Článek
Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a zpracovali je zástupci České zemědělské univerzity v Praze. Východiskem budou i při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat, sdělila dnes ČTK mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala podle odborníků přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka na konci 18. a na začátku 19. století, zřejmě poté, co předchozí porosty narušila kombinace působení silného větru a těžeb dřeva. „Plochy, které byly zbaveny většiny stromů, začaly opět zarůstat, přičemž na přelomu 19. a 20. století to už byly zase vzrostlé lesy. Zásadní je, že ojediněle tu rostou stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let. Nejenom, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí, což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.
Kromě vysokého stáří některých porostů v nich bylo zaznamenáno také množství odumírajících a odumřelých stromů různých fází rozkladu. „Na některých místech to tu připomíná prales. Díky dlouhodobému nerušenému vývoji tu najdeme tlející dřevo i staré objemné stromy, na něž je vázaná celá řada vzácných druhů. Z tohoto pohledu je jednoznačně nejcennější lokalitou lesní komplex údolí Bílé Opavy a Eustachovy chaty v národní přírodní rezervaci Praděd a části národní přírodní rezervace Králický Sněžník,“ uvedl Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny. Doplnil, že domov tu má více než stovka druhů hub či brouků, které k vývoji potřebují dřevo starých stromů.
Stáří stromů v lesích kolem vrcholu Králického Sněžníku bylo pro odborníky překvapením; svědčí podle nich o vysoké míře zachovalosti a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. „Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů starších 250 let, jejichž podíl místy dosahoval více než čtvrtiny. Věk toho nejstaršího dokonce přesahoval 433 roků. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách,“ doplnila Šůlová.
V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku odborníci navíc zjistili desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků. Z tohoto množství bylo v každé lokalitě nalezeno kolem 50 vzácných a ohrožených druhů, které se v běžných hospodářských lesích nevyskytují. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti, doplnil Havira.
