Česko na hokejovém mistrovství objevuje tvrďáka. Alscher je jiný a klíčový

Jeden moment v televizi asi moc vidět nebyl, ale dobře vystihuje, co Marek Alscher (22) umí. V českém oslabení zblokoval dvě střely, národní tým dál držel vedení 4:3 proti Švédsku. Jakmile svalnatý obránce skočil na střídačku, náhradní brankář Dominik Pavlát do něj okamžitě klepl, že „dobrá práce“.

Na mistrovství světa jsou víc na očích jiní mladí obránci. Tomáš Galvas (20) umí rozjet útočný kolotoč. Kličkuje, chystá šance. Jeho chytrost je vidět i na drobných detailech typu, že když ho chtěl v předchozím zápase slovinský útočník narazit na mantinel, rozplácl se sám o mantinel a Galvas ujížděl s pukem.

S pukem nejde přehlédnout ani Tomáš Cibulka (22). Radim Rulík ho posílá i na přesilovku, bek z Českých Budějovic taky rád podpoří útok.

Jenže když je potřeba ucpat díru vzadu, přijde sázka na Robocopa z Kladna. Na Alscherovi si rychle všimnete, že hodně času tráví v posilovně. Svalnaté má snad i oči.

Proti Švédsku přišla přesně jeho chvíle. Národní tým se bránil, dostal se pod tlak. V poslední třetině vypálil jen jednou na bránu. Základním přikázáním bylo pomáhat vlastnímu gólmanovi, jak to jen jde. Ideální role pro Marka Alschera, který se snaží dostat na soupisku Floridy v NHL.

Je hráčem, který nepotřebuje vyčnívat, ale spíš vždycky bude dělat prostor pro nápady Galvase a spol.

Florida si ho postupně chystá jako svou defenzivní šelmu pro NHL. Zásadní bod je, aby dokázal hrát tvrdě. „Ano, tohle je něco, co můžu dělat víc v týmu i tady v reprezentaci. Plánuji na tom pořád pracovat,“ přikývne.

V poslední době se v českém hokeji mluví o obráncích. David a Adam Jiříčkové, Radim Mrtka i Dominik Badinka mají schopnosti, aby si místo v NHL získali přes své dovednosti s pukem.

Alschera do nejlepší ligy světa může dostat jeho síla při hře bez puku. Roste z něj bek, se kterým by se neměl nikdo chtít potkat. Každý takový střet bolí.

„Soutěživý, defenzivně orientovaný levák s dobrými fyzickými parametry, který hraje ostře do těla. Na nižších úrovních ukázal schopnost zastavovat soupeře, s pukem dělal vždycky spíš jednoduché věci, ale efektivní,“ tvrdí o něm expert na mladé hráče Scott Wheeler ze serveru The Athletic.

Přesně tak nyní vypadá Alscher i na mistrovství světa – stará se primárně o pořádek kolem vlastní brány. V sestavě Radima Rulíka si získal pevné místo.

Hráči na Alscherově pozici dospívají spíš později. Na Floridě si zahrál teď čtyři zápasy, ale důvodem byla spíš velká marodka. U něj není kam spěchat.

„Bavil jsem se s trenérem Mauricem po těch zápasech, když skončila sezona. Říkal mi, že vůbec nemá smysl rozebírat, jak jsem daleko, jestli už blízko k NHL, nebo ne. Ale že sám vidím, že ligu hrát můžu. Jedna věc ale je hrát pár zápasů, druhá zase se stát stabilním hráčem,“ prozrazuje český obránce téma výstupního pohovoru s trenérem Floridy.

Vyrostl sice na Kladně, ale v Česku se o Alscherovi nikdy moc nemluvilo. Ztratil se z očí, v patnácti odešel do Finska, pak do kanadské juniorky a postupně pracoval, aby si vybojoval na Floridě smlouvu.

Přitom když se objevil v Kanadě, nastal problém. V roce, kdy ho čekal draft, nejdřív hrál málo. Ale postupně si v sezoně získal místo v prvním obranném páru.

Neohromí nejdřív dovednostmi. Zatím ale vždycky platí, že postupně si trenéra získá tím, co všechno dokáže pro tým obětovat.

S přechodem na farmu se musel zase posunout. Hrát jednoduše už v AHL neznamenalo puk někam odpálit, ale byla potřeba se naučit ho rychle posunout přesně na hokejku k útočníkovi.

„Mým největším problémem byla konzistence,“ říká na rovinu. „Kdybych hrál tak jako v posledních zápasech sezony, v NHL třeba budu. Jenže jsem to měl v sezoně nahoru dolů. Bavil jsem se o tom i s trenéry. Říkali mi, že na to mám, ale musím najít stabilitu výkonů,“ vidí svůj největší hendikep.

Ve Švýcarsku hraje tak, jako kdyby si naladění z NHL přenesl do mezinárodního hokeje.

„Vždycky mi jeho hra s pukem přišla až moc obyčejná. Občas jsem si kladl otázku, jestli je jeho obrana natolik špičková, aby ho sama o sobě dotlačila k NHL kariéře v roli obránce třetího páru,“ zamýšlí se Wheeler.

Právě proto podobně založení hráči potřebují víc času. Není u nich nic špatně, když nějakou dobu hrají na farmě, zažijí si situace v dospělém hokeji.

Musíte mít zautomatizované věci jako načasování, kdy soupeři klepnout do hokejky, aby mu sebral puk. Kdy může soka před sebou hrnout jak bagr od brány a kdy za stejný zákrok dá rozhodčí trest. Jak se přihnat do souboje k mantinelu, aby odjížděl s pukem, nedíval se na záda soupeře a tak dál.

Naučit se dobře bránit v rychlé NHL je věda. Dost situací si hráč potřebuje odžít a splést se, aby uměl správně reagovat.

Občas se objevily spekulace, že by se Marek Alscher mohl objevit už v olympijské nominaci. Tuhle možnost ale kouč Radim Rulík nakonec zastavil, že hráče z AHL brát nechce. Už v lednu říkal, že skupinu z farmy by chtěl nejdřív vidět, aby si někdo případně řekl o mistrovství světa.

Trenér udělal, co slíbil. Alscher jeho květnovým řezem pro MS prošel. „Ne, vůbec,“ zavrtí obránce hlavou, jestli čekal před sezonou, že by už teď mohl zamířit do reprezentace. „Chtěl jsem tady jednou hrát a nastoupit v NHL. Ale neříkal jsem si, kdy to musí být. Jsem hodně překvapený, že to přišlo teď, ale zároveň jsem i vděčný,“ říká kladenský odchovanec.

V zástupu nových českých obránců, kteří mají buňky hlavně pro útočení, vypadá jinak.

Až půjde do důchodu pětatřicetiletý Radko Gudas, mohl by být největším českým ranařem. „Ale jako on nejsem,“ usměje se chlapík.

„Spíš se snažím hodně odkoukat od Nika Mikkoly na Floridě. Hraje hodně tvrdě, jen ne ve smyslu, že by dával tak obrovské hity. Ale soupeř o každém souboji s ním dobře ví,“ popisuje svůj směr Marek Alscher.

Český tým má dnes obránce, kteří umí tvořit hru. Alscher je ten, který ji zavírá. Právě takoví hráči často rozhodují o tom, jestli tým dokáže ubránit výsledek.