Hledá se vůdce Íránu. Šanci má muž, kterému by nevadila smrt poloviny lidí

Zabití ajatolláha Alí Chameneího staví íránský režim před klíčovou výzvu - vybrat, kdo se stane příštím nejvyšším vůdcem v době, kdy je značně oslabený a Spojené státy usilují o jeho pád.

Chameneí neměl předem určeného nástupce. Režim zvnějšku nejeví známky toho, že by disponoval osobností s dominantním postavením, která by se zemřelému vůdci rovnala politickou a náboženskou autoritou. O tom, kdo jej ve funkci vystřídá, se tak nyní teprve spekuluje.

Deník The New York Times s odkazem na své zdroje píše, že měl Chameneí tři favority. Jeden z nich je však už stejně jako on po smrti.

Seznam Zprávy připravily profily šesti mužů, kteří by podle zahraničních médií mohli mít největší šanci stanout v čele íránského režimu. O kandidátech se ostatně vzhledem k Chameneího vysokému věku (86) spekulovalo už dlouho před jeho smrtí.

O tom, kdo se nakonec stane nejvyšším vůdcem, rozhodne Shromáždění znalců tvořené vysoce postavenými duchovními. Podle ministra zahraničí Abbáse Arakčího by to mohlo být velmi brzy.

Jedním z hlavních favoritů je zmíněný syn zabitého nejvyššího vůdce šestapadesátiletý Modžtaba Chameneí.

Jde o spíše uzavřenou postavu se silným zákulisním vlivem, o níž je veřejně známo jen minimum informací. Zřejmě ale hrál důležitou roli při správě majetku svého otce. Významný vliv má mít u byrokratického aparátu i revolučních gard.

Jak ale nedávno upozornila analytička Suzanne Maloney z amerického think tanku Rada pro mezinárodní vztahy, tato volba by se mohla ukázat jako sporná. Důvodem je jeho nedostatek formálních administrativních zkušeností, skromná teologická kvalifikace a averze režimu k jakémukoli náznaku dědičné vlády.

Právě rodová linie by mohla být jednou z největších překážek jeho zvolení. V Íránu je postoupení funkce z otce na syna považováno za nevhodné, zejména po svržení monarchie šáha Muhammada Rezá Pahlavího. Sám Chameneí starší se v minulosti vymezil proti tomu, aby byla funkce nejvyššího vůdce dědičná.

Nevýhodou pro Modžtabu může být i to, že není vysoce postaveným duchovním a v rámci režimu nezastává žádnou oficiální funkci.

Devětašedesátiletý Mohsení-Ežeí je vysoce postaveným íránským duchovním. Od roku 2021 je nejvyšším představitelem soudní moci v zemi. V minulosti zastával funkci ministra zpravodajských služeb, generálního prokurátora a prvního náměstka předsedy Nejvyššího soudu.

Deník The New York Times napsal s odkazem na několik zdrojů z řad íránských úředníků a duchovních, že Mohsení-Ežeí byl jedním z favoritů Chameneího na post nejvyššího vůdce. Dalšími z nich měli být Alí Asghar Hedžází, šéf Chameneího štábu, který byl údajně taktéž zabit během útoků, a Hassan Chomejní, vnuk zakladatele islámské republiky Ruholláha Chomejního.

Mohsení-Ežeí patří mezi zastánce tvrdé linie a řadí se ke konzervativnímu křídlu režimu. Když na přelomu roku Íránci mohutně vešli do ulic protestovat proti režimu, veřejně slíbil, že stát vůči nim nebude mít „žádnou shovívavost“. Ajatolláhové nechali během demonstrací zabít tisíce, možná desetitisíce lidí.

Podle organizace Reportéři bez hranic se podílel už na dřívějších represích.

Mezi hojně diskutované kandidáty patří i Hassan Chomejní, vnuk zmíněného prvního nejvyššího vůdce Íránu Ruhollaha Chomejního, který zemřel v roce 1989, kdy ho nahradil teď zabitý Chameneí.

Čtyřiapadesátiletý Chomejní patří k reformnímu křídlu a je známý svými spíše umírněnými názory. Chomejní spravuje mauzoleum svého dědečka v Teheránu, veřejnou funkci ale dosud nezastával.

V roce 2016 se pokoušel kandidovat do Shromáždění znalců (orgán, který volí nejvyššího vůdce), ale diskvalifikovali ho. Podle stanice CNN má omezený vliv na bezpečnostní aparát země i vládnoucí elitu. Rodinné vazby mu nicméně dodávají legitimitu.

Asi čtyřiašedesátiletý Mirbagherí je členem Shromáždění znalců. V současné době také vede Akademii islámských věd.

V rámci íránského establishmentu zastupuje to nejkonzervativnější křídlo. Patřil k nejoddanějším stoupencům zemřelého Chameneího. Server Al-Džazíra píše, že Mirbagherí je známý kritickým postojem vůči Západu i názorem, že konflikt mezi věřícími a nevěřícími je nevyhnutelný.

Nedávno pobouřil svými výroky o tom, že smrt i poloviny světové populace „stojí za to“, pokud to přiblíží lidi k Bohu, které pronesl v reakci na vysoké počty obětí války v Gaze.

V minulosti pak hlásal, že legitimita islámského vůdce se neodvíjí od hlasu lidu, čímž se dostal do rozporu s Ruholláhem Chomejním. Podle íránského exilového serveru Iran International ho ale možná Chameneí držel v popředí, aby vedle něj jeho syn Modžtaba vypadal umírněněji.

Arafí patří mezi méně známé figury íránského režimu. Je vlivnou osobností v rámci náboženského establishmentu, nikoliv však široce přijímaným politickým aktérem či osobou s blízkými vazbami na bezpečnostní složky.

Sedmašedesátiletý Arafí má bohaté zkušenosti z vládních institucí. V současné době působí jako místopředseda Shromáždění znalců a je členem vlivné Rady dohlížitelů, která prověřuje kandidáty ve volbách a zákony schválené parlamentem. Stojí také v čele íránského seminářového systému.

Podle Alexe Vatanky z washingtonského Institutu pro Blízký východ to, že Chameneí jmenoval Arafího do vysokých pozic, svědčí o tom, že měl „velkou důvěru v jeho byrokratické schopnosti“.

Arafí byl po úmrtí Chameneího jmenován členem Íránské rady vedení, která je pověřená plněním role nejvyššího vůdce, dokud Shromáždění znalců nezvolí jeho nástupce.

Bušehrí je vysoce postaveným íránským duchovním, který ve Shromáždění znalců zastává funkci prvního místopředsedy. Je mu 69 nebo 70 let.

Podle CNN měl blízké vztahy s Chameneím, doma ale není příliš známý. Ku prospěchu mu není ani to, že nemá příliš silné napojení na revoluční gardy.