Hlavní obsah

Špehování novinářů umožnily izraelské vývozy, které na lidská práva nehledí

Foto: Profimedia.cz

Žena telefonuje před sídlem firmy NSO Group.

Reklama

Špehování novinářů, aktivistů i disidentů, které v neděli odhalila mezinárodní investigace 16 světových médií, už vyvolalo první žaloby. Pod tlakem se ocitá i izraelská vláda, která má co vysvětlovat.

Článek

Izrael se rád prezentuje jako národ start-upů a jeho technologický průmysl působí jako malý zázrak založený na invenci mladých lidí, kteří prošli armádou. Šokující zprávy Projektu Pegasus o zneužívání špehovacího softwaru firmy NSO Group ale odhalily i temnou stránku tohoto oboru, upozornil ve své analýze deník Haarec.

Aférou se tak musela začít zabývat i izraelská vláda, jejíž premiér Naftali Bennett a ministryně vnitra Ajelet Šakedová mají právě k NSO blízko. Jak připomněl Haarec, Bennett se během pandemie pokoušel prosadit tuto firmu bez výběrového řízení, aby vládě vyvinula software na trasování lidí nakažených covidem a jejich sledování během izolace. Návrh byl odmítnut.

„Nemyslím si, že by vydání vývozních licencí mělo něco společného s tím, že ve vládě sedí Bennett nebo Šakedová. Politika ohledně vývozů je stále stejná už od padesátých let,“ řekl Seznam Zprávám Eitay Mack, právník, který se otázkou vývozů zbrojních technologií z Izraele dlouhodobě zabývá. „Představitelé ministerstva obrany, kteří schvalují exportní licence, neberou ohledy na problematiku lidských práv a mezinárodní právo, v tom je problém,“ vysvětluje.

Merec chce NSO odejmout vývozní licenci

Politici, kteří schvalovali vývozy technologií NSO Group, to nyní budou muset objasnit. Ministr zdravotnictví Nisan Horovic, který ve vládě zastupuje levicově liberální stranu Merec, už požádal o schůzku ministra obrany Bennyho Gance. Jeho stranický kolega a někdejší zástupce náčelníka generálního štábu izraelské armády Jair Golan uvedl, že obvinění na adresu NSO může mít i komerční pozadí. „Takové věci nedělá jen NSO,“ připomněl.

Golanova poznámka není náhodná – letos Izrael zakázal vývozní licence firmě Cellebrite do Ruska a Běloruska, protože se po článku v deníku Haarec ukázalo, že tamní vlády zneužívají izraelskou technologii ke sledování opozičních aktivistů.

Další z poslanců Merecu pak přirovnal vývoz špehovacího softwaru k vývozu zbraní. Strana bude chtít, aby vláda firmě NSO vývoz jejích technologií zakázala.

Resort obrany, který schvaluje vývozní licence, nicméně uvedl, že nemá přístup k datům shromažďovaným klienty NSO. To samé tvrdí i samotná firma, investigativní novináři ale říkají pravý opak: společnost si prý uchovává klíče k softwaru, díky nimž může jeho používání kontrolovat.

„Izrael schvaluje vývoz kybernetických výrobků výhradně vládním institucím k použití dle práva a pouze pro účely zabránění a vyšetřování zločinů a terorismu,“ píše se v prohlášení ministerstva.

Foto: Seznam Zprávy

Schéma fungování systému Pegasus.

Podobně reagoval na otázky Seznam Zpráv i Ron Natanzon, který se kybernetickou bezpečností zabývá na izraelském ministerstvu zahraničí. „Výrobek byl prodán legální vládě, problém je v tom, jak byl použit,“ odpověděl na otázku, jak mohlo dojít k vývozům navzdory Izraelem deklarovanému kontrolnímu systému. Na poznámku, že vlády Ázerbájdžánu či Saúdské Arábie nelze označit za demokratické a že se od nich podobné jednání dalo čekat, odpověděl: „Pokud vím, NSO je soukromá firma a na vývoz do těchto zemí neplatí žádné embargo.“

Podle právníka Macka je ale stanovisko ministerstva obrany jen velmi vágní a ministr Ganc mluví stejně jako NSO. „Říká, že typ softwaru, který vyrábí NSO, se prodává jen vládám k tomu, aby bojovaly proti zločinu a terorismu. Otázkou ale je, jakému typu vlád a jaká je definice zločinu a terorismu. V mnoha zemích, jako je například Saúdská Arábie, Rwanda nebo Ázerbájdžán, jsou opoziční aktivity považovány za zločin,“ podotýká Mack. Připomíná také, že nejproblematičtějšími klienty izraelských zbrojních i technologických firem jsou státy, s nimiž se buď Izrael snaží posílit diplomatické vazby, nebo už jsou jeho strategickými partnery.

Navzdory vágním prohlášením se izraelská vláda zprávami Projektu Pegasus zabývá, to ostatně potvrdil i ministr obrany Ganc. Na neděli pak ředitel ministerstva obrany Amir Ešel svolal diskuzi, aby izraelští představitelé celou situaci kolem NSO vyhodnotili.

Prodáváme jen vládám. Klienty ale neprozradíme

Kritika na adresu této soukromé firmy zazněla už před třemi lety po zavraždění saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Ten měl mít v mobilu malware Pegasus, pomocí něhož jeho kroky i komunikaci sledovaly saúdskoarabské tajné služby. Už tehdy se ukázalo, že bezpečnostní software, který má sloužit k boji proti zločinu a terorismu, se může v nepravých rukou stát nástrojem k porušování lidských práv, věznění oponentů, novinářů, nebo dokonce k vraždám.

V izraelských technologických firmách často pracují lidé, kteří mají zkušenosti s výrobou špionážních technologií z elitních jednotek izraelské armády. Používají při tom znalosti a techniky, které se naučili v armádě, často při snaze o sledování Palestinců na Západním břehu Jordánu. Podobné technologické produkty pak NSO vyváží a její klienti si je pak používají podle svého.

Deník Haarec poukazuje i na horentní sumy, které klíčoví zaměstnanci technologických firem dostávají – v některých případech mají zjevně za úkol nejen odměnit lidi za práci, ale také je uplatit, aby přivřeli oči nad rozdílnou rétorikou jejich zaměstnavatelů a praxí, k níž se jejich technologie využívají.

Ředitel NSO Group Šalio Julio ale v rozhovoru pro rádio 103FM popřel, že by měl zavražděný Chášakdží v telefonu nainstalovaný jejich software. Deník New York Times přitom odhalil, že NSO prodal Saúdským Arabům malware Pegasus v roce 2017, tedy rok před vraždou Chášakdžího.

„Platforma, kterou vyrábíme, je platforma pro záchranu života, která předchází teroristickým útokům,“ hájil se Julio. Firma podle něj prodává Pegasus pouze vládám: „Zablokovali jsme systém zemím, o kterých jsme věděli, že je zneužívají,“ tvrdí s tím, že spolupracuje s 45 zeměmi a dalších 90 států odmítl. Kdo jsou ale klienti firmy, její ředitel prozradit odmítl.

NSO Group vznikla v roce 2010. O sedm let později se objevily první zprávy o aktivitách společnosti v Mexiku. „Od té doby se každých pár měsíců objevovaly zprávy o zapojení firmy do politických represí na různých místech světa. O víkendu pak přišla velká vlna těchto zpráv. V příštích dnech se možná dozvíme, kde všude NSO pracuje. Třeba tam bude i Česká republika,“ zavtipkoval na závěr rozhovoru kritik izraelské vlády Eitay Mack.

Více o aféře Projekt Pegasus, tentokrát s důrazem na sledování novinářů a opozičníků v Maďarsku, přinese čtvrteční podcast Checkpoint připravovaný kolegyní Jolanou Humpálovou.

Reklama

Doporučované