Odhalili jsme „pijavice“ v Zaorálkově úřadu. Chystaly miliardovou zakázku na míru

Na manipulaci zakázek v resortu kultury se podíleli i dva vysoce postavení státní úředníci. Vyplývá to z devítiměsíčního pátrání, při kterém Seznam Zprávy zmapovaly osud několika výběrových řízení na ministerstvu.

Ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) jednoho z úředníků už postavil mimo službu, druhý je na nemocenské. Po svém návratu ho čeká stejný osud jako jeho kolegu - ministerstvo bude muset také opustit.

Jejich roli rozplétá druhá část investigativní reportáže, kterou najdete ve videu umístěném nahoře nad textem. Navazuje na včera zveřejněná zjištění, v nichž jsme popsali snahu manažerů čínské firmy Huawei ovlivnit tři zakázky na Ministerstvu kultury v celkové hodnotě přes miliardu korun.

Případem, který Seznam Zprávy v úterý otevřely, se na základě dosud zveřejněných zjištění zabývá z rozhodnutí vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové policie.

Už jsme uvedli, že manažeři firmy Huawei Petr Bašek a Juraj Pavol společně s lobbistou a podnikatelem Jaroslavem Křížem se zakázkám věnovali od samého začátku, tedy od stadia jejich příprav až po projekt připravený k podpisu ministra.

Jejich způsob byl vlastně geniálně jednoduchý. Sami si napsali technickou specifikaci zakázek. Logicky potom nemohl vyhrát nikdo jiný než s nimi spřízněná firma.

„Manipulace je v tom, že ta zakázka je vlastně teď momentálně připravována tak, aby ji splnil jen omezený počet dodavatelů,“ vyprávěl ve svém svědectví Petr Bašek, jeden z exmanažerů společnosti Huawei, který se na manipulaci podílel.

Byl to právě Bašek, kdo byl v čínské firmě přímo podřízen generálnímu řediteli a měl na starosti obchody se státem. Na stejných projektech pracoval i po svém formálním odchodu z firmy Huawei. Tentokrát pracoval pro lobbistu Jaroslava Kříže, který držel celou skupinu pohromadě.

První reportáž ze série Pijavice můžete zhlédnout ZDE:

Napsat technickou dokumentaci je jedna věc. Jak ale mohla skupina zařídit, že ji ministerstvo přijme a vydá za svou?

Odpověď na tuto přirozenou otázku nás vede k jedné z klíčových složek celé skupiny, a tou jsou ministerští úředníci.

Obecně existuje představa, že je nejvýhodnější mít na své straně ministra nebo náměstky. Jenže to není tak jednoduché. Politická reprezentace se dost často mění a ministr je postava velmi nestálá a je na ni navíc neustále upřena pozornost.

Jako mnohem lepší se ukázalo mít na své straně výkonné úředníky. Tedy jít směrem od ředitelů ministerských odborů. Tam jsou lidé, kteří na ministerstvech mají skutečnou moc. Právě oni zakázky připravují. Obvykle to navíc bývají odborníci, kteří případnou manipulaci dokážou skrýt do odborných termínů. A přesně tento způsob zvolila skupina kolem manažerů firmy Huawei.

Převodním článkem na ministerské úředníky byl právě lobbista Jaroslav Kříž a jejich hlavním ministerským spolupracovníkem byl vlivný ředitel oboru IT Josef Praks.

Na ministerstvu byl ve velmi exkluzivním postavení. Obvykle se ředitelé odborů odpovídají náměstkovi, který jejich práci kontroluje, ten se potom odpovídá ministrovi. Je nad nimi alespoň dvoustupňová kontrola. Na Ministerstvu kultury byl ale princip jiný.

„Ve chvíli, kdy jsem přišel, to tady bylo pro mě trochu překvapivě koncipováno tak, že odbor pana Prakse patřil přímo pod ministra. Také se účastnil porad vedení ministerstva, kde byli náměstci, protože na těch poradách on jako ředitel odboru seděl za IT,“ říká ministr kultury Lubomír Zaorálek. „Takže formálně by se tak trochu dalo tvrdit, že byl v takové pseudonáměstkovské funkci,“ dodává.

Josef Praks tak měl velmi snadnou roli. Ve svém postavení měl fakticky absolutní moc nad IT zakázkami. Právě v nich jsou přitom skryty neuvěřitelné peníze.

„Tady jsou stovky milionů, miliardy,“ uvědomuje si Zaorálek význam IT zakázek.

Hlavní zakázkou, o kterou skupina kolem Huawei usilovala, byla ta na digitalizaci fondu kulturního dědictví, takzvaná Czechiana. Její význam je jednak finanční: je za miliardu korun z českého i evropského rozpočtu. Vedle toho jde ale také o zakázku strategickou a vlivovou. Jistě si lze představit, jak se dá využít možnost přístupu k celému kulturnímu dědictví České republiky.

„Pro nás byl hlavní osobou na ministerstvu Josef Praks, sám jsem s ním o těchto zakázkách mluvil několikrát,“ vypovídá exmanažer Huawei Petr Bašek, který se sám na zpracování technické dokumentace dané zakázky podílel.

Josef Praks přiznává, že se s Baškem pracovně setkal, že by s ním však spolupracoval, odmítá.

„Pana Baška znám, stejně jako znám celou řadu dalších lidí z prostředí ICT na úrovni setkání z prezentací, kde prezentoval řešení společností, u nichž pracoval. Nemám důvod s ním cokoliv konzultovat,“ říká Josef Praks.

Podle Baška byl ale hlavní spojkou na ministerské úředníky lobbista Jaroslav Kříž, pro kterého Bašek v posledních měsících pracoval.

O Křížově vztahu s ministerským úředníkem Praksem vypovídá následující dialog, který zachytily skryté mikrofony. Odehrál se v centru Prahy 23. prosince minulého roku krátce po poledni. Bašek referuje Křížovi, jak se vyvíjejí přípravy zakázek.

„Jardo, budu muset dělat ty věci, co jsou připravený na kultuře,“ říká Bašek.

Lobbista Kříž jen krátce přikývne: „Jasný.“

Bašek skoro překotně pokračuje: „Ale já ti nejsem na sto procent schopen zajistit, že ty lidi tam budou, že ti napíšou odpovědi. My máme v podstatě všechno připravený.“

Bašek se obává, že se ještě během svátků zkomplikuje příprava zakázek. Kříž ho ale uklidní: „Ale my od vás žádný odpovědi nepotřebujeme, to je nejmenší problém.“

Bašek se uklidní a pak pokračuje: „Jardo, neříkal ti Praks, že jsme se potkali na Sněmovní (sídlo Poslanecké sněmovny, pozn. red.)?“

Kříž se usměje a přikývne, Josefa Prakse zná dobře a o jeho kontaktech ví dost: „Jo, jo.“ Pak sebevědomě pokračuje: „Teď je to o tom, že těch kšeftů se nebojím, to je úplně brnkačka.“

Josef Praks při rozhovoru s reportérem přiznává, že se s Jaroslavem Křížem zná. Prý se potkali kdesi na hudebním koncertě.

„Vámi uvedenou osobu znám jen velmi povrchně, nejsme v přátelských ani jiných vztazích, žádné zakázky s ním nekonzultuji, nevím přesně, odkdy jej znám. Není to typ kontaktu takového významu, abych si to pamatoval. Seznámili jsme se náhodně před pěti či šesti lety, neumím určit přesně. Bylo to na nějaké kulturní akci, asi na rockovém koncertu. Bylo to letmé setkání a vzhledem k charakteru akce si tykáme,“ uvádí Praks.

V rozhovoru ale také dodává, že naposledy se viděli přibližně před třemi měsíci. Právě ty tři měsíce jsou důležitý údaj: to je totiž doba, kdy se zakázka na ministerstvu velmi intenzivně řešila, než chod jeho odboru ochromily dvě okolnosti.

První z nich je koronavirus a druhou jsou pochybnosti, které měl nový ministr Lubomír Zaorálek o tom, zda je zakázka poctivá.

„Já jsem už delší dobu nedostával úplně srozumitelné odpovědi na své otázky, proč ten projekt vůbec potřebujeme,“ vysvětluje ministr Zaorálek. „Poprvé jsem si mohl myslet, že je to nějaký můj nedostatek a že to chce víc času. Ale když jsem po určité době zjistil, že se vůbec neposouvám a že tady někdo stojí za projekty, které jsou nesrozumitelné, a ověřil jsem si, že i jiným nejsou příliš srozumitelné, tak jsem začal mít velké pochybnosti.“

Proto se Lubomír Zaorálek na konci letošního února rozhodl, že zakázku, která už mu ležela na stole připravená k podpisu, zruší.

Czechianu se přitom do té doby skupině dařilo dotáhnout do úspěšného konce. Ministerstvo vyhlásilo vítěze. „To byla firma z vlivu Jaroslava Kříže,“ říká Petr Bašek v jednom z rozhovorů v únoru toto roku. Firma Huawei měla být podle jejich dohody subdodavatelem vítězné společnosti.

Otázkou zůstává, proč Praks s Křížem spolupracoval.

Po pravdě je to otázka, na kterou se nám uspokojivou odpověď najít nepodařilo. V jednom ze záznamů se právě o tom baví dva manažeři Huawei Petr Bašek a Juraj Pavol, který po Baškovi převzal místo v čínské technologické společnosti.

„Nevíš, na co Jarda drží Prakse?“ ptá se Bašek.

„Jsem v tom jen půl roku a nejsem tak vysoko, aby mi to někdo řekl,“ reaguje Pavol. „Mně řekl Jarda (Kříž, pozn. red.), ať jsem v klidu. Tak čekám.“

Jaroslav Kříž rozhovor pro Seznam Zprávy odmítl. Souhlasil jen se setkáním, ale odmítl pořídit záznam. Na schůzce však svůj vztah s ministerským úředníkem nevysvětlil.

Vedle Josefa Prakse byl podle Petra Baška hlavním styčným úředníkem i Praksův podřízený Radomil Mazač.

Ten chvíli dokonce vedl jedno z IT oddělení. Právě on měl na starosti technické detaily zakázek. Jeho postup se nám podařilo rozklíčovat u dvou z „menších“ zakázek na Ministerstvu kultury, obě zhruba za sto milionů korun. Byly to zakázky na spisovou službu ministerstva a takzvaný ekonomický informační systém.

Seznam Zprávy získaly printscreeny komunikace z kryptované aplikace Threema mezi Petrem Baškem a Radomilem Mazačem.

Domlouvají zde technické podmínky zakázky na spisovou službu. Mazač posílá Baškovi pokyny, jak napsat nabídku. „V příloze zasílám tabulku switchů v lokalitách doplněnou o rozměry racků…“ Pak pokračuje: „To je interní zpráva IT, tudíž musíme napočítat počet switchů 24 port a 48 port.“

Potom se ještě domlouvají na další zabezpečené komunikaci. To, o čem mluví, prý není dobré „pouštět do éteru“.

Část jejich dialogu tedy probíhala ještě přes zabezpečený protonmail. Ten se nám bohužel získat nepodařilo. I tak je zjevné, že Mazač a Huawei v této zakázce postupují ruku v ruce.

Korespondence je z roku 2018, kdy se všechny zmíněné zakázky začaly připravovat, a mezi tím dobíhaly zakázky starší. Petr Bašek byl v té chvíli kmenovým zaměstnancem firmy Huawei, jeho přímým nadřízeným byl Willi Song, generální ředitel čínské firmy.

Vedle uvedené komunikace z aplikace Threema manažeři Huawei opakovaně řešili Mazačovu roli na svých schůzkách.

Kupříkladu na jednání 20. listopadu minulého roku, kdy se Juraj Pavol a Petr Bašek sešli v pizzerii Grosetto sídlící jen několik minut od hlavního sídla čínské společnosti Huawei v Praze 4.

Schůzka začala ve tři hodiny, oba muži přišli včas. Krom jiného se bavili o zakázce na spisovou službu, kterou měl na starosti právě Mazač. Manažer Pavol oznamoval Baškovi, že vyřešil problém, který v zakázce Mazačovi objevil.

„Já jsem včera viděl Mazače. Prosím tě, včera mi to otevřel, měl tam chybu, na kterou jsem upozorňoval celou dobu… Ten obrázek není poplatný tomu zadání.“

Bašek reaguje podrážděně: „To je to samý jako předtím, ty vole.“ Pavol ho ale uklidňuje s tím, že chyby úředníkovi se zadávací dokumentací opravil a že už je vše, jak má být: „Takže jsem přímo tomu Mazačovi říkal: Tady si napište: To se musí změnit.“

Vztahy mezi úředníky, lobbisty a obchodními manažery Huawei je něco, co přípravu zakázek provází celou dobu, skoro jako by to na Ministerstvu kultury ani jinak nešlo.

„Takhle se to samozřejmě nedělá, a nejen, že se to tak nedělá. Pokud mi to doložíte, je to na trestní oznámení,“ reaguje rozhořčeně ministr Zaorálek.

Radomil Mazač v současné době není na ministerstvu, je na nemocenské dovolené, na kterou nastoupil poté, co se ho nový šéf IT začal na zakázky dotazovat.

Redakce ho zastihla v domku v jednom z městysů za Prahou.

„Bašek? To jméno mi něco říká,“ pomalu se rozpomíná Mazač. „Musel bych se v práci podívat do vizitkovníku. Je ale normální, že za námi chodí obchodníci,“ hájí se.

Manipulaci se zakázkami odmítá.

Jak se Praks a Mazač dostali na Ministerstvo kultury? Jakou roli sehrál lobbista Kříž? Jak se na podivných obchodech podílel nejvyšší management firmy Huawei?

Zítra zveřejníme třetí část videoreportáže.