Cesta z města se nepovedla. Koupila usedlost, ale vyhnaly ji kuny a plíseň

Když Jiřina Hradecká hledala místo, kam by se odstěhovala na důchod, učarovaly jí fotky venkovské usedlosti u Klatov. Po prohlídce s koupí neváhala. Dnes toho lituje: řeší plíseň, zápach, kuny a soudí se s bývalými majiteli.

Obytný dům, stodola, vejminek, okrasná zahrada, ovocný sad, to vše na pozemku přes tři a půl tisíce metrů čtverečních v malebné vesnici na jihozápadě Čech. Majitelům, manželům Kuchařovým, bylo už přes osmdesát, síly ubývaly, a tak se plánovali přestěhovat do pohodlí městského bytu. Jiřina Hradecká naopak chtěla prchnout z Prahy a užít si penzi na klidném venkově.

„Řekla jsem si, že prodám pražský byt a pořídím si něco v zeleni blízko lesa, abych se mohla vyvalit ze dveří a jenom se hrabat v hlíně a záhonech. Nemovitost, na kterou jsem narazila na podzim roku 2020, mi na první pohled učarovala,“ popisuje pro pořad Ve stínu začátek příběhu šestašedesátiletá Jiřina Hradecká.

Než podepsala kupní smlouvu, jela se na svůj vysněný domov podívat. Jako doprovod si do Petrovic, malinké vísky nedaleko Klatov, vzala své dva známé, kteří měli zkušenost s rekonstrukcí domu.

„Bylo to tam stejně krásné jako na inzertním videu, v němž se také psalo, že nemovitost je v perfektním stavu, po celkové rekonstrukci a ihned k trvalému bydlení. Prohlídka byla v lednu, všechno bylo zakryté sněhem, bylo to jako v pohádce. I v interiérech to bylo moc pěkné,“ vrací se na začátek roku 2021 Hradecká. Zmiňované video realitní kanceláře najdete na konci tohoto článku.

Prohlídka byla rychlá a rychlý byl i sled dalších událostí: podpis kupní smlouvy (cena 6,9 milionů korun), za pár měsíců stěhování. Jiřina Hradecká si nestačila vybalit a přišlo první „jenže“.

„Zjistila jsem, že je nějaká divná elektrika v kuchyni pod dřezem, že je to tam vyhořelé, divně pozapojované. Když jsem potřebovala upravit střešní okna, přivolaný technik mě upozornil, že v zatepleném podkroví jsou mrtvé kuny. Ukázalo se také, že do žumpy protéká zpod baráku zřejmě dešťová voda a žumpa se rychle plní - zápach šel až do domu. Začaly problémy jeden za druhým.“

Obytný dům byl navíc podle nové majitelky tak zvlhlý, že v něm dodnes ani jednou nepřenocovala a čtyři roky obývá pouze jednu místnost ve vejminku, bez klasické toalety a tekoucí vody. Hned v prvních týdnech se snažila své výtky sdělit manželům Kuchařovým, kteří jí dům prodali. Ti ale veškeré stížnosti odmítli s tím, že Jiřina Hradecká měla možnost si dům řádně prohlédnout a ke koupi ji nikdo nenutil. Navrhli pouze, že se budou spolupodílet na opravě poškozené izolace střechy, kterou pravděpodobně zničily kuny.

Jiřina Hradecká si však nechala vypracovat znalecký posudek, který čítá pětatřicet méně či více závažných vad, a trvá na tom, že dům je z většiny neobyvatelný.

Když Karel Kuchař vzpomíná na velký kus života strávený ve vesnické usedlosti v Petrovicích, jakoby popisoval úplně jinou nemovitost. Hovoří o komfortu a pohodlném rodinném bydlení.

„Bydleli jsme tam čtyřicet let k plné spokojenosti našich dětí a všech známých, kteří nás přijížděli navštívit, a bylo to bydlení prakticky luxusní, kdy jezdili k nám návštěvy z celého světa,“ líčí život ve vesnickém domě sedmaosmdesátiletý muž, který společně se svou o pět let mladší manželkou bydlí od poloviny roku 2021 v bytě v Plzni.

„Kdybychom nebyli už v tomto věku, tak jsme tam dožívali v pohodě dál. Avšak údržba usedlosti, jejíž počátky sahají do roku 1740 a která má skoro čtyři tisíce metrů, je přece jenom náročná. Paní Hradecká je podle mě špatná hospodyně,“ míní Karel Kuchař.

Je evidentní, že počáteční sympatie kupující a prodávajících jsou dávno pryč. Vystřídala je nevraživost a soudní žaloba. Jiřina Hradecká viní manžele Kuchařovy, že jí úmyslně zatajili řadu vážných závad, a chce se domoci slevy z kupní ceny. Po původních majitelích požaduje dva a půl milionu korun, což je podle ní jen část sumy, kterou zatím musela vynaložit na opravy v domě.

Plzeňský okresní soud ale žalobu nové majitelky zamítl. V odůvodnění rozsudku mimo jiné uvedl, že žalobkyně při koupi starého domu postupovala, jako by si kupovala novostavbu, tedy že si objekt řádně neprohlédla.

S tímto názorem souhlasí i Jana Průchová, expertka na realitní právo, která je s případem obeznámena. Podle ní Jiřina Hradecká prohlídku rozsáhlé nemovitosti hodně podcenila.

„Paní Hradecká poukazuje na celou řadu vad, ale větší část z nich mohla odhalit, když se na dům byla podívat. Například si mohla zjistit stav jímky, mohla se podívat na elektrické zásuvky, zkontrolovat okna,“ říká právnička.

Kupující má podle ní nárok si nemovitost řádně prohlédnout, jen ji nesmí při prohlídce poničit. „Nemůže tedy například bourat zdi, ale může otevírat dvířka, může i něco odšroubovat, zkontrolovat, a pak vše uvést do původního stavu. A velmi bych to doporučovala, aby pak nový majitel nebyl po přestěhování nemile překvapen. Pokud se ale během užívání objeví nějaké skryté vady, je to něco jiného. Je však na soudu, respektive na znaleckých posudcích, které by měly určit, o jaké vady v tom konkrétním případě šlo,“ dodala Jana Průchová.

Jiřina Hradecká přes první prohrané kolo soudní bitvu o slevu nevzdává, spolu se svým advokátem se odvolali k vyšší instanci.

Na klidný důchod prozatím může zapomenout.

Jakou odpovědnost nese při sporech o závadách nemovitosti realitní kancelář? Na co si má zájemce o koupi domu či bytu při prohlídce dát největší pozor? Je nutné, aby si s sebou vzal stavebního technika? Opovědi na tyto otázky najdete v audioverzi pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu článku, nebo na webu Podcasty.cz.