Kypr připisuje Británii vinu za vtažení do blízkovýchodního konfliktu

Válka na Blízkém východě, kterou v sobotu zahájily Spojené státy s Izraelem, je cítit už i v Evropě. Dron íránské výroby v pondělí ráno zasáhl britskou leteckou základnu na Kypru, který je členem Evropské unie a začátkem roku převzal rotující předsednictví Rady EU.

Přiblížení hrozby přimělo hned několik evropských států konat. Řecko oznámilo, že „všemi možnými způsoby přispěje k obraně Kypru“ a do oblasti vyslalo své válečné lodě a stíhačky. Později se s podobnými kroky přidaly také Francie a Německo.

Kyperská vláda mezitím obvinila Británii z toho, že špatnou komunikací přispěla k íránskému výpadu a ostrov vtáhla do eskalujícího konfliktu.

I v Británii vývoj událostí sledují s nervozitou. Mezi tamními poslanci se objevují obavy z toho, aby země znovu nezabředla do vleklé války vedené Američany. Britské zapojení v Iráku ze začátku tisíciletí dodnes vyvolává skandály, které občas otřásají i politikou.

Seznam Zprávy přehledně odpovídají na základní otázky týkající se dění okolo britských základen na Kypru.

Kyperskou základnu britského královského letectva Akrotiri v pondělních ranních hodinách zasáhl bezpilotní letoun typu Šáhid. Několik dalších dronů, které na ostrov mířily, se podařilo zachytit, jak později informoval mluvčí kyperské vlády Konstantinos Letymbiotis. Útok si nevyžádal oběti a nezpůsobil příliš rozsáhlé škody.

Kdo za útokem stojí, dosud nebylo oficiálně potvrzeno. Podle vysoce postavených kyperských představitelů dron s největší pravděpodobností vypálila libanonská militantní skupina Hizballáh podporovaná Íránem.

Velitel íránských Islámských revolučních gard Sardar Džabári varoval před zintenzivněním raketových úderů na Kypr v reakci na americko-izraelské útoky.

„Američané přesunuli většinu svých letadel na Kypr. Vystřelíme na Kypr rakety s takovou intenzitou, že Američané budou nuceni ostrov opustit,“ uvedl v pondělí podle íránského zpravodajského telegramového kanálu Khabar Fouri.

Původ britských základen na Kypru souvisí s koloniální minulostí ostrova. Po tom, co Kypr v roce 1960 získal nezávislost, si Británie na území své bývalé državy ponechala dvě základny - Akrotiri a Dekelia.

Akrotiri byla v minulosti využívána k vojenským operacím v Iráku, Sýrii a Jemenu. Obě základny jsou považované za britské suverénní území, ne území Kypru. Terčem útoku se nyní staly poprvé od roku 1986, kdy na ně zaútočily libyjské milice.

Kyperský prezident Níkos Christodúlídés vzkázal, že „region momentálně čelí bezprecedentní krizi“. Dal přitom jasně najevo, že se distancuje od války. „Naše země se nijak nezapojuje a nemá v úmyslu se účastnit žádné vojenské operace,“ řekl.

Kyperská vláda tu britskou nařkla z toho, že špatnou komunikací přispěla k útoku na základnu Akrotiri. Nevyloučila přitom to, že by mohla jednat o další budoucnosti základen, upozornil server Politico.

Podle kyperské vlády nejednoznačnost ohledně užívání britských základen ostrov vtáhla do konfliktu na Blízkém východě.

„Musíme říci, že to vnímáme s nespokojeností,“ vzkázal její mluvčí Letymbiotis. Postěžoval si přitom na to, že v nedělním projevu britského premiéra Keira Starmera jasně nezaznělo, že základny na Kypru nebudou za žádných okolností využívány k jiným účelům než humanitárním - jak Británie slíbila.

Po tom, co Spojené státy a Izrael odstartovaly útok na Írán, premiér Starmer zdůraznil, že jeho země do operace zapojená nebyla a nebude se účastnit přímých útoků.

Původně se také vymezil proti tomu, aby Washington využíval jeho základny k bombardování Íránu. V reakci na rozsáhlou odvetu napříč regionem, která následovala, ale brzy obrátil.

„Spojené státy požádaly o povolení k použití britských základen… Rozhodli jsme se tuto žádost přijmout, abychom zabránili Íránu v odpalování raket v celé oblasti, zabíjení nevinných civilistů, ohrožování životů Britů a útokům na země, které se do konfliktu nezapojily,“ vzkázal v neděli večer.

Doplnil, že využít britské základny Spojené státy mohou ke „konkrétnímu a omezenému obrannému účelu“ – a to zničení íránských raket ve skladech nebo odpalovacích zařízení.

Jen krátce po jeho prohlášení íránský dron zasáhl britskou základnu Akrotiri. Podle britského ministra obrany Johna Healeyho byl ovšem útok zahájen ještě před Starmerovým oznámením a nebyl přímou reakcí na něj.

„Je pro mě důležité zdůraznit, že naše základny na Kypru nejsou využívány americkými bombardéry,“ upřesnil Starmer v pondělí. „Bezpečnost našich přátel a partnerů na Kypru je pro nás zásadně důležitá. A chci jasně říci, že útok na Akrotiri na Kypru nebyl reakcí na žádné naše rozhodnutí,“ dodal v projevu k poslancům.

Mezi britskými politiky se mezitím začaly objevovat obavy ohledně toho, aby země nebyla vtažena do války vedené Spojenými státy. „Kdy naposledy změna režimu prováděná ze vzduchu skutečně změnila režim?“ ptal se konzervativní poslanec Edward Leigh a vyjádřil pochybnosti ohledně toho, zda má Washington plán, co bude s Íránem dál.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po konzultaci s Christodúlídésem vzkázala, že útok necílil záměrně na Kypr – a tedy ani na sedmadvacítku.

„Ačkoli Kyperská republika nebyla terčem útoku, chci jasně říci: v případě jakékoli hrozby stojíme společně, pevně a jednoznačně za našimi členskými státy,“ uvedla v příspěvku na sociální síti X.

V pondělí a úterý se měli na Kypru, kterému nyní náleží rotující předsednictví Rady EU, setkat unijní ministři. V reakci na dronový útok bylo ovšem jednání odloženo.

Řecký ministr obrany Nikos Dendias v pondělí oznámil, že do oblasti vysílá dvě fregaty a dvě stíhačky F-16. „V návaznosti na nevyprovokované útoky na území Kypru bude Řecko (…) všemi možnými způsoby přispívat k obraně Kyperské republiky, aby bylo možné čelit hrozbám a nelegálním činům, k nimž dochází na jejím území,“ uvedl.

Kromě Řecka oznámila záměr podílet se na obraně Kypru také Francie. Tamní prezident Emmanuel Macron na základě informací serveru Politico v úterý slíbil, že k ostrovu vyšle fregatu a poskytne mu protiletadlové a protidronové systémy.

Také Německo kývlo na žádost kyperského prezidenta a do oblasti slíbilo vyslat válečnou loď, napsal pak s odkazem na své zdroje server Euronews. Jednat o pomoci má kyperský prezident údajně také s Itálií.