Hlavní obsah

Ryby ze Středomoří obsahují mikroplasty i parazity, vliv na lidi zatím neznámý

Foto: Profimedia.cz

Středomořské ryby, které často končí na talířích Evropanů obsahují velmi často mikroplasty, zjistili vědci.

Španělská studie našla spojitost mezi množstvím mikroplastů a parazitů uvnitř těl oblíbených středomořských ryb, které často končí na našich stolech. Vliv na lidi, kteří sardinky nebo ančovičky zkonzumují, ale zatím není jasný.

Článek

Na počátku bylo zkoumání příčiny, co stojí za úbytkem populací dvou nejoblíbenějších středomořských druhů ryb, sardinek a sardelí, známých jako ančovičky. Tyto dva druhy tvoří 39 % všech ryb, které rybáři v severozápadním Středozemním moři vyloví. Výzkumný tým vedla Marta Collová z Oceánografického institutu v Barceloně. Dvě příčiny už tým výzkumníků určil, nadměrný rybolov a měnící se klima, ten třetí byl ale pro vědce překvapením.

Třetím důvodem úbytku populace obou rybích druhů jsou totiž mikroplasty, tedy plastové částice, které jsou menší než pět milimetrů. Ty vědci objevili v zažívacím traktu odchycených ryb. Podle studie zveřejněné v časopise Marine Pollution Bulletine se mikroplasty v trávicím ústrojí vyskytovaly u 58 procent sardinek a 60 procent ančoviček. „Dalším krokem bude zjistit, jaký vliv mají mikroplasty na lidi, kteří tyto ryby zkonzumují,“ řekla deníku El País Collová.

Foto: ICM-CSIC

Mikroplasty nalezené v těle sardele obecné.

Vědci zároveň zjistili, že mimo mikroplastů mají ryby v zažívacím traktu také větší množství parazitů, jako jsou různé larvy, motolice nebo hlístice, než je běžné. Ryby mají také obecně horší tělesný stav. „Je to poprvé, co jsme našli spojení mezi parazity a mikroplasty,“ vysvětlila Collová. Teorii o přímé úměře, tedy že s přibývajícími mikroplasty mají ryby v trávicím ústrojí i více parazitů, ale vědci nepotvrdili. „Nevíme to jistě. Je ale jasné, že čím více mají ryby v těle mikroplastů, tím horší je jejich zdravotní stav a stoupá tak šance na napadení parazitem,“ řekla Collová.

Proč tomu tak je, zatím není známo, vědci ale přišli s dvěma teoriemi. Podle té první můžou ryby zkonzumovat parazity zároveň s mikroplasty, druhá pak větší množství parazitů spojuje se znečištěním vody, a to především v okolí ústí řek, kde je voda špinavější a může tak přitahovat více parazitů. „Naší další snahou bude přijít tomuto na kloub, budeme sledovat, jak to ryby ovlivňuje, jestli umírá více jedinců, jestli dochází k poškození jejich svalů a zda je to důvod, proč jsou tyto ryby menší,“ cituje El País Collovou.

Vzrůstají tak obavy, jaké může mít toto zjištění dopady na potravinářský průmysl. „Tyto ryby jsou zdrojem potravy pro mnoho organismů, a to nemluvíme jen o komerčním lovu. Cokoli se děje těmto druhům, velmi pravděpodobně to ovlivní i ty, které se jimi živí,“ myslí si Collová. Objev překvapil i odborníky. „Otvírá to dveře výzkumu, který se bude zabývat vlivu mikroplastů na ryby i člověka, především když jde o dva tak oblíbené druhy,“ řekla deníku El País odbornice na vliv plastů na živé organismy ze španělského Oceánografického institutu Cristina Romerová.

Hlavní teď bude podle Romerové zjistit, jestli se mikroplasty usazují i v jiných tkáních, trávicí ústrojí se totiž po vykuchání na jídelní stůl nedostane. Vědci přítomnost mikroplastů v tělech ryb už pozorují delší dobu. Článek španělských vědců zveřejněný v časopise Environmental Pollution například uváděl, že přes 65 % krevet ulovených u východního pobřeží Španělska má v trávicím ústrojí syntetická vlákna. Okolo 80 % ančoviček ve východním Středomoří mělo v těle mikroplasty, v Jaderském moři pak vědci našli mikroplasty v žaludcích až 90 % ulovených ančoviček.

Podle Organizace spojených národů lidé každoročně vyhodí do oceánu až 13 milionů tun plastu, což zabije zhruba 100 000 mořských živočichů. Mezi to ale nejsou započítány zmíněné mikroplasty. Výroba a použití mikroplastů roste od roku 1950, v roce 2017 dosáhla celosvětová výroba podle španělského Oceánografického institutu a Francouzského institutu pro výzkum oceánů více než 300 milionů tun. Výrazným zdrojem mikroplastů v oceánech jsou barevné nátěry.

Podle Collové neexistuje snadné řešení, je ale „zřejmé, že je nutné snížit spotřebu jednorázových plastů“. Jakmile se ale plasty dostanou do oceánů, je velmi obtížné mořskou vodu znovu vyčistit. „Ty plasty, které už jsou v moři, jsou mimo naši kontrolu,“ říká Romerová. „Máme přehled asi jen o 1 % plastu, 99 % se ztratilo někde na dně moře, je obsaženo ve vodě nebo je uvnitř organismů,“ dodává Romerová.

Související témata:

Doporučované