Článek
Ve světových médiích je Dánsko často zmiňováno jako zdroj inspirace pro způsob, jakým se postavilo ke koronavirové pandemii a z toho pramenící ekonomické krizi. Proč tomu tak je?
Jak mám možnost Dány pozorovat, jejich výhodou je velká důvěra v sebe samé a ve státní instituce. Pandemie zde probíhá s podobnými čísly jako u nás, myslím, že obě země mají slušné výsledky.
Jak teď probíhá v Kodani a okolí každodenní život?
Mimořádně klidně, atmosféra zde není vůbec špatná. Klíčové je, že Dánové velice dodržují pravidla. Ta vnímají jako něco, co je důležité z hlediska celospolečenské solidarity. Nejednají pod hrozbou sankce.
A jak v těchto dnech tráví čas běžný Dán?
Lidé chodí ven, když potřebují, dodržují si dostatečné rozestupy a plní hygienická nařízení. Pozoruji, že tradičně se hodně jezdí na kole, ne tedy v houfech. A přijde mi, že více lidí než obvykle chodí běhat. Vnímají nová pravidla jako nevynucená, vědí, že situace by se mohla stát vážnou, a uvědomují si, že nyní musí něco obětovat. Zatím jsou trpěliví.
Roušky nejsou povinné?
Nejsou a nenosí se, není to tu téma, kterým by vláda byla mediálně stíhána a pátralo by se, zda jsou zásoby roušek dostatečné. Ta čísla ohledně nakažených jsou v Dánsku příznivá, premiérka Mette Frederiksenová začíná uvažovat o tom, jak zemi vrátit do normálního života. Je ale zřejmé, že budou postupovat velice opatrně a postup ladit s epidemiology.
Jsou dánská opatření přísnější než ta česká?
Můj dojem je, že jsou méně přísná. Ano, pohyb je omezený na dvě osoby, což se netýká domácností. Jsou otevřeny jen nezbytné provozy, řada lidí pracuje z domů. Méně striktní je to například kvůli tomu, že ze země se dá vycestovat či do ní vstupovat, pokud prokážete účel, proč tak chcete činit - zejména tedy z rodinných důvodů. A jak už jsem řekl, není povinné nosit roušky na veřejnosti.
Jaký je nyní trend nákazy koronavirem?
Denní nárůst je kolem 260 osob. Dosud se ale docela málo testovalo, dosud zhruba 30 tisíc lidí. Toto číslo by se mělo zvyšovat, denní testy teď překročily hranici třech tisíc, v příštích dnech by se to mělo zvýšit na pět tisíc a výhledově na deset tisíc testů denně. Klíčové je, že se zpomaluje dynamika šíření viru a zároveň se nezvyšuje počet hospitalizovaných.
Má Dánsko dostatek zdravotnických pomůcek, tedy hlavně roušek a respirátorů? Nebo také předvedlo „run“ na zboží z Číny jako my?
Pro české čtenáře to možná bude překvapivé, ale tady v Dánsku není vláda pod tlakem a takovým drobnohledem médií. Vláda neřeší otázky, kolik a na jak dlouho má zajištěné roušky a respirátor, kdo a odkud je přivezl a za kolik. Neexistují o tom žádné zprávy, pouze se ví, že Dánsko se snaží mít dostatečné zásoby.
Kritika se nedostavila ani kvůli malému počtu testů, o kterém jste mluvil?
V Dánsku se docela striktně odděluje práce zdravotních expertů a politiků, kteří se zřídkakdy vyjadřují k práci odborníků. A naopak.
Dánský parlament schválil pomocný finanční balíček pro mediální domy, kterým nyní vypadne část příjmů z klesající inzerce. To je docela nevídaný krok. Jaký je vlastně vztah mezi dánskou politikou a médii?
Taková opatření v Dánsku platí obecně. Kompenzováni budou třeba i pořadatelé sportovních a kulturních akcí, které se musely zrušit. Zvýhodnění a pomoc má jít nyní ke všem postiženým. Teď se vás nechci nijak dotknout, ale v Dánsku jsou média často vnímána jako součást zábavního průmyslu, který je potřeba podpořit.
Jak dánský stát přistoupil k řešení ekonomické krize?
Nejdůležitější bylo, že dánská vláda reagovala velice rychle. Už 10. března přijala finanční balíček na podporu ekonomiky ve výši 457 miliard korun českých. O týden později se tato částka zvýšila o dalších 145 miliard korun. Jde o velkou sumu peněz, které míří skutečně do všech segmentů ekonomiky, včetně uvolnění likvidity pro banky.
Pomoc míří malým i velkým firmám, podporu dostanou i OSVČ. Odložilo se splácení daní; jak daní z příjmů fyzických i právnických osob, tak daně z přidané hodnoty. Stát poskytuje náhrady mezd v soukromém sektoru, stát zaměstnavatelům proplácí nemocenskou zaměstnanců. Pomoc míří do firem, které prokážou pokles obratu nebo které musely úplně přerušit činnost.
Jak spolu nyní vychází vláda s opozicí?
Dánsko se oproti ostatním státům vymyká tím, že se snaží hledat shodu a konsenzus napříč politickým spektrem - už jen z důvodu, že je tu tradice menšinových vlád. To platí o to víc při krizi, které teď čelíme. Teď poprvé se zcela neshodli na přísnějších pravidlech pro cizince, kteří jsou nakažení a nerespektují dánská pravidla. Nově má být možnost je ze země vypovědět. Dvě levicové strany, které jinak podporují menšinovou vládu sociální demokracie, se k návrhu nepřipojily. Toto opatření naopak konvenovalo pravicovým stranám.
Co populisté v čele s Dánskou lidovou stranou? Také se v parlamentu snaží o konsenzuální přístup?
Právě o tuto stranu se vláda opřela ve zmiňované věci vypovězení neposlušných cizinců ze země. Žádná politická strana se nesnaží ze současné krize vytlouct politické body. Dá se říci, že vláda není terčem kritiky za něco, co dělá, a že by ostatní politické strany přicházely s alternativními návrhy, o kterých by se snažily veřejnost přesvědčovat.
Nejsilnější opoziční strana vládu několikrát podpořila, vládu pouze vyzývá, ať se postupně začne situace pro lidi uvolňovat. To je právě ta ukázka politiky konsenzu. Vznikl i speciální fond pro cestovní kanceláře, které krize postihla. Nyní se hovoří i o úvěrových garancích pro aerolinie vlastněné dohromady Dánskem a Švédskem.
Zaznamenalo Dánsko nějaké pokusy o dezinformaci veřejnosti ze strany cizích mocností?
Samozřejmě jako jinde ve světě se upozorňuje na nebezpečí vlivového působení skrze dezinformační weby. Před několika dny vystoupila ministryně obrany, která upozornila, že proti Dánsku se povedou dezinformační kampaně organizované cizími státy nebo extremistickými organizacemi. S cílem Dánsko diskreditovat mezinárodně či vytáhnout citlivé informace z krizového řízení země.
V České republice varuje Bezpečnostní informační služba zejména před agenty Ruska a Číny. Je to v Dánsku podobné?
Ministryně obrany nikoho nejmenovala, vždycky se tu ale v těchto souvislostech hovoří o Rusku a Číně. Na začátku koronavirové krize proběhla ostřejší výměna názorů mezi dánskou mediální scénou a Čínou kvůli karikatuře čínské vlajky, jejíž zlaté hvězdy nahradil koronavirus. Věc se pak dohrávala mezi dánským ministerstvem zahraničí a čínskou ambasádou v Kodani. Nakonec i čínská strana začala zveřejňovat drsné karikatury na Dánsko, takže jako soukromá osoba bych to viděl tak, že karikaturisté jsou si kvit. Dánové nám jsou svým humorem, který je méně severský a více středoevropský, blízko.
Pod Dánsko spadá Grónsko a Faerské ostrovy. Jak tam se situace vyvíjí?
I tam jsou samozřejmě nakažení. Na Faerských ostrovech žije 51 tisíc obyvatel a nyní se uvažuje, že by se na místním obyvatelstvu dalo zkoumat šíření epidemie. Brzy se s velkou pravděpodobností stanou zemí, kde budou všichni testovaní na onemocnění koronavirem. Obě území mají vlastní autonomní vlády, svá ministerstva zdravotnictví, se všemi úřady ale dánské instituce spolupracují a sdílí informace a know-how.
Ekonomická pomoc dánské vlády se týká i těchto území?
Grónský rozpočet je z většiny saturovaný z peněz z Kodaně. Faerské ostrovy jsou na tom ekonomicky lépe, v tuto chvíli si vystačí samy. Platí ale, že Dánské království při sobě drží, a když bude potřeba, Faeřanům pomůže. Dánové jsou na tato území pyšní a hrdí, dává jim to svým způsobem punc globálnosti.
