování ekonomických a energetických vazeb, které – zejména směrem k Číně – velmi pečlivě sledují Spojené státy. Částečně se tím dá vysvětlit i jejich postup vůči Venezuele nebo politika na Blízkém a Středním východě,“ dodal.

Část obchodů na alternativním trhu se realizuje v čínských jüanech a logistiku často zajišťují právě tankery stínové flotily.

„Bezohlední obchodníci si kvůli vidině peněz vždy přijdou na způsob, jak sankce porušovat. Zejména pokud jsou uplatňovány jen napůl – časem najdou cestu, jak se jim vyhnout,“ řekl pro Seznam Zprávy Adi Imsirovic, odborník na energetické trhy a přednášející na Oxfordské univerzitě.

Zatímco běžná lodní doprava v Perském zálivu je tak v posledních týdnech omezená, flotily duchů pokračují v přepravě nelegální ropy a paralelní energetické trhy dál posilují.

Od konce roku 2022 přepravovala ruskou, íránskou nebo venezuelskou ropu více jak tisícovka plavidel, z nichž přibližně dvě třetiny operují v utajení – jejich vlastnická struktura je nejasná a lodě nejsou pojištěny u západních pojišťoven.

Aby se vyhnuly odhalení, tankery stínové flotily často vypínají automatické identifikační systémy (AIS), které běžně vysílají jejich polohu. Lodě tak mohou plout s falešnými údaji o poloze, pozměněnými dokumenty nebo změněnými jmény, vlajkami či vlastnickými strukturami.

Podle analýzy deníku Financial Times (FT) plavidla těchto flotil z radarů mizí přibližně ve čtvrtině případů. U lodí spojených s Íránem se AIS vypíná zhruba ve 40 procentech plaveb.

Tankery stínové flotily dlouhodobě využívají obchodní trasy přes Černé moře a turecké průlivy. Podle námořního analytika Yörüka Işıka propluje Bosporem jeden tanker přibližně každých 80 minut.

Západní vlády přitom opatření proti těmto flotilám - ve snaze zvýšit tlak na Rusko, Írán i Venezuelu - v posledních měsících zpřísnily.

Na ruskou stínovou flotilu si chtějí posvítit britské ozbrojené síly, které již mají právní oporu v provádění kontrol sankcionovaných plavidel v britských vodách. Premiér Keir Starmer vojenské opatření schválil minulý týden. „Je to signál (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, že možná chce, abychom se nechali rozptýlit Blízkým východem, ale my jsme připraveni jednat,“ uvedl britský ministr obrany John Healey v pořadu Today na BBC Radio 4.

„Putin si mne ruce nad válkou na Blízkém východě, protože si myslí, že díky vyšším cenám ropy si namastí kapsy. Proto se na jeho stínovou flotilu zaměřujeme ještě intenzivněji – nejen abychom zajistili bezpečnost Británie, ale také abychom Putinově válečné mašinérii odřízli špinavé zisky, z nichž financuje svou barbarskou kampaň na Ukrajině,“ řekl pak Starmer.

„Prakticky veškerý íránský vývoz ropy, který činí přibližně 1,5 milionu barelů denně, směřuje do Číny,“ uvedl pro Seznam Zprávy Ben Cahill z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Tam je často přivezené ropě „zamaskován“ původ.

„Někdy je po smíchání s jinými druhy označována jako ‚malajsijská‘ nebo jako ropa z jiné země. Využívají se převody z lodi na loď i další postupy, které mají zakrýt skutečný původ nákladu,“ přiblížil strategii.

Z nákupu zlevněné ropy těží zejména nezávislé čínské rafinerie v provincii Šan-tung, známé jako „teapots“. Ty jsou do značné míry izolované od západního finančního systému a sankcí.

Předpokládá se, že tyto rafinerie platí za íránskou ropu v čínské měně prostřednictvím menších čínských bank, například Bank of Kunlun, které již dříve čelily americkým sankcím. Tím se velké čínské bankovní domy vyhýbají riziku sekundárních sankcí.

Jakmile Teherán platby obdrží, může je využít především k nákupu čínského zboží nebo je uložit v čínských bankách. Protože jüany nejsou plně volně směnitelnou měnou, využívají se mimo čínský finanční systém jen omezeně.

Podle Adiho Imsirovice ale rostoucí využívání jüanu v energetickém obchodě pravděpodobně nepovede k zásadní fragmentaci globálního ropného trhu. „Sankce sice oslabily dominantní postavení amerického dolaru v některých transakcích, ale dolar zůstane klíčovou mezinárodní měnou. Spíše však postupně ztratí své monopolní postavení,“ řekl pro Seznam Zprávy.

U ruské ropy patří mezi největší odběratele vedle Číny také Indie. Obě země tak do značné míry převzaly roli hlavních zákazníků. „Nejsou v tom ale samy – zlevněnou ruskou ropu ve větší míře nakupují také některé další státy globálního Jihu, například Brazílie, Jihoafrická republika nebo Vietnam,“ přiblížil Pavel Havlíček.

Americký prezident Donald Trump kvůli prudkému růstu cen energií začátkem března zmírnil sankce, které bránily jiným zemím nakupovat ruskou ropu a ropné produkty již naložené na plavidlech na moři.

Podle expertů je obcházení zákazů velmi výnosným byznysem a vymáhání sankcí je často nedůsledné. „Prosazování je náročné – vyžadovalo by to i zásahy proti bankám a finančním institucím, které obchod financují nebo poskytují půjčky majitelům tankerů,“ vysvětlil Ben Cahill.

„Je to velmi příhodná příležitost, kdy se mohou vyhnout těmto logistickým překážkám a získat ropu nebo vydělat více peněz rychleji a přímějším způsobem,“ poznamenal s tím, že vyšší příjezdy ruské ropy do Indie budou pravděpodobně pokračovat, dokud bude výjimka platit.

Uvolnění sankcí ze strany Washingtonu vyvolalo znepokojení u evropských a kanadských představitelů, kteří varují, že hrozí oslabení tlaku na Moskvu a prohloubení transatlantické propasti ohledně financování ruské války na Ukrajině prostřednictvím stínové flotily.

Ministr financí Scott Bessent popsal výjimku USA jako dočasné opatření, jehož cílem je zabránit nedostatku dodávek.

Bývalý úředník amerického ministerstva financí však dle FT řekl, že Bessentovi jsou ruské sankce „úplně ukradené“ a že chce jen „udržet prezidenta spokojeného“. Nejmenovaný zdroj popsal uvolnění sankcí jako „dárek pro Vladimira Putina“, který bude mít „jen marginální vliv na globální ceny ropy“.

Evropská unie však zatím sankční režim měnit nehodlá. „Pokud chceme, aby (konflikt na Ukrajině) skončil, musí mít Moskva na válku méně peněz, ne více,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.