Platy vyšší než prezidentův. Město nad Pražskými službami ztratilo kontrolu

Jako náměstkyně primátora měla kontrolovat Pražské služby, strategickou městskou firmu. Jana Komrsková ale říká, že ve snaze získat klíčové informace často narážela. Dodnes třeba neví, za co a komu se vyplácejí milionové odměny.

Plat generálního ředitele Pražských služeb v roce 2022: téměř jeden milion a sto třicet tisíc korun. Investigativní podcast Ve stínu získal dosud neveřejné vyhodnocení odměn v klíčovém městském podniku hlavního města.

„Pražské služby nemají být unesené svým managementem. Slouží Pražanům.“

„Je to druhá největší společnost Prahy, ale nabaluje se tam spousta problémů. Klientelismus, politické trafiky, kamarádšofty, vysoké odměny, zatajování informací před dozorčí radou.“

Těmito slovy popisuje náměstkyně primátora Jana Komrsková (Jsme Praha, dříve Pirátská strana) fungování Pražských služeb, které spadají do její gesce.

Městská firma má miliardové tržby, sváží a zpracovává v Praze odpad, uklízí chodníky, stará se o zeleň.

Jenže náměstkyně tvrdí, že ani po čtyřech letech ve funkci do hospodaření firmy vlastněné městem nevidí. Dokonce ani neví, jak vysoké platy a odměny mají ředitelé a ředitelky společnosti.

„Je tam takový informační odpor, který jsem v životě nezažila,“ varuje náměstkyně s tím, že hlavní město nad společností nemá plnou kontrolu.

Právě výše mimořádných bonusů byla předmětem prvního střetu mezi Janou Komrskovou a vedením Pražských služeb hned po jejím nástupu do funkce na jaře 2023.

Tehdy byl ještě dvanáctičlenný kontrolní orgán - dozorčí rada - ve starém složení. Před Komrskovou měl společnost v gesci Petr Hlubuček (dříve ze STAN), který je obžalovaný v korupční kauze Dozimetr.

Nejprve dozorčí rada podržela ředitele Patrika Romana ve funkci na další čtyři roky (do roku 2027), poté pětičlennému představenstvu odklepla osmnáctimilionové prémie.

Generální ředitel Roman tehdy dostal roční bonus 6,7 milionu korun.

Poté, co o vysokém bonusu napsaly Seznam Zprávy, ředitel Roman slíbil, že polovinu odměny rozdá zaměstnancům.

Dlouho ale nebylo zřejmé, jak vysoký byl samotný plat generálního ředitele. Nebo na kolik si přišli další členové představenstva.

Týmu Ve stínu se podařilo získat klíčové dokumenty z tohoto období. Podle interního vyhodnocení výpočtu mimořádného bonusu byla průměrná měsíční odměna generálního ředitele a předsedy představenstva Patrika Romana jeden milion a 129 tisíc korun.

Po započtení plné částky roční odměny by tak jeho roční výdělek přesáhl 20 milionů korun.

„Finální roční částka, kterou uvádíte, se nezakládá na pravdě a není v zájmu ani jedné strany pracovat s nepodloženými informacemi,“ komentoval zjištění pořadu Ve stínu mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický, aniž by uvedl jakékoli jiné podklady, nebo celkovou výši ročního výdělku.

Podle dokumentu byli štědře odměňováni i další členové představenstva.

Konkrétní údaje jsou v infografice níže.

Plat generálního ředitele určuje dozorčí rada a jak letos v létě upozornil server iRozhlas, současná měsíční odměna ředitele Romana klesla na 493 tisíc.

Členové dozorčí rady jsou vázáni mlčenlivostí a dění v podniku oficiálně nekomentují.

Mimo záznam ale část z nich říká, že se plat sice podařilo srazit, ale asi třetina členů rady požadovala ještě razantnější snížení.

Dosud úplně skryté byly platy a odměny vrcholového managementu městského podniku.

Celkem jde o osm ředitelů (například šéf IT, personální ředitelka, nebo ředitel závodu odvozu a recyklace odpadu), kteří nejsou v představenstvu společnosti.

K platu 190 tisíc dostali v roce 2023 někteří ředitelé i téměř třímilionové roční bonusy:

Podle mluvčího Pražských služeb Alexandra Komarnického není na takovém finančním ohodnocení nic nestandardního.

„Systém variabilního odměňování za rok 2022 byl nastaven standardně, plně v souladu s pravidly akcionáře a jeho adekvátnost potvrdily nezávislé mezinárodní audity odměňování. Systém odměňování v celém rozsahu odrážel reálný výkon a schválená pravidla řádného hospodáře.“

Tvrzení společnosti o reálném výkonu nelze ověřit, protože bez přístupu k interním dokumentům není možné přezkoumat splnění hodnoticích kritérií.

Z dokumentů je ale zřejmé, že některá kritéria jsou vágní. „Když je mou pozicí ředitel pro strategii, tak příprava strategického plánu není něco, za co bych měl dostat mimořádnou odměnu. Jedná se o standardní výkon práce,“ upozorňuje po prostudování odměn právník a protikorupční expert z organizace Transparency International Kryštof Doležal.

Například personální ředitelka měla pět úkolů. Jedním z nich bylo „zajistit potřebné stavy zaměstnanců v čase i kvalitě“. Jiným zase „kvalitní komunikací s odbory zajistit jejich podporu pro realizaci restrukturalizačních záměrů a všech významnějších změn“.

Pátý cíl pak stanovil, že má ve spolupráci s marketingovým oddělením připravit čtyři hraná videa, která představí zaměstnancům Pražských služeb na pozici řidič, popelář, značkař a jeřábník.

Podle právníka Kryštofa Doležala je zarážející, že jsou odměny mimořádně vysoké a hlavně plošné. Všichni členové představenstva dostali bonus ve výši šestinásobku průměrné měsíční odměny.

Zároveň jsou ale u některých z nich projekty hodnocené jako splněné pouze částečně, odložené, zrušené, nebo přímo nesplněné.

Nesrovnalosti jsou také u nižších manažerských pozic. Ředitel IT má mezi šesti kritérii uvedený cíl spuštění nového programu v testovacím režimu s termínem 31. 12. 2022.

„Kvůli dalším analýzám, kapacitním omezením dodavatele a spojení s modulem plánování byl termín odsunut na první čtvrtletí 2024, spolu s novým plánováním z prvního bodu. Obojí bude vzájemně integrováno do jednoho celku,“ stojí ve vyhodnocení, nad kterým je tučně napsáno „Splněno“. A odměna 2,9 milionu korun.

Bonus byl navíc vypočten jako osminásobek součtu měsíční mzdy a variabilní složky platu. Částka pak byla znovu vynásobena koeficientem zohledňujícím význam pozice.

„Zdá se, že fakticky dochází k dvojímu odměňování, kdy mají zaměstnanci variabilní složku platu, která se ale započítává do základu pro odměnu. To není samo o sobě nezákonné, ale působí to, mírně řečeno, marnotratně,“ soudí Kryštof Doležal z Transparency International.

Doplňuje, že občané by měli vědět, jak se hospodaří v městských firmách.

„Když je generován zisk, tak to je dobře. Ale nemělo by to automaticky znamenat, že se budou rozdávat odměny, aniž by o tom podnik mluvil, vysvětloval to a pak se ještě ošklivě tvářil, když se na to někdo ptá.“

Současná výše platu a odměn není známá.

Podle účetní závěrky společnosti pobírají manažeři v průměru přes 400 tisíc. Což přibližně odpovídá platům a prémiím z roku 2023.

Jedná se ale o hrubý přepočet - celkový balík vyplacených peněz včetně odměn vydělený počtem ředitelů a ředitelek.

Konkrétní částky se snažili získat členové dozorčí rady jmenovaní za Pirátskou stranu, jak informoval server iRozhlas.

Jenže se jim to nepodařilo prosadit. Většina členů pro tento návrh nehlasovala.

V dozorčí radě jsou čtyři členové z Pirátské strany, po třech křeslech mají ODS, TOP09 a STAN, jedno místo připadlo opozici (ANO) a zbylá čtyři místa obsadili zástupci zaměstnanců. Mezi nimi jsou i vedoucí, kteří pobírají platy, jejichž výši nechtějí Pražské služby zveřejnit.

Mluvčí společnosti Alexandr Komarnický tvrdí, že platy ani odměny nejsou nijak nadstandardní a odvolává se na srovnávací studie společností Korn Ferry a BD Advisory.

„Porovnávaly obdobné manažerské pozice ve veřejném i soukromém sektoru. Nastavené odměny jsou pod úrovní, kterou tyto analýzy ukázaly.“

Když chtěla výši platů a odměn za roky 2023 a 2024 znát náměstkyně Jana Komrsková, nepochodila.

Na městský podnik proto poslala žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Pražské služby žádost odmítly.

Náměstkyně se obrátila na Úřad pro ochranu osobních údajů, který městské společnosti nařídil, aby údaje poskytla.

Pražské služby to opět odmítly a poslaly na soud správní žalobu, v níž požadují zrušení rozhodnutí úřadu, protože je podle nich nezákonné.

„U adresného zveřejnění příjmů zaměstnanců musíme současně respektovat pravidla ochrany osobních údajů. Proto společnost využila soudní přezkum, který má závazně vyjasnit rozsah informační povinnosti a ochrany práv zaměstnanců. Nejde o odmítání transparentnosti, ale o vyjasnění dvou zákonných povinností, které se v tomto případě střetávají,“ vysvětlil postup mluvčí Komarnický.

Na soud také dorazily správní žaloby ředitelů a ředitelek, jejichž platy chce náměstkyně znát. Všechny identické.

Jana Komrsková to vnímá jako účelovou snahu zahltit ji i soud a zároveň co nejvíce oddálit zveřejnění požadovaných informací, především výši odměn manažerů městské společnosti.

Pražská strategická firma se navíc potýká i s řadou dalších problémů. Patří mezi ně podezření na střet zájmů ředitele Patrika Romana, ale i vyšetřování před antimonopolním úřadem kvůli obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek.

Nejzávažnější podezření se týká stavebních zakázek pro firmu Japos-Stav.

Jak popsaly redakce MF Dnes a iRozhlas, ředitel Patrik Roman má historické osobní vztahy s jednatelem této firmy Jaroslavem Poustevníkem.

V rezidenci Brzet v chorvatském letovisku Omiš řediteli zajistil rekonstrukci a nabytí luxusního apartmánu, Japos-Stav rekonstruoval také vilu, kterou má Roman v Liberci.

„Byly tam i další vazby, proběhly tam půjčky v řádech milionů ze strany generálního ředitele vůči jednateli společnosti,“ popisuje náměstkyně Komrsková.

V roce 2021 pak Pražské služby uzavřely s touto firmou čtyřletou rámcovou smlouvu na stavební práce za více než 130 milionů korun.

Ředitel Roman už dříve jakýkoli střet zájmů odmítl: „Žádná z výše uvedených transakcí nijak nesouvisela se smluvní spoluprací mezi Pražskými službami a společností Japos-Stav, která byla zahájena v prosinci 2021 na základě výsledků výběrového řízení. Já do něj žádným způsobem nezasahoval.“

Když se náměstkyně o tomto propojení poprvé dozvěděla, ještě před tím, než o něm referovala média, objednala se na schůzku k primátorovi Bohuslavu Svobodovi (ODS).

„Seděli jsme jenom my dva, poměrně dlouho jsem o tom hovořili. Byla jsem potom v šoku, když jsem dostala nabídku, že bych se mohla vidět s Martinem Romanem. Že by mi to zavřelo pusu, nebo otevřelo oči. Nevím, co by ta schůzka změnila, takže jsem s díky odmítla. Přijde mi naprosto neuvěřitelné hasit problémy přes velmi vlivného bratra Patrika Romana, místo aby se řešily,“ popisuje v podcastu Ve stínu.

Pro objasnění kontextu: Patrik Roman je mladší bratr Martina Romana, vlivného podnikatele, miliardáře a někdejšího šéfa ČEZ.

Podcast Ve stínu opakovaně žádal o rozhovor i primátora Bohuslava Svobodu, ale bezúspěšně.

Náměstkyně Komrsková dodává, že se problémy Pražských služeb snažila několikrát řešit. Za pomoci opozičních hlasů zastupitelů z Praha Sobě svolali Piráti mimořádné zastupitelstvo, ředitel Roman ale veškerou kritiku ustál.

Jeho odvolání nepodpořili ani koaliční partneři Spolu a Starostové.

Ředitel čelil i pokusům o odvolání v dozorčí radě. Pro jeho konec ale hlasovali pouze členové za Pirátskou stranu.

Krátce před komunálními volbami se však zdá, že dvacetileté vládnutí generálního ředitele a předsedy představenstva Patrika Romana může být ohrožené.

Alespoň to vyplývá z odpovědí kandidátů a kandidátky na post primátora, které podcast Ve stínu oslovil.

Hnutí STAN, Praha Sobě i Pirátská strana chtějí nové výběrové řízení na ředitelský post Pražských služeb.

„Jediné správné a rozumné řešení je udělat po volbách otevřené výběrové řízení na ředitele,“ řekl lídr Starostů Petr Hlaváček.

Souhlasí s ním i Adam Scheinherr z uskupení Praha Sobě: „Pražské služby potřebují brutální restrukturalizaci.“

Výměnu ředitele požaduje i jednička Pirátů Tereza Nislerová. „Pokud jsme v situaci, kdy firma nedodává požadované informace všem členům dozorčí rady, tak se to dá nazvat tak, že město nad ní ztratilo kontrolu, přestože ji stoprocentně vlastní.“

Smířlivější je kandidát na primátora Tomáš Portlík z ODS. I když některé zprávy ohledně městského podniku považuje za závažné, kontrola je slabší, než by měla být, ale Praha ji podle něj neztratila.

„Pokud budu primátorem, budu chtít znát kompletní stav společnosti, nastavit jasnou politickou odpovědnost a zajistit skutečnou kontrolu města nad jejím fungováním. A pokud se ukáže, že jsou k tomu potřeba personální změny ve vedení Pražských služeb, jsem připraven je udělat,“ dodal.

Na otázky týkající se Pražských služeb neodpověděl z hlavních pěti stran pouze lídr hnutí ANO Jan Hušbauer.

„Vzhledem ke složitosti problematiky a obecnosti vašich dotazů nebude pan Hušbauer poskytovat komentář,“ uvedla za něj Hana Boříková.

Fungování strategického podniku v hlavním městě rozebíráme v nejnovějším dílu podcastu Ve stínu. Mimo jiné si můžete poslechnout, jak zaměstnanci pražských služeb demonstrovali na magistrátu a zda jejich podpora řediteli byla opravdu spontánní. Epizodu najdete ve všech podcastových aplikacích, na webu Podcasty.cz nebo v úvodu tohoto článku.