Článek
Test na protilátky jako doklad o tom, že je člověk chráněn před koronavirem, má smysl, míní epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj by stačilo, kdyby jej lidé podstupovali v intervalu tří až šesti měsíců, uvedl v rozhovoru pro pořad Dvacet minut Radiožurnálu.
Jak vysoká by měla hladina být, je podle něj stále k diskuzi. „Nejde ani tak o to, abychom znali přesnou hladinu, která je protektivní, ale je to jakási známka toho, že ten člověk zareagoval, bude mít protilátky a bude mít i buněčnou imunitu, a tím bude chráněn proti infekčnímu onemocnění,“ uvedl v rozhovoru. „Když se podíváme na běžné očkování proti virové hepatitidě B, tak naměříme protilátky na počátku toho procesu. To znamená, pokud chceme říci, že člověk odpovídá na očkovací látku, tak měsíc po dokončení základního schématu jsme schopni zjistit, jestli tam ta odpověď je. Potom v budoucnu, když už hladiny protilátek nejsou takové, tak to neznamená, že člověk není chráněn,“ doplnil.
Sám navrhuje, že by limitem mohla být hladina okolo 200 jednotek protilátek. Podle něj pak právě v těchto dnech vydá k protilátkové ochraně stanovisko odborný výbor imunologické společnosti.
Protilátkové testy by pak podle něj mohly i „ušetřit“ část vakcín. Například u lidí, kteří prodělali v minulosti covid-19 se závažnějším průběhem infekce, je s velkou pravděpodobností vyšší hladina protilátek. Proto by jim mohla stačit i jen jedna dávka očkovací látky, která se jinak aplikuje dvoudávkově. Kromě jiného by se tím podle Prymuly mohli tito lidé vyhnout silnějším reakcím na vakcínu.
„Je tam vyšší pravděpodobnost, když má skutečně vysoké hladiny protilátek, že tam může být frekventnější výskyt nežádoucích reakcí, ale na druhou stranu ty reakce by neměly být dramaticky závažnější. V tomto tak velký rozdíl není, ale jsou četnější, to je popsáno,“ uvedl v Radiožurnálu.
