Článek
Rozpočtový deficit nepřekročí v příštím roce 390 miliard korun, určila ministryně už v červnu. Od té doby však Sněmovna odhlasovala předvolební dárky, které v červnovém návrhu rozpočtu ještě nebyly.
Nejdříve vláda prosadila 14 miliard korun navíc pro navýšení rezerv ve zdravotních pojišťovnách. Poté lidovci a sociální demokraté prosadili 18 miliard na zvýšení důchodů ženám, které vychovávaly děti. Národní rozpočtová rada kromě toho upozornila, že v červnovém návrhu chybí také navýšení dětských přídavků o osm miliard.
To podle plánu znamená, že škrty v rozpočtech jednotlivých ministrů dosáhnou již zmíněných 40 miliard. „Každý výpadek bude řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády,“ uvedla ministryně Schillerová před časem.
Ministři se přesto nemusí příliš tvrdých kroků strážkyně státních financí obávat. Jejich kolegyně mezitím oznámila, že 24. srpna vydá novou makroekonomickou predikci. Pokud v ní odpovídajícím způsobem vylepší dubnovou předpověď hospodářského růstu na rok 2022, na papíře se o potřebnou částku navýší také daňové příjmy.
V časech před krizí platilo tzv. „Janotovo pravidlo“, pojmenované podle legendárního ministra financí Eduarda Janoty, podle kterého nominální růst HDP o jedno procento vynese státu na příjmech z daní a pojistného 15 až 20 miliard.
Dubnová prognóza Ministerstva financí počítá po letošním reálném růstu o 3,1 procenta HDP v příštím roce s růstem 3,7 procenta. Poslední předpovědi renomovaných institucí včetně České bankovní asociace byly přitom pro letošní rok zpravidla o půl procenta HDP vyšší a pro rok 2022 o procento vyšší.
To znamená, že v nominálních cenách bude ekonomika napřesrok nejméně o dvě procenta výkonnější, než ministerstvo očekávalo v dubnu. Tím se zvednou příjmy o potřebných 40 miliard a schodek zůstane i přes nové náklady do zdravotně-sociálního systému na „nepřekročitelné hranici“ 390 miliard.
