Článek
„Zrovna jsme v autobusu na dálnici vedoucí z Tel Avivu k egyptské hranici. Je nás tu zhruba pětatřicet. Evakuuje nás česká ambasáda. Druhý autobus nabírá další lidi v Latrunu a v Jeruzalémě. Pokud bude vše v pohodě, všichni se odpoledne sejdeme na hranici,“ popisuje úprk z Izraele padesátiletá Věra Vosecká, která cestovala po Izraeli se svým osmnáctiletým synem a jeho o rok mladším kamarádem.
Na izraelsko-egyptské hranici čekají repatriované Čechy komplikace.
„Je tam prý fronta. Říkali nám, ať počítáme nejméně se dvěma hodinami čekání. Na druhé straně by nás měly čekat egyptské autobusy, které zorganizovala zase ambasáda v Egyptě, a pak pětihodinová cesta do Šarm aš-Šajchu. Tam by měl večer přiletět vládní speciál,“ popisuje repatriační plán Vosecká.
Do Prahy by mohli odletět ve večerních hodinách. Ale kdoví. „Máme slíbena dvě letadla. Buď přiletí obě najednou, nebo nás nějak rozdělí. To se ještě neví, jak to bude,“ říká v úterý dopoledne.
Macinkova slova se jí dotkla
Na první pohled působí repatriace jako dobře zorganizovaná práce českých úřadů. A také že ano, viděno tedy Věřinýma očima. „Musím pochválit lidi z ambasády, kteří nám byli celou dobu k dispozici, odpovídali na naše zprávy, telefonáty, případně nám volali zpět,“ hodnotí kladně přístup diplomatů.
Naopak ji několikrát vytočila slova vrcholných politiků, která slýchala z tiskových zpráv a rozhovorů.
„Velmi se mě dotklo, když jsem o víkendu slyšela ministra zahraničí Macinku, který řekl, že si za to s nadsázkou můžou turisté sami. Že jeli někam, kam neměli jet. To není pravda,“ stěžuje si Věra.
Když prý 20. února odlétali z Čech, žádné doporučení necestovat do Izraele nebylo. Jen varování před pobytem kolem Pásma Gazy, kterému se beztak zdaleka vyhnuli.
„Nejsme žádní hazardéři. Cestu jsme dlouhodobě plánovali. Letenky jsme kupovali v lednu, hned jsme se registrovali v systému Drozd a pečlivě tam vypsali náš cestovní plán včetně kontaktů,“ popisuje Věra.
Útok amerických a izraelských letounů na Írán je zastihl v kibucu Ejn Gedi u Mrtvého moře. Na doporučení ambasády se ještě ten den přesunuli do metropole Tel Avivu, kde vyčkávali, co bude dál. Odlet domů v neděli večer padl záhy.
Smát se, nebo brečet?
„Když uváznete v zemi, kde padají bomby, jste v krytu, tak sháníte jakékoliv informace. V neděli večer jsme se dozvěděli, že bude krizové jednání ministerstva. Říkali jsme si: Super, konečně se něco dozvíme. Načež vidíme nějakého koktajícího mladíka, který neřekl vůbec nic,“ popisuje Věra. Nevěděla, jestli se má smát, či brečet. Cítila se zrazená.
Nicméně v pondělí ráno se měla sejít Bezpečnostní rada státu. Další očekávání.
„Před jednáním Babiš říkal, že všechno bude, že osobně zařídil cestu domů pěti lidem. Vy sedíte v krytu, nad hlavami rakety a říkáte si: Fajn, že pan Babiš zajistil pěti lidem cestu domů, ale nám to vůbec nepomáhá,“ popisuje Věra své pocity ze slov premiéra Andreje Babiše.
Tepovka jí prý stoupla během následné tiskové konference, kterou sledovali online. Ministr zahraničí Petr Macinka řekl, že novináři nemají nárok na informace, kdykoliv se jim zamane. Že novináři chtějí pořád každou půl hodinu nebo každého půl dne tiskovou konferenci. „Nemám povinnost chodit na tiskové konference, když nechci nic sdělovat,“ uvedl.
Záznam tiskovky s Macinkou
„Já bych mu chtěla jako vzkázat, že my jsme tady seděli v krytech s bombami nad hlavou – promiňte, že to říkám už potřetí, ale ať si laskavě ministr uvědomí, že za těmi novináři jsou tisíce lidí, kteří někde seděli a čekali na jakékoliv informace, které nepřicházely,“ vypráví Věra. I den poté je v emocích.
„Měla jsem vztek, cítila jsem tu aroganci moci, že prý nemá co říct, přitom my jsme nepotřebovali slyšet přesné časy odletu, ale jaký je plán, s čím můžeme počítat,“ vrací se k pondělnímu mítinku Věra.
Naštěstí mezitím řadoví diplomaté organizovali repatriační odlet a komunikovali s nimi, tedy informace přicházely, byť z jiné stany.
Evakuace turistů do Egypta.
„Od té doby, co sedíme v autobuse, jsem klidnější. Atmosféra tu je dobrá a všichni se už moc těšíme domů,“ popisuje.
Podle informací z poledne by kolem osmé hodiny večer mohli první cestovatelé odletět z Egypta do Prahy. Předpokládaný přílet na vojenské letiště ve Kbelích je kolem půlnoci.
„Bylo nám potvrzeno, že dnes večer přeletí letoun CASA s kapacitou 40 míst a zítra ráno Airbus s kapacitou 90 míst. Větší turistické skupiny bez malých dětí odletí dnes, zítřejším letem poletí jednotlivci, dvojice, rodiny, menší skupiny a rodiny s malými dětmi,“ píše se ve zprávě pro Čechy v autobusech mířících do Egypta.
