Proč Stoch míří do Řecka, přestože Tvrdík slávistům sliboval, že mistrovský tým udrží pohromadě

Na konci srpna postačí Slavii přejít přes jediného soupeře – a bude v Lize mistrů. Postup do blyštivé a štědře honorované soutěže tedy Jaroslav Tvrdík, předseda slávistického představenstva, logicky vytyčil jako extrémní prioritu.

„Nechtěli jsme dopustit rozprodej týmu, chtěli jsme jej udržet pohromadě. Jeho velkou výhodou je, že se hráči znají, jsou sehraní a panuje mezi nimi skvělá atmosféra. Největším posílením týmu je tak udržení základní jedenáctky,“ pravil Tvrdík 17. června u příležitosti setkání, v jehož průběhu lídr týmu Tomáš Souček podepsal nový pětiletý kontrakt, který by mu měl garantovat roční příjem 50 milionů korun.

Obránci Vladimíru Coufalovi neschválila Slavia odchod do bundesligového Freiburgu, Součka královsky zaplatila, aby ho udržela alespoň na blížící se pololetí, které může mít pro další budoucnost klubu až epochální význam.

O to kontrastněji a paradoxněji se tedy nyní jeví, s jak lehkým srdcem najednou Slavia pouští do řecké ligy Miroslava Stocha, nejproduktivnějšího slávistu v uplynulém, mistrovském ročníku ligy.

Souček byl pro Slavii natolik nepostradatelný, že ani údajná nabídka 12 milionů eur v Edenu závoru zavřenou směrem ven nezdvihla. Ani Freiburgem nabízené 3 miliony eur za Coufala, s perspektivou dalších 3 milionů na výkonnostních bonusech, Slavii k povolení přestupu nestačily.

A Stoch najednou odchází za 1,5 milionu eur. Přitom v listopadu prodlužoval smlouvu až do léta 2022.

Jak vidno na Twitteru, v Řecku už Stocha s manželkou vítají fanoušci soluňského klubu, ve kterém působil už v sezoně 2013/14.

Jakou komunikační strategii pan Tvrdík zvolí k tomu, aby fanouškům vysvětlil, proč se něco jiného říká, a něco jiného děje, nechme na něm, ostatně slovní eskamotérství o rozsahu 280 twitterovských znaků je bezpochyby jeho silná disciplína.

A klíč, který na rozdíl od jiných Stochovi otevřel cestu z Edenu, pardon ze Sinobo Stadium, zkusme hledat sami.

Ta hádanka má dvě části: 1) Proč se Stoch rozhodl odejít ze Slavie? 2) Proč na rozdíl od jiných jmen nebyl označen za nepostradatelného?

A v těch otázkách a jejich vzájemném propojení je vlastně skryta i odpověď.

Přestože drtivou většinu utkání odehrál Stoch v uplynulé sezoně v základní sestavě Slavie, v několika případech usedl na začátku utkání mezi náhradníky. A to v zápasech vemi důležitých. V „Evropě“ to bylo v Genku i na Chelsea, ve všech třech jarních derby se Spartou, v nadstavbě pak i v Liberci a doma s Plzní.

Trpišovského Slavia byla schopná hrát v různých taktických nastaveních. A právě ve většině zmíněných utkání volil kouč atleticky nejnáročnější taktickou variantu, do níž mu jiní hráči typologicky pasovali lépe než Stoch.

I v kabinách s tou nejbáječnější atmosférou na světě obvykle platí, že těm, co hrávají méně, než by si sami představovali, přeci jen k pocitu absolutního štěstí logicky něco schází.

Každý jsme nějaký, jsou hráči, kteří se přes takový stav věcí přenesou snáz. A pak jsou hráči s vysokým egem, pro které jde o problém, kvůli kterému kupříkladu neváhají rozesílat důležitým lidem uvnitř klubu nakvašené esemesky. Nebo obecněji řečeno: vytvářet konfliktní situace.

Takové hráče poznáte poměrně snadno, obvykle totiž často mění svou fotbalovou adresu. Jako Miroslav Stoch, který za tucet let zvládl obejít šest klubů. Po Chelsea to bylo Twente Enschede, Fenerbahce, PAOK Soluň, Al Ain, Bursaspor a Slavia, do které Stoch přišel na přestup z Fenerbahce v srpnu 2017.

Mimochodem, za tenhle zásah v dresu Fenerbahce dostal Stoch Puskásovu cenu pro nejkrásnější gól roku.

Už jen skutečnost, že ho turecký klub pustil za pouhý milion eur, a ještě Stochovi v jeho první pražské sezoně ze sta procent hradil základní plat, svědčí o tom, že měl patrně nějaký důvod Miroslava Stocha ve svém kádru postrádat.

A nyní, když odchází z Prahy do Soluně, se děje něco podobného. Řecká média spekulují o přestupové sumě 1,5 milionu eur. Což je o dost méně, než kolik 29letému fotbalistovi přisuzuje odborný server transfermarkt.de. Na něm svítí suma 4,5 milionu eur.

Všechno naznačuje, že sportovní vedení Slavie, tedy trenér Jindřich Trpišovský spolu se sportovním ředitelem Janem Nezmarem, nevnímali Stocha ve svých dalších plánech jako zcela nepostradatelného. Hru týmu chtějí posouvat směrem, který se typologii tohoto hráče spíše vzdaluje – a hlavně se o tom se Stochem nemíníli hádat a riskovat rozkol v kabině.

Není tajemstvím, že Trpišovský s Nezmarem preferují hráče s vynikajícím fyzickým fondem, schopné naprosto detailně a přesně plnit taktické úkoly a před vlastními zájmy navíc vždy preferovat potřeby týmu.

Miroslav Stoch je svým založením trochu jiný. Nicméně největší jeho předností je samozřejmě mimořádná technika ovládání míče či konstruktivní řešení situací.

Když před rokem a půl přicházel Trpišovský do Slavie, čekalo se už tehdy, že hráč Stochova ražení do trenérova konceptu nejspíš moc pasovat nebude.

Realita pak ale byla jiná. Stoch se takříkajíc „kousnul“, v tom pozitivním slova smyslu. Makal. Možná nejvíc v životě. V přípravě byl ochoten podstupovat takové dávky, že při nich občas vyplivl i obsah žaludku.

Po hřišti pak létal jako drak a týmu velmi prospíval, v mistrovské sezoně především. Za góly a přihrávky v ligové soutěži posbíral 23 bodů, lepší byl v tomto ohledu v celé lize jen boleslavský střelec Nikolaj Komličenko, mezi asistenty se Stoch dělil o vítězství.

Slávistické hře založené na agresivitě a presinku uměl Stoch poskytovat nadstavbu fotbalově precizními počiny v předfinální či finální fázi akcí, zjednodušeně řečeno uměl zařizovat góly.

Ale i když se zlepšil běžecky i v otázce taktické disciplíny, přece jen tady asi narazil na strop svých možností. A do klíčových utkání sezony poslal trenér do základní sestavy svého týmu jiné hráče, jejichž přednosti lépe pasovaly do jeho představ.

Slavia hrává v sezoně různé typy utkání, odlišný taktický koncept samozřejmě uplatňuje v lize, kde proti ní slabší soupeř brání ve staženém bloku, zcela jinak se vše hraje, když se v utkání evropského poháru na otevřeném hřišti začnou pořádat sprinterské závody.

A na rozdílné typy zápasů je třeba mít i rozdílné typy hráčů. Takový Josef Hušbauer už nejspíš pochopil a smířil se s tím, že jemu nejlépe pasuje ona ligová role rozevírače vozových hradeb opatrných soupeřů. Miroslav Stoch ale vzhledem ke svému naturelu nejspíš potřebuje cítit, že patří mezi hvězdy týmu i v těch nejblyštivějších zápasech.

Na jaře tuhle garanci ztratil. A Slavia patrně nechtěla riskovat, že by Stoch mohl postupem času otrávit kabinu svou nespokojeností.

Budoucnost ukáže, zda volila správně. Třeba i proto, že vysvětlovat teď Coufalovi, proč on do bundesligy nemohl, zatímco Stoch do Řecka ano, bude asi složitý úkol.

Slavia i PAOK mají nyní podobné cíle. Soluňský tým vyhrál řeckou ligu po 34 letech a svůj boj o Ligu mistrů zahájí o předkolo dřív než Slavia. V rozhodujícím play off by se s Pražany potkat neměl, hodnota klubových koeficientů patrně oba celky zařadí při losu mezi nenasazené.

Luboš Michel, bývalý mezinárodní rozhodčí a nyní sportovní ředitel klubu PAOK Soluň, každopádně získal velmi levně velmi kvalitního hráče. Slavia dala Stochovým odchodem ještě větší důraz na heslo, že tým je nade vše ostatní. Přesto na šachovnici jejích plánů může nyní tahle figurka, kolem níž se mnohé točilo, citelně scházet.

V té souvislosti může mnohým opět vytanout v hlavě jméno Nicolae Stanciu. Bývalý sparťan byl pro Slavii rozpracován v době, kdy v saúdskoarabském Al Ahlí marně čekal na výplaty. A jevila se tak možnost přivést ho zdarma. Ten stav už ale neplatí, teď už by bylo třeba položit na stůl 4–5 millionů eur.

Jednání tedy zmrzla. Uvidí se, jestli po Stochově odchodu ona ledová krusta opět nepovolí.