Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout. Nové Šťastné slovo můžete už v pátek dostat přímo do své e-mailové schránky v rámci newsletteru Šťastný oběžník, kde také najdete další zajímavé čtení a novinky od týmu Šťastného pondělí. Přihlaste se k odběru!
Výhodou intelektuálně nesmělejších poslanců vládní koalice je, že ve své bezelstné upřímnosti vykecají všechno ještě dřív, než dostanou pokyn, že už to můžou udělat.
A tak jsme se v úterý od pražského poslance SPD Josefa Nerušila dozvěděli to, co jsme všichni stejně věděli, jen jsme to potřebovali mít oficiálně: „Po zrušení poplatků chceme posílit i kontrolu obsahu,“ pravil ten dobrý muž v Českém rozhlase. Jeho slova vzápětí teatrálně popřel ministr kultury Oto Klempíř i „mediální expert“ ANO Patrik Nacher, čímž tedy můžeme celou věc považovat za oficiálně potvrzenou.
Tahle koalice samozřejmě nemůže připustit, aby náhodou její řeči o „nedotknutelné nezávislosti“ veřejnoprávních médií vzali lidé na Kavčích horách a na Vinohradské vážně. A pokud to náhodou udělají, je třeba pohlídat, aby si to rychle rozmysleli.
A jak na to? Jednoduše, podívejte se ještě jednou, jak Poslanecká sněmovna na začátku června volila nové členy Rady ČT. Tedy orgánu, který v celkem nedávné době již dokázal, že zvládne Kavčí hory zdevastovat účinněji než dronový útok.
Nebo přímo připravit televizi o peníze.
A takové lidi, kteří jsou za to přímo zodpovědní, je třeba samozřejmě volit do rady opakovaně, protože zcela jistě platí, že „šetřit musíme všichni, včetně veřejnoprávních médií“, ale kde jinde byste sehnali tak kvalifikovaného kandidáta, jako je znovuzvolený radní ČT Lubomír Xaver Veselý. Ten sice spoluzodpovídá za čtyřmilionovou škodu, kterou spolu s dalšími radními veřejnoprávní televizi způsobili, když v roce 2020 nezákonně odvolali Dozorčí komisi, ale vyvažují to jiné jeho kvality: Například že se umí chovat jen jako lokaj nebo hulvát, což se v Radě ČT dost hodí.
Další takovou znovuzvolenou osobností je Jiří Šlégr, což byl sice jeden z nejlepších hokejových obránců světa 90. let, jeden ze dvou českých členů prestižního Triple Gold Clubu a před lety také vzácný host Šťastného pondělí, jenže člověk se stejně nemůže ubránit stejné otázce: Proč se za chybu v této koalici povyšuje?
Další nová radní Lucie Plíšková sice v České televizi pracovala, ovšem nelze se zbavit dojmu, že místo za 50 tisíc na šest let za maximálně dvě odpoledne v měsíci dostala jako odškodné za svou roli v podcastu Sorry jako s Andrejem Babišem. Odtud byla loni celkem rychle vyexpedována, aby ji nahradil podobně ochotný nahazovač Karel Havlíček, který za to povýšil na prvního vicepremiéra.
A samozřejmě, zapomenout bychom neměli ani na dlouholetého poslance ANO Stanislava Berkovce, který už loni nebyl znovu zvolen do Sněmovny, a tak mu hnutí „pro naše lidi“ sehnalo tenhle přivýdělek k důchodu. O barvité postavě pana Berkovce, někdejšího nadějného kandidáta TOP 09, bychom tady mohli hovořit v podstatě libovolně dlouho, pro představu by mohlo stačit, že už v roce 2014 vyrazil jako pozorovatel „referenda“ na okupovaný Krym, aby pak přesně podle přání Moskvy potvrdil, že hlasování proběhlo zcela svobodně. Nikoho lepšího už hnutí ANO ani vymyslet nemohlo.
Samozřejmě tedy až na Petra Žantovského, legendu českých vysílacích rad, který už za ODS seděl v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a za hnutí ANO v Radě ČTK, kterou v letech 2018–2023 docela úspěšně paralyzoval. Mezitím v sobě objevil celkem přirozeně náklonnost k SPD, za niž neúspěšně kandidoval v roce 2020 do Senátu, takže když se teď sháněl nějaký expert, tentokrát do Rady Českého rozhlasu, byl Žantovský jasná volba. Z jeho nepřeberných zkušeností s ohnutými zády se bude nejvíc hodit hned ta první, kdy jako dvaadvacetiletý snaživý mladík pomáhal v roce 1985 normalizovat hudební časopis Melodie.
Ale zpátky na Kavčí hory. Pravomoci Rady ČT nejsou teoreticky nijak ohromné, radní především nesmějí zasahovat do jednotlivých pořadů nebo snad ovlivňovat, kdo je bude moderovat a kdo vůbec bude ve veřejnoprávní televizi pracovat. Ve skutečnosti mohou v tomhle směru radní každodenní drobnou šikanou, která bude vykazována jako svědomité plnění povinností členů rady, dosáhnout velkých věcí.
Rád se tím pochlubil třeba už bývalý radní Pavel Matocha, který spolu s Romanem Bradáčem nebyl bezpečně znovuzvolen jen proto, že není úplně jasné, jestli náhodou při některé z voleb v radě, jichž se zúčastnil, nehrály roli úplatky: „Petr Dvořák nebyl znovu zvolen, Zdeněk Šámal skončil s ním, Jan Souček přišel o 90 % odměn a byl odvolán, Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad (ve srovnání s Událostmi), teď se řeší Václav Moravec…“ sepsal Matocha své úspěchy loni na facebooku.
A že jsou staronoví radní ve své misi „podpálit a prodat na pozemky“ připraveni pokračovat, nám naposledy ve čtvrtek ukázal pan Veselý, když na stížnosti generálního ředitele ČT Hynka Chudárka ohledně plánů na radikální seškrtání financí pro veřejnoprávní média reagoval se sebevědomím člověka okouzleného svou mocí: „Doufám, že Rada ČT teď najde ředitele, který si bude vědět rady…“ Dobré vědět, vzhledem k tomu, že Chudárek, který přitom dává ze všech sil najevo svou ochotu uplatnit se i v nových poměrech, má před sebou teoreticky ještě pět let mandátu.
Poslanecká sněmovna by měla v tomhle volebním období volit ještě minimálně pět nových radních, a tak si koalice v radě definitivně zajistí pohodlnou většinu. Možná se znovu dočkají i Matocha s Bradáčem. A když ne, najde se nepochybně řada jiných vhodných adeptů, ochotných plnit instrukce, které nikdo nebude muset ani dávat na papír. Protože doba takovým lidem prostě přeje.
