Hlavní obsah

Plzeňští ochránci přírody zahájili kroužkování letošních mláďat labutí

Ilustrační foto.

Aby zhruba pětitýdenní mláďata či jejich rodiče odchytli, neváhali se za slunce, deště i krupobití brodit po prsa mazlavým rybničním bahnem, prodírat se hustým rákosím, jezdili na lodích a kajacích i skákali do vody.

Článek

Velké kroužkování letošních mláďat labutí zahájili dnes ochránci přírody z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP). Šest tříčlenných týmů odchytlo dnes na 50 labutí, což je na jeden den nebývale vysoký počet. Hnízdní sezona se letos labutím vydařila a na řadě hnízd dospívá až sedm mláďat.

Kromě kroužků dostali někteří dospělí ptáci na krk také červené ornitologické límce, které se dají dobře na dálku odečítat. „Má to obrovský přínos, byť samotné kroužkování je pro ptáky na zlomek času stresující. Zpětnými odečty získáváme cenné informace o celé populaci, což nám následně slouží k její ochraně. Díky kroužkům nebo límcům se dá zjistit, kolika let se labutě dožívají, kam táhnou, kdo s kým hnízdí a podobně,“ popsal Karel Makoň z DESOP a z plzeňské Záchranné stanice živočichů. DESOP kroužkuje labutě od roku 1994. „Dnes už máme přes 3500 okroužkovaných labutí v naší oblasti a nespočet zpětných hlášení,“ řekl Makoň. Zatímco některé labutě žijí v městech na řekách a rybnících a jsou zvyklé na lidi, jiné žijí jako divocí ptáci skrytým způsobem života. „Loni jsme u nás dali první čtyři límce a přišlo od té doby jediné zpětné hlášení, že námi označenou labuť z Tachovska někdo zahlédl na řepkovém poli u Berlína,“ popsal ornitolog.

Z Plzně, kde dnes začali kroužkovat na Malém boleveckém rybníku rodinku labutí se sedmi mláďaty, se ornitologové přesunuli na plzeňský Senecký rybník, do Vejprnic a pak dál na Tachovsko. Čeká je ještě Domažlicko, severní Plzeňsko a několik hnízd na Rokycansku a až v Nižboru na Berounsku. Díky letitým zkušenostem a kroužkům ochránci přírody znají i mnoho dospělých hnízdících labutí. Například na Berounce po Zvíkovec bylo několik hnízd. „Teď je tam jedno hnízdo. Teprve se tam chystáme. Uvidíme, jestli je tam ta naše nejstarší labuť. Je to náš pacient, je jí 21 let a nemá křídlo. Díky tomu se paradoxně dožila takového věku, protože nemůže létat a nezabije se o elektrické dráty,“ řekl Makoň.

Letošní sezona je u labutí v Plzeňském kraji výrazně lepší než v minulých pěti letech, mláďata hlavně skrytě žijících rodin jsou i v lepší kondici, řekl Makoň. O to komplikovanější je ale jejich odchyt. Divoké labutě jsou velmi plaché, jakmile na hrázi rybníka uvidí auto, mizí v rákosí, které navíc letos narostlo velmi husté a vysoké. Ornitologové tak musejí při jejich hledání vytvořil z lodí rojnici a rákosinami u břehů i opakovaně projíždět. Nejsnadnější odchyt je, když se jim podaří ptáky nasměrovat k přítoku nebo do nějakého úzkého prostoru, museli je ale už také na lodích stíhat po volné vodní ploše.

Související témata:

Doporučované