Článek
„Jasně, že se těším. A moc. To víte, rodiče…,“ říká padesátiletý Petr a stoupá si na špičky, aby lépe viděl přes žiletkový plot na přistávací plochu letiště Václava Havla. Tam už roluje vládní airbus s lvíčkem na ocase. K letounu přijedou schody, otevírají se dveře a z nich vystupují první cestující.
„Támhle jsou rodiče. Vidím je, uff,“ oddychne si Petr úlevou. Výlet do Jordánska dostali jeho rodiče ke stopadesátinám, jak tvrdí muž. „Taťka k osmdesátinám, mamča k sedmdesátinám. Byli tam na týden s bráchou a jeho rodinou,“ prozrazuje. Vzápětí se ale loučí. „Promiňte, jdu za nimi,“ a míří před halu terminálu číslo čtyři.
Letadlo pozoruje i Radek s Lucií. „My tam máme syna. Je mu dvanáct. A letěl sám,“ sdělují hrdě. V Jordánsku byl na „jarňákách“ se strýcem a jeho dvěma dcerami.
„Dnes ráno nám na ambasádě řekli, že mají jen jedno místo, tak náš kluk letěl tímto letadlem a brácha s rodinou přijedou později,“ vysvětluje Lucie nenadálou situaci. Přiznává, že se bála syna pustit samotného a zažívala docela krušné chvilky. Tedy až do teď, protože ho právě zahlédla vystupovat z letadla.
Konečně doma
Chvilka čekání před letištní halou a cestující už vycházejí. Děti se choulí ke svým rodičům, dospělí vypadají unaveně, přesto se usmívají. „To víte, že jsme rádi, jsme doma. Byly to starosti, ale už je to dobré,“ sdělují dvě seniorky. V Jordánsku byly s cestovkou, odletět měly v sobotu a cestu do Prahy vládním speciálem jim zařídil průvodce. „Mám krásné pocity, ale taky rýmu, takže se těším do postele,“ dodává jedna z žen a nasedá do auta.
O chvíli později vychází Petr a jeho rodiče. Září.
„Dobře se nám letělo. Máme skvělé pocity. Konec se trochu zkomplikoval, ale povedlo se to,“ říkají. Také se ze všeho nejvíc těší domů.
Posléze se ve dveřích objevuje i dvanáctiletý mladý cestovatel Adam v doprovodu viditelně dojatých rodičů.
„Let byl výborný. Byly tam hodně pohodlné sedačky, krásně se daly sklopit, pořád nám tam nosili jídlo, byli moc milí. Vedle mě seděl voják a skoro celou cestu si se mnou povídal,“ popisuje své bezprostřední pocity Adam. Prý se vůbec nebál. Prostě to bylo bezva dobrodružství. Lucii se během jeho vyprávění lesknou slzy. Nechají se vyfotit a vyráží domů do Karlových Varů.
„Let byl výborný,“ pochvaloval si vládní speciál dvanáctiletý Adam.
Trochu mimo hlouček novinářů postává Monika. Její muž Zdeněk hovoří do kamer pro televizní diváky o skvělém přístupu lidí z ambasády, jí se mezitím v náručí choulí roční holčička, druhá šestiletá stojí vedle. Té je líto, že ona v televizi nebude.
„Měli jsme letět v sobotu, zrušili nám let, zrovna když jsme byli na cestě na letiště. Koupili jsme si letenky přes Egypt, ty nám ale nejdřív odkládali, pak zrušili, takže jsme byli rádi, že nám nabídli tento repatriační let,“ popisuje žena. Dokonce seděli v prezidentském salónku.
V Jordánsku bydleli u kamarádů, takže zázemí v čekání na návrat domů měli. Hovoří o tom, že viděli i slyšeli prolétávající rakety. Během dne zažili několik sirén a schovávali se v krytu.
„Když tam máte děti, tak je to hodně nepříjemné. Teď máme úžasné pocity. Jsme šťastní, že jsme doma, byl to dlouhý den,“ konstatuje znatelně unavená Monika. Jako všichni ostatní se těší domů. V jejich případě do Tištína nedaleko Kroměříže.
Přílet prvních cestujících vládním repatriačním letem sledoval na letišti osobně ministr zahraničí Petr Macinka.
„Ono se to nezdá, ale je to rozsáhlá operace. My repatriujeme občany ze tří zemí. Toto letadlo, s kterým přiletěli, ještě před chvíli odváželo paralympioniky na zimní olympiádu do Milána. Teď se bude otáčet a poletí zpět za našimi občany, abychom jim pomohli v nelehké situaci,“ vysvětluje ministr zahraničí.
Pak pochválil armádu.
„Za poslední dva dny jsem mluvil tolikrát s generálem Řehkou, kolikrát nikdy v životě předtím. Ale musím říct, že to všechno funguje,“ dodal Petr Macinka
Kolem druhé hodiny ráno by měl přiletět repatriační vládní let z Ománu a mezi šestou a sedmou ráno z Egypta. Největší množství repatriačních letů ale organizují cestovní kanceláře a letecká společnost Smartwings. V ohroženém regionu se nachází podle systému dobrovolných registrací Drozd kolem 6400 Čechů.
Situace na Blízkém východě.
