Hlavní obsah

Příliš dlouhý Antivirus škodí. Ekonomové by ho „zařízli“ už v sprnu

Foto: vlada.cz

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Reklama

Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, podle ekonomů pomáhá zakonzervovat ve firmách stará nepotřebná místa, a pokud by trval dlouho, mohl by i škodit.

Článek

Na konci srpna končí program Antivirus, přes který stát přispíval zaměstnavatelům na mzdy jejich zaměstnanců. Za tři měsíce takto vyplatil 15 miliard korun.

Zaměstnavatelé i ekonomové však varují, že nastavení programu není ideální a do budoucna by mohl přinést víc škody než užitku. Například ekonomka Ilona Švihlíková, členka Národní ekonomické rady vlády, se v pořadu Partie na CNN Prima News netajila tím, že by do programu „řízla“ už na konci srpna.

Stát však podle ní musí být připraven na nárůst nezaměstnanosti a musí jasně ukázat, že nedovolí, aby se statisíce lidí propadly do chudoby. „Bojím se, že sociální systém na to není úplně připraven,“ dodala.

15 miliard za tři měsíce

Hampl také zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba 15 miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě. Bývalý centrální bankéř, který strávil v nejvyšším patru ČNB deset let coby viceguvernér, dodal, že je třeba, aby soukromý sektor měl více důvěry v budoucnost, nebál se investic a utrácení.

V současnosti je však podle něj znejistěný. Podle něj je držena část pracovních míst uměle, peníze dostávají i zaměstnanci, kteří nepracují. „Bude to veliká otázka pro vládu, zda bude mít odvahu ten Antivirus vypnout,“ uvedl.

Ekonomové také připomněli, že na podzim čekají Českou republiku volby. Politická vůle pro ukončení podobných programů před rozhodováním o obsazení krajských zastupitelstev a obměně třetiny Senátu nemusí být silná, míní.

Program nyní pokrývá období od 12. března do konce srpna, zaměstnavatelé a odbory požadují jeho prodloužení. Mohl by tak trvat do konce roku, navázat by na něj mohl regulérní kurzarbeit. Na jeho podobě však shoda není.

Nová pravidla kurzarbeitu, který by se využíval při případných krizích, epidemiích či přírodních pohromách, by mohla podle plánu začít v Česku platit od ledna příštího roku. Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Antivirus A, B, C

Program Antivirus má bránit propouštění. Vedle odpuštění odvodů, které se označuje jako podpora C, zahrnuje i dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvek A činí 80 procent náhrady v karanténě či výdělku v zavřených provozech do 39 000 korun superhrubé mzdy, B 60 procent náhrady při výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 000 superhrubé mzdy.

Podle dřívějších propočtů resortu práce by tříměsíční odpuštění pojistného mělo činit asi 13,5 miliardy korun. Na příspěvcích A a B stát k 19. červenci vyplatil 14,99 miliardy korun. Rozdělilo si je 57 099 firem. Celkem dostaly kolem 1,6 milionu příspěvků na 731 233 zaměstnanců.

O jejich pozicích ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluví jako o „zachráněných pracovních místech“.

Reklama

Doporučované