Článek
Jedním z tisíců Čechů, kteří uvázli na Arabském poloostrově kvůli americko-izraelské válce proti Íránu, je sedmnáctiletý Vít Bártek.
Se svým o rok starším kamarádem se vraceli ze studijního pobytu v Austrálii a na cestě domů přestupovali na let do Prahy právě v katarském Dauhá. Dokonce nastoupili na palubu. Stroj odstartoval, let ale dlouho netrval.
„Asi po dvaceti minutách kapitán ohlásil, že se musíme vrátit. Chvíli jsme dělali kolečka a pak přistáli. Lidé na palubě ani moc nepanikařili, spíš byli zmatení. Letušky nic neříkaly, nejspíš toho také moc nevěděly,“ popisuje pro Seznam Zprávy v rozhovoru vedeném přes aplikaci WhatsApp.
„Kdybychom možná letěli třeba o hodinu dřív, tak jsme už doletěli do Prahy. Došlo mi, co se asi děje, protože jsem četl, že Trump stahuje k Íránu vojenskou techniku, tak se mi to spojilo,“ říká.
Přistáli tam, odkud startovali, tedy na Hamadově letišti v Dauhá. Jedná se o velký dopravní uzel mezi Evropou, Blízkým východem a Afrikou. Katařané ho rozšířili před fotbalovým mistrovstvím světa v roce 2022.
„Jak jsme dosedli, tak nám přišly SMS, že je nouzový stav a máme se uchýlit někam do bezpečí,“ líčí.
SMS, které dostávají lidé v Kataru.
„Zůstali jsme několik hodin na letišti. Oznámili nám, že dostaneme poukázky na jídlo, ale když jsme přišli k přepážce Qatar Airways, tak reagovali, že o tom nic nevědí. Pak nám je ale dali. Asi se v takové situaci nechtěli s námi hádat. Později nám vybrali hotel, kam jsme se přesunuli. Je daleko od centra, kde prý dopady dronů a raket hrozí víc,“ uvádí Bártek.
Na Katar, kde se nachází velká americká letecká základna Al-Udajd, mířily od soboty stovky íránských dronů a raket, protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila. Na rozdíl od Dubaje nebo Bahrajnu zatím Íránci nezasáhli žádnou obytnou budovu.
„Jsme v hotelu, máme jídlo třikrát denně. Platí nám to letecká společnost. Nevím, jestli to bude tak, že nám to budou platit, dokud neodletíme, ale zatím to tak je,“ přibližuje. „Místní normálně pracují a chodí ven. V hotelu nám doporučili, ať radši moc neriskujeme a nevycházíme, ale nikdo nic nenařizuje. Na ulicích není poznat, že by se dělo něco mimořádného. Snad jediné, co jsme si všimli, že některé restaurace a kavárny jsou zavřené.“
Zatímco letiště v Dubaji a Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech pomalu obnovují provoz a někteří cizinci už se mohou dostat pryč, v Kataru to zatím nejde. „V pondělí večer přišla SMS, že poletíme ve čtvrtek, ale pak to zase zrušili, takže musíme čekat,“ říká mladý Čech.
Situace na Blízkém východě.
Jak již bylo zmíněno, v ohrožených oblastech uvázly tisíce Čechů. Vláda jim na pomoc vyslala tři armádní letadla, stroje vypravuje i letecká společnost Smartwings.
Kataru se ale repatriační lety netýkají. Otec mladého Čecha proto zvažoval, že by letěl do Ománu, půjčil si auto a přijel pro syna do Kataru. Pak se ale rozhodl to nedělat, protože je problém se vstupem na území Saúdské Arábie.
„Rodiče jsou v pohodě, každý den si voláme. Přijde mi ale, že lidé v Česku jsou z toho možná víc vystrašení než ti, co jsou tady. Slyšel jsem rakety nebo drony, ale vypadalo to, že jsou daleko. Cítím se bezpečně. Spíš mi to trochu připadá jako čekání v době covidu, ale jako válečná zóna rozhodně ne,“ dodává Vít Bártek.
V úterý vydalo katarské ministerstvo zahraničí uklidňující zprávu, že zásoby munice do systémů protivzdušné obrany jsou dostatečné a země má kapacitu nadále čelit nebezpečí.
Po poledni agentury přinesly zprávu, že katarská protivzdušná obrana zneškodnila střely, jež mířily právě na letiště v Dauhá. To podle dostupných informací nebylo nijak zasaženo.
Známý český marketér Martin Jaroš, který žije v Dauhá mnoho let, zveřejnil na facebooku pozvánku pro všechny Čechy a Slováky, kteří v zemi uvázli, do kavárny. Prý si tam mohou popovídat a dát zmrzlinu.
