Článek
Vyjma angličtiny, němčiny nebo francouzštiny také slovenština. Na českých školách by se měl objevit jazyk našich nejbližších sousedů. Alespoň k tomu vyzývá Rada Evropy, hlavní evropská organizace zabývající se ochranou lidských práv, jejíž je Česko součástí.
„Je nezbytné, aby úřady oslovily zástupce slovenské menšiny a společně s nimi identifikovaly mateřské a základní školy, kde by mohla být výuka slovenštiny zavedena,“ píše se v aktuálním stanovisku Poradního výboru Rady Evropy pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, která je součástí českého práva od roku 1998.
A k tomu výbor dodává, že je o tuhle výuku mezi Slováky v Česku zájem a zástupci slovenské menšiny jsou nespokojení, že české úřady v tom nejsou dostatečně aktivní.
„Během návštěvy poradního výboru projevili zástupci slovenské menšiny velký zájem o zavedení výuky slovenštiny ve veřejném vzdělávání,“ dodává zpráva.
České Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) má ale zcela opačnou zkušenost a navíc dodává, že nic školám nebrání, aby se slovenština ve výuce objevila.
„Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zařadit slovenštinu jako další cizí jazyk školám umožňuje. MŠMT však zájem o výuku slovenštiny v mateřských, základních ani středních školách ve sledovaném období neevidovalo,“ uvádí v odpovědi pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.
Poláci, Němci a Rakušané ano, Slováci ne
Slováci jsou v Česku zdaleka nejpočetnější menšinou. Žádnou svou školu ale u nás nemají. Jsou tak možná trochu paradoxně i jedinými ze všech našich sousedů, kteří postrádají školu, kde by byla vyučovacím jazykem jejich mateřština.
Srovnávat mezi jednotlivými národnostními menšinami není ale úplně jednoduché. Když vezmeme jako první příklad Poláky, tak ti jsou u nás jedinou menšinou, která splňuje zákonné podmínky, aby v Česku mohli mít své školy financované českým státem – v obcích Moravskoslezského kraje žije dostatečně velká polská menšina a k tomu mají tamní rodiče o vzdělávání v polštině zájem.
Němci a Rakušané tohle nesplňují stejně jako Slováci, ale naproti tomu těží z toho, že němčina je velkým evropským jazykem, a tak několik škol v Česku vyučuje alespoň některé předměty v tomto jazyce. Německá menšina ale zároveň dokázala už v devadesátých letech založit Základní školu německo-českého porozumění, na kterou navázalo také Gymnázium Thomase Manna. V roce 1991 vzniklo v Česku také Rakouské gymnázium. Všechny tři instituce fungují úspěšně dodnes.
Slováci se o něco podobného snažili také, ale marně. Ještě na přelomu tisíciletí takto fungovala slovenská odnož na pražském Gymnáziu Na Vítězné pláni.
„Zájem ale nebyl,“ vzpomíná dnešní ředitel Jaroslav Mervínský.
Přitom původně tahle slovenská část gymnázia vznikla jako samostatná škola. S prvním zápisem v roce 1997 se ale přihlásili pouze čtyři uchazeči, o rok později nebyla situace lepší, a tak se slovenská škola následně sloučila se zmíněným Gymnáziem Na Vítězné pláni. I tak se ale sem přihlásilo jen osm slovenských žáků, jejichž rodiče ale se začátkem školního roku všichni požádali o zařazení do českých tříd bez vyučování slovenštiny. A tím se tahle kapitola prakticky uzavřela.
„Spoustu věcí se dá vymyslet nebo založit. Školu ale bez dětí neuděláte. A nám se nikdy nepodařilo naplnit ani třídu,“ říká historička a etnografka Helena Nosková, která u těchto snah byla a popsala je i v několika svých textech. Dlouhodobě se v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR věnuje problematice slovenské menšiny v českých zemích. Zároveň také předsedá Dokumentačnímu a muzejnímu středisku slovenské menšiny v ČR.
Ani v Praze, kde je slovenská komunita silná, se tak slovenská škola nikdy neuchytila. Jediná základní škola pak fungovala v Karviné, zanikla ale v roce 2000. Slováci v Česku jsou totiž velmi rozptýlení a i díky příbuznosti s českým jazykem nemají o vzdělávání ve slovenštině takový zájem jako jiné národnosti. V Česku takto funguje například i bulharská škola.
Česko se k výuce slovenštiny zavázalo
Seznam Zprávy se proto ptaly také Poradního výboru Rady Evropy, zda platí pokyny směrem k Česku i přesto, že slovenština je češtině velmi blízká, což se ostatně ukazuje i ve fungování slovenské menšiny v Česku.
„Ačkoli má slovenština v některých oblastech veřejného života v Česku zvláštní postavení, je také ‚regionálním nebo menšinovým jazykem‘ v souladu s Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků, v jejímž rámci se Česko v roce 2006 zavázalo k výuce slovenštiny,“ odpověděl Seznam Zprávám Jaime Rodríguez Murphy z mediálního oddělení Rady Evropy.
Podle Úřadu vlády, který je v Česku koordinačním orgánem pro uplatňování úmluvy o ochraně národnostních menšin, je třeba zdůraznit, že za řadu věcí jsme dostali od Poradního výboru Rady Evropy pochvalu, například za fungování Rady vlády pro národnostní menšiny nebo stabilní systém polského národnostně menšinového vzdělávání.
„V tomto ohledu je samozřejmě hlavním odpovědným aktérem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Úřad vlády ČR však s ministerstvem úzce spolupracuje stejně jako se samotnými zástupci slovenské národnostní menšiny při otázce možného zavádění slovenštiny do hlavního vzdělávacího proudu,“ říká Klára Kameníková, vedoucí Oddělení národnostních menšin a romských záležitostí Úřadu vlády.
Když se Seznam Zprávy ptaly na budoucnost výuky slovenštiny na českých školách dalších zástupců zdejší slovenské komunity, všichni si uvědomují, že bariérou je právě nezájem ze strany rodičů.
„Sám jsem rodičem několika dětí a dilema vzdělávání jsme v rodině řešili dlouhá léta. Myslím, že tam je třeba začít – v rodině. Pokud rodiče mají zájem o to, aby jejich děti uměly slovensky, tak je třeba s nimi především doma mluvit slovensky,“ je přesvědčený Jaroslav Miňo, předseda Asociace Etnica a zástupce slovenské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny.
Stejně ale nějakou možnost v tomto ohledu vidí. Efektivním krokem by podle něj bylo, aby se slovenština objevila na běžných základních školách na druhém stupni.
„To už děti tuší, co je gramatika, a slovenština jako volitelný předmět by jim poskytla osvojení základů gramatiky a dalších informací o slovenštině,“ dodává Miňo s tím, že by to nemuselo být nutně jen pro děti Slováků.
Úřad vlády pro Seznam Zprávy uvádí, že možnosti zavedení výuky slovenštiny budou dále řešeny v rámci tvorby akčního plánu pro implementaci Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, jehož vznik je plánován na příští rok.
