Hlavní obsah

Co může za většinu plastů v oceánech? Nová data překvapila vědce

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Vědci zabývající se plastovým odpadem v oceánech dospěli k překvapivému závěru. Původ většiny odpadu, který se v mořích hromadí, má totiž jednoho společného jmenovatele – jídlo s sebou.

Článek

Podle závěrů nově publikovaného výzkumu v odborném časopise Nature Sustainability tvoří největší podíl plastického odpadu v oceánech obaly a příslušné pomůcky pro konzumaci jídla s sebou.

Vědci ze španělské Universidad de Cadíz vycházeli z výzkumu 12 milionů položek odpadu v oceánech, které získali napříč 36 databázemi po celém světě. Zahrnuli do něj plasty, z nichž bylo jasně možné identifikovat, k čemu původně sloužily. Tým pod vedením vědkyně Carmen Morales-Casellesové relevantní objekty následně roztřídil podle jeich typu, původu a složení materiálu.

Nepřekvapilo nás, že plast tvoří 80 % odpadu, ale vysoký podíl odpadu z konzumace takeaway nás překvapil. Nešlo jen o odpad z McDonald's, ale i lahve na vodu a další nápoje jako Coca-Cola nebo plechovky.
Carmen Morales-Casellesová, Universidad de Cadíz

Výsledky ukázaly, že 88 % plastu v oceánech tvoří odpad spojený se stále více populární konzumací takeaway (s sebou). Nejvíce zastoupené jsou plastové tašky a sáčky (14 %), lahve (12 %) a jednorázové jídelní boxy a příbory (9 %). Pětici nejrozšířenějšího odpadu v mořích uzavírají obaly na jídlo a syntetické provazy spojené s rybolovem. Právě objekty spojené s tímto průmyslem jsou hned po obalech sloužících pro gastronomii druhým největším znečišťovatelem. Rybářské sítě tvoří například 8 % z celkového plastového odpadu.

Odpad spojený s konzumací jídla se dle vědců usazuje nejvíce při pobřeží nebo na mořských dnech v blízkosti pevniny. Naopak sítě a provazy se nacházejí především na otevřených mořích dále od břehů.

Podle Moralles-Casellesové poukazují výsledky výzkumu na důležitý fakt. Pokud chce lidstvo s přítomností plastu v oceánech opravdu něco dělat, musí vědět přesně, odkud pochází a o jaký druh materiálu vlastně jde. Uvádí, že přestože existuje osvěta například kolem přítomnosti brček a míchátek v mořích, jež ve skutečnosti tvoří pouze 2,3 % odpadu, nebo vatových či zmrzlinových tyčinek, tvořících 0,16 % odpadu, je třeba řešit problematiku komplexně a neodvádět těmito tématy pozornost od jádra věci.

Vědci také apelují na větší odpovědnost ze strany výrobců a řešení problému hned na začátku. Právě i na to se soustředila druhá a související studie, která sledovala proces toho, jak se odpad dostává z řek do moří. Výzkum z 42 evropských řek tak například ukázal, že Turecko, Itálie a Velká Británie jsou třemi největšími přispěvateli plastů do mořských vod. Z Evropy pak ročně dopluje do oceánů 307 až 925 milionů kusů plastového odpadu. Vedoucí výzkumu Daniel González-Fernández z Universidad de Cadíz také tvrdí, že zásadní je především začít řešit problém u zdroje.

Doporučované