Online: Írán by podle Trumpa měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce

Vážení čtenáři, v online reportáži z dění na Blízkém východě pokračujeme zde.

Německý kancléř Friedrich Merz si není jistý, zda americko-íránské údery na Írán povedou ke změně režimu. Podle agentury Reuters to uvedl po svém dnešním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Dodal, že je potřeba mít plán, co bude v blízkovýchodní zemi po válce.

Vývoj kolem útoků na Írán a jeho odvetných úderů byl podle Merze tématem jednání, před jehož začátkem označil Trump Německo za spolehlivého partnera Spojených států. Merz uvedl, že Berlín má na údery proti Íránu podobný pohled jako Washington a že je potřeba odstranit íránský režim. Německo ovšem také vylučuje, že by se do úderů přímo zapojilo.

Po jednání Merz novinářům řekl, že si není jist, zda samotné útoky budou ke změně režimu stačit. Při jednom z úderů hned první den války v sobotu zemřel duchovní vůdce Alí Chameneí a desítky dalších činitelů. Merz dodal, že údery s sebou nesou riziko a že je potřeba mít plán, co bude po nich. Pro Íránce by změna režimu byla skvělou zprávou, řekl kancléř.

Spojené arabské emiráty (SAE) od začátku války v sobotu čelily více než 1000 útoků z Íránu, uvedlo dnes večer podle Reuters tamní ministerstvo zahraničí. Z větší části se jednalo o bezpilotní prostředky, uvádí grafika ministerstva obrany. Ministerstvo zahraničí se také ohradilo vůči pondělní informaci agentury Bloomberg, podle které by SAE a další arabské státy mohly za několik dnů vyčerpat zásoby raket a munice pro protivzdušné systémy. „SAE udržují robustní strategické zásoby munice,“ uvedlo ministerstvo.

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Spojené státy přeruší veškerý obchod se Španělskem. Země odmítla žádost americké armády využívat její základny pro operace spojené s údery na Írán.

„Španělsko bylo hrozné,“ řekl Trump novinářům během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Dodal, že ministru financí Scottu Bessentovi řekl, aby se Španělskem „přerušil všechna jednání“. „Přerušíme veškerý obchod. Nechceme mít se Španělskem nic společného,“ doplnil Trump.

Nejmenovaný představitel španělské vlády agenturám řekl, že Španělsko má dost zdrojů, aby čelilo americkým krokům a podpořilo odvětví, kterých by se přerušení obchodu dotklo. Pokud Trumpova administrativa chce přehodnotit obchodní vztahy se Španělskem, musí přihlédnout „k samostatnosti soukromých firem, mezinárodnímu právu a vzájemným dohodám mezi USA a EU“, dodal vládní představitel.

Španělsko je součástí jednotného unijního trhu. Mluvčí Evropské komise Olof Gill podle španělských médií řekl v reakci na Trumpova slova, že Evropská komise hájí zájmy Evropské unie. Po schůzce s Trumpem německý kancléř Friedrich Merz řekl podle agentury Reuters, že Trumpovi připomněl, že Španělsko je součástí EU a nelze tudíž uzavřít obchodní dohodu mezi USA a EU bez tohoto státu

Za odmítavý přístup kritizoval Trump také Velkou Británii. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že se britské letectvo do úderů přímo nezapojí, základny však Británie k dispozici dala. Starmer umožnil Američanům použít je k útokům na íránské balistické střely a vojenská skladiště, nikoli ale na jiné cíle.

„Nejednáme tady s Winstonem Churchillem,“ řekl dnes Trump s odkazem na britského premiéra z dob druhé světové války, s nímž se podle něho Starmer nedá srovnat.

Naproti tomu Německo Trump před novináři s Merzem po boku pochválil jako příkladně spolupracující zemi.

Evropská unie začala pomáhat členským státům s evakuací jejich občanů uvázlých na Blízkém východě. Informovala o tom dnes podle agentury AFP komisařka pro rovnost, připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Itálie, Slovensko a Rakousko již aktivovaly mechanismus civilní ochrany EU, který Unii umožňuje financovat část těchto repatriačních operací, upřesnila.

„Itálie byla první, kdo tento mechanismus aktivoval,“ vysvětlila Lahbibová s tím, že mechanismus předpokládá poskytnutí finanční pomoci členským státům, které o ni požádají. Italské úřady podle ní zvažují lety pro repatriaci svých občanů z Egypta a Jordánska.

Slovensko požádalo Brusel o pomoc s financováním dvou letů mezi jordánským Ammánem a Bratislavou, které jsou naplánovány na středu a čtvrtek. Evropská komise zatím nemá informace o přesném počtu osob, kterých se tyto operace týkají. Rakousko rovněž aktivovalo mechanismus civilní ochrany pro pomoc, která se prozatím týká méně než stovky osob, uvedla komisařka.

EU financuje 75 procent nákladů na repatriaci pod podmínkou, že alespoň 30 procent cestujících tvoří občané jiné národnosti, než je národnost žádajícího státu. Toto ustanovení existuje pro podporu solidarity mezi členskými státy. Pokud tento podíl klesne pod 30 procent, financování se snižuje na polovinu nákladů.

Podle Lahbibové, která byla dnes také v kontaktu s Mezinárodní organizací pro migraci, nedochází k „žádnému významnému pohybu obyvatelstva“ z Íránu do EU, ale spíše k „vnitřnímu vysídlování“. Evropská komise nicméně situaci bedlivě sleduje, a to zejména v Libanonu, dodala.

Letadla české armády, která vyzvedla Čechy uvázlé po útocích na Írán v zemích Blízkého východu, se po návratu do Prahy, natankování a výměně posádky vrátí zpátky pro další české občany v oblasti. Novinářům to dnes večer řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na starém ruzyňském letišti po příletu prvního armádního repatriačního letu. Menší z armádních airbusů s kapacitou zhruba 40 míst přivezl lidi z Jordánska, ve středu ráno mají dorazit ještě letoun CASA z Egypta a větší airbus z Ománu.

„Ta letadla natankují, vymění posádky a poletí zpátky, hlavně do Ománu, kde těch lidí máme opravdu hodně,“ uvedl šéf české diplomacie. Zmínil, že například větší airbus by mohl odletět do Egypta a pak znovu do Ománu. Do Ománu se pozemní cestou dopravují i lidé, kteří marně čekali na odlet v sousedních Spojených arabských emirátech.

Macinka zdůraznil, že repatriace ze tří zemí zároveň je poměrně složitou situací závislou mimo jiné na počasí i přeletových povoleních přes jednotlivé státy. Česko vysílá armádní speciály zejména pro ty, kteří do oblasti vyjeli bez cestovních kanceláří. Podle ministra je to doplněk ke komerčním letům společnosti Smartwings, které vypravují a platí cestovní kanceláře.

Pokud to bude nutné, začne americké námořnictvo co nejdříve doprovázet tankery Hormuzským průlivem, aby zajistilo jejich bezpečnou cestu. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump.

„Pokud to bude nutné, námořnictvo USA začne co nejdříve eskortovat tankery Hormuzským průlivem. Ať se děje cokoli, USA zajistí plynulý proud energie do světa,“ napsal Trump na síti Truth Social, aniž by zmínil Írán. Šéf Bílého domu také uvedl, že nařídil vládní agentuře DFC, aby nabídla všem lodím pojištění politických rizik a záruky za „velmi rozumné ceny“.

Podle listu Politico jde o první signál, že Trump začíná brát vážně rostoucí ceny paliv vyvolané íránskou snahou zablokovat klíčovou úžinu v odvetě za americko-izraelské útoky.

Provoz v Hormuzském průlivu je již čtvrtý den téměř nulový. „Rostou obavy z toho, že energetické trhy mohou v následujících dnech čelit tlaku,“ uvedl zdroj listu Politico, který již před Trumpovým oznámením jeho plány avizoval. Zdůraznil, že potížím může čelit zvláště export z Kataru a Saúdské Arábie, což jsou významní partneři USA v blízkovýchodním regionu.

Ve Spojených státech se může situace v Hormuzském průlivu projevit na možném růstu cen paliv u čerpacích stanic. Ropa na americkém trhu zdražila o deset dolarů za barel a Trumpovi hrozí, že ceny benzinu a nafty se vyšplhají výš, než byly při jeho loňském nástupu do Bílého domu, píše Politico. Pokud by paliva výrazně zdražila, mohli by za to republikáni zaplatit při listopadových kongresových volbách.

Průliv sice formálně zůstává otevřený, kvůli útokům Íránu a jeho spojenců jím však proplouvá minimum lodí a pojišťovací společnosti si za pojištění účtují mnohem vyšší sumy než před začátkem války. Trump proto nařídil DFC, která od jeho prvního funkčního období finančně podporuje projekty v rozvojových zemích s cílem vyvažovat vliv Číny, aby rejdařům nabídla cenově dostupné pojištění.

V Praze dnes krátce před 21:00 přistál první armádní repatriační let vypravený pro Čechy, kteří uvázli na Blízkém východě po americkém a izraelském útoku na Írán. Menší z armádních airbusů s kapacitou zhruba 40 míst přivezl lidi z Jordánska. V noci na středu by měla dorazit další dvě armádní letadla, větší airbus z Ománu a letoun Casa z Egypta.

Turecko dnes kritizovalo íránské útoky za použití raket a dronů na okolní státy v reakci na americké a izraelské údery. Údery na Írán i jeho odveta přiživují nestabilitu, řekl dnes podle agentury AFP turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko je jednou ze zemí v okolí Íránu, na které Teherán nevyslal rakety ani drony.

Íránské údery na blízkovýchodní státy ostře odsoudila řada zemí Severoatlantické aliance, které je Turecko také členem. „Údery na Írán i íránské útoky raketami a drony na blízké země v Perském zálivu přiživily nestabilitu,“ uvedl dnes Erdogan. Dodal, že Turecko vyvíjí „intenzivní snahy pro vyřešení problémů u jednacího stolu“.

Ostřejší tóny však později použil ministr zahraničí Hakan Fidan. „Bombardování Íránu všech arabských zemí bez rozlišení je podle mého názoru extrémně špatnou strategií,“ řekl turecké stanici TRT Haber. Podle něj Írán používá přístup „když jdu ke dnu já, tak ať se utopí i celý region“. Ustanovení nového íránského vedení by však podle Fidana mohlo představovat příležitost pro ukončení války.

Ankara tvrdí, že aktivovala svou diplomacii, aby dosáhla snížení napětí v regionu. Turecko v posledních letech zlepšovalo své vztahy s Íránem. Erdogan v neděli řekl, že ho zarmoutila zpráva o úmrtí íránského vůdce Alího Chameneího, který zemřel při úderech Izraele a USA. Turecko je ostrým kritikem Izraele, se Spojenými státy se Ankara v poslední době snažila vztahy zlepšovat.

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to dnes v projevu o situaci na Blízkém východě.

„Írán nese primární odpovědnost za tuto situaci,“ prohlásil Macron. Připomněl teheránský jaderný program, jeho podporu teroristických skupin v Jemenu a Libanonu nebo „rozkaz střílet na vlastní lidí“ při nedávných protestech v zemi.

Macron kvůli situaci na Blízkém východě nařídil letadlové lodi Charles de Gaulle přesun do oblasti Středozemního moře. Oznámil to v dnešním projevu. Do oblasti Blízkého východu Francie dnes také nasadila stíhačky Rafale, systémy protivzdušné obrany a palubní radarové systémy.

Francouzský prezident zároveň varoval Izrael před pozemní operací v Libanonu, kterou označil za „nebezpečnou eskalaci a strategickou chybu“. Uvedl však, že hnutí Hizballáh udělalo velkou chybu svými údery na Izrael, kterými podle prezidenta ohrozilo libanonský lid.

Izrael od soboty na Írán shodil přes 4000 bomb, což je více než za celou dvanáctidenní válku z loňského června, napsal večer server The Times of Israel. Od začátku války podle svého večerního prohlášení armáda zasáhla 300 íránských odpalovacích zařízení. Podobná tvrzení bojujících stran není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Mezi téměř 800 potvrzenými mrtvými je řada představitelů režimu včetně duchovního vůdce Alího Chameneího. Pohřben má být podle íránských médií ve městě Mašhad, kde se i narodil. Kdy se tak má stát, není jasné.

Libanonské hnutí Hizballáh dnes oznámilo, že drony a raketami v odvetě za izraelské údery zaútočilo na tři základny izraelské armády, z nichž dvě se nacházejí na území Izraele a jedna na Izraelem okupovaných Golanských výšinách.

Večer izraelská armáda informovala o dalších několika střelách směřujících z Libanonu k severnímu a střednímu Izraeli. Většinu z nich se podařilo zničit, nejméně jedna dopadla do volného prostoru.

Izraelská armáda také vyzvala představitele íránského „teroristického režimu“, aby okamžitě opustili Libanon, než se stanou terči jejích úderů. Dala jim na to 24 hodin. Server ToI varování označil za neobvyklé.

Nejmenovaný představitel španělské vlády agenturám řekl, že Španělsko má dost zdrojů, aby čelilo americkým krokům a podpořilo odvětví, kterých by se přerušení obchodu dotklo.

Pokud Trumpova administrativa chce přehodnotit obchodní vztahy se Španělskem, musí přihlédnout „k samostatnosti soukromých firem, mezinárodnímu právu a vzájemným dohodám mezi USA a EU“, dodal vládní představitel.

Menší airbus české armády dnes odpoledne nabral v jordánském Ammánu 38 českých občanů a vydal se na zpáteční cestu do Prahy. Přistát by měl večer na starém ruzyňském letišti. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Pro české turisty, jejichž návrat domů komplikuje vojenský konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, také z Kréty odstartovaly větší airbus do Ománu a letoun Casa do Egypta.

V Jordánsku měl podle původního plánu český letoun přistát v pondělí pozdě večer. Odklad způsobilo přechodné uzavření vzdušného prostoru Jordánska.

Větší airbus s kapacitou okolo 90 míst, který měl podle původního plánu v pondělí doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu, místo toho zamířil na Krétu. Čekal tam na přeletová povolení. Dnes odpoledne se odtud vydal pro české turisty do Ománu, kde se podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) shromažďují Češi, kteří odjíždí pozemní cestou z Dubaje. Z ománského Maskatu evakuuje klienty cestovních kanceláří společnost Smartwings. Do Prahy se zatím vypravila dvě letadla, každé s kapacitou asi 200 míst.

Letoun Casa s kapacitou kolem 40 pasažérů, který také čekal na přeletová povolení na Krétě, dnes odpoledne odstartoval do Egypta pro Čechy cestující z Izraele. Ty měl původně vyzvednout vetší airbus, lidé by se ale na letiště nedostali včas, proto podle Macinky letadlo zamířilo do Ománu.

Po návratu menšího airbusu z Jordánska do Česka by se letoun mohl následně vypravit pro zbytek lidí do Egypta, případně bude vyslána další Casa, řekl v pondělí Macinka.

Izraelský vzdušný prostor se v noci ze středy na čtvrtek začne postupně a částečně znovu otevírat. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na izraelské Ben Gurionovo mezinárodní letiště v Tel Avivu. Podle dřívějších informací médií chce vláda umožnit repatriační lety s vracejícími se Izraelci. Odlety s cestujícími z Tel Avivu zatím nebudou možné.

V první fázi bude povolen pouze jeden osobní let za hodinu. Ve druhé fázi letiště umožní dva osobní lety za hodinu. „Naší misí je dostat Izraelce bezpečně domů,“ uvedla ministryně dopravy Miri Regevová. Podle ní by se plány ještě mohly změnit podle bezpečnostní situace. Zpočátku budou z Ben Gurionova letiště odlétat jen letadla bez cestujících kvůli bezpečnostním důvodům a proto, aby se letiště nezahltilo.

Server The Times of Israel (ToI) již dříve uvedl, že ministerstvo dopravy zvažuje plán postupného znovuotevření izraelského vzdušného prostoru, aby místní letecké společnosti mohly před víkendem začít přepravovat Izraelce domů.

Podle odhadu vedení Ben Gurionova letiště by mohl převoz Izraelců uvázlých v zahraničí trvat týden až deset dní, píše ToI.

Premiér Keir Starmer dnes oznámil, že Británie vyšle na Kypr válečnou loď a vrtulníky s protidronovými systémy, které mají ochránit britské vojenské základny na ostrově. Starmer tím reaguje na pondělní dronový útok na britskou základnu Akrotiri, který podle kyperských médií provedlo libanonské hnutí Hizballáh.

Británie má na Kypru dvě základny - kromě Akrotiri také základnu Dhekelia. Zůstaly tam z dob, kdy byl ostrov britskou kolonií.

„Právě jsem hovořil s kyperským prezidentem, abych ho informoval, že vysíláme na ostrov vrtulníky s protidronovými systémy a že do regionu bude nasazena loď HMS Dragon,“ napsal na síti X britský premiér. „Británie je plně odhodlána dbát na bezpečnost Kypru a britského vojenského personálu, který tam působí,“ dodal.

Nejlepší možností pro budoucí vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí nynější vojenské údery. Novinářům to dnes v Bílém domě řekl americký prezident Donald Trump při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Při útocích, které začaly v sobotu, se již podařilo zlikvidovat takřka všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump.

Merz prohlásil, že Německo má na válku proti Íránu stejný pohled jako Spojené státy a že je potřeba odstranit tamní režim.

Oblastní velení americké armády (CENTCOM) dnes uvedlo, že USA již provedly přes 1700 úderů zaměřených mimo jiné na lodě, ponorky, protilodní střely či velící a kontrolní centra. Trump řekl, že se od soboty Američanům podařilo „vyřadit takřka všechny“ prostředky íránské obrany.

Otázka budoucího Íránského vedení se podle amerického prezidenta bude řešit po konci bojů. Trump řekl, že by preferoval „někoho zevnitř“ současného režimu, nikoli například ústřední postavu protirežimních protestů Rézu Páhlavího, syna bývalého íránského šáha žijícího v exilu ve Spojených státech.

Lidé, o kterých byly USA ochotny uvažovat, jsou ale většinou mrtvi, prohlásil Trump s odkazem na to, že vedle duchovního vůdce Alího Chameneího zahynuly při úderech i desítky dalších činitelů. Nejhorší možný scénář je, že se moci chopí někdo „tak špatný, jako ta předchozí osoba“, míní Trump s tím, že to USA nechtějí dopustit.

V Dauhá, Abú Zabí a Dubaji byly dnes odpoledne slyšet nové silné výbuchy. Informují o tom novináři agentur AFP a Reuters na místě. Již dříve Katar uvedl, že jeho protivzdušná obrana zneškodnila íránské střely mířící na mezinárodní letiště v Dauhá, které proto nebylo nijak zasaženo. Íránské revoluční gardy pohrozily dalšími útoky na hospodářská centra v regionu, pokud budou pokračovat údery USA a Izraele.

Dubajské úřady sdělily, že výbuchy, které byly slyšet odpoledne v regionu, jsou výsledkem aktivit protivzdušné obrany

Vysoce postavený představitel Íránských revolučních gard Ebráhím Džabárí dnes řekl, že Írán zavřel Hormuzský průliv, což dříve popřely americké zdroje. Podle něj to povede k prudkému zdražení ropy. Hormuzský průliv je na významné námořní trase pro export ropy z Perského zálivu. „Nepříteli vzkazujeme, že pokud se rozhodne zaútočit na naše hlavním centra, tak zaútočíme na všechna hospodářská centra v regionu,“ uvedl podle agentury AFP.

Katar za poslední den také útočil proti Íránu, tvrdí podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská televize Channel 12 s odvoláním na své západní zdroje. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí to ale nepotvrdil a vyzval média, aby o jeho zemi informovala jen na základě důvěryhodných katarských zdrojů. Katar čelí od soboty útokům Íránu v rámci jeho odvety za izraelské a americké údery.

Vysoce postavený izraelský činitel dnes navíc veřejnoprávní televizi Kan řekl, že Izrael vychází z toho, že na Írán brzy zaútočí také Saúdská Arábie.

„Katar se nezúčastnil kampaně cílící na Írán. Uplatňuje své právo prostřednictvím sebeobrany a odrazováním Íránu od útoků na naši zemi,“ uvedl mluvčí katarské diplomacie Ansárí. Neupřesnil však, jakou má toto odrazování podobu.

Mezi Katarem a Íránem v současné době neprobíhá žádná komunikace, uvedl dnes mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí.