Glosa: Prezident na masce brankáře národního týmu. A co je tu k divení?

Brankář Karel Vejmelka chytá na mistrovství světa v masce, jejíž pravou stranu zdobí stylizovaný portrét prezidenta republiky Petra Pavla. Dost se o tom mluví.

Ano, ve sportu taková věc není běžná. Ale vzhledem k tomu, že jde o českou hlavu státu a český hokej, nemusíme být ani překvapeni, ani pohoršeni. Obě dvě instituce, prezident a hokejový nároďák, jsou důležitými - tu a tam dokonce hlavními - oporami soustavy státních symbolů. Psaných i nepsaných. Tak to u nás chodí a zdá se to samozřejmé: k emblémům národní hrdosti patří hokej a Hrad, Hrad a hokej.

Pan Vejmelka není první. V masce s Masarykem střežili českou svatyni Lukáš Dostál (2024) a Pavel Francouz (2017). Ten měl i podobiznu Václava Havla. „Říkal jsem si, že maska je moje, nějak jsem si ji nechal udělat. Trochu jsem i chtěl, aby si lidé vzpomněli na historii a morální principy,“ vzpomíná na to s odstupem.

Je ale fakt, že letos se poprvé objevila brankářská maska s úřadujícím prezidentem.

Analýza výstroje ostatních účastníků šampionátu k dispozici není - ale že by si rakouský brankář dal na masku Alexandera van der Bellena, slovenský Petera Pellegriniho, natož ten švýcarský úřadující prezidentku pro rok 2025 Karin Keller-Sutterovou, je velmi nepravděpodobné. Jiní prezidenti mají o něco větší politickou moc, ale představa, že by francouzský gólman nastoupil v masce s Macronem a ten americký s Trumpem (případně s Bidenem, Obamou, Reaganem atd.) zní podobně kuriózně. Dokonce i týmy z monarchií se asi na ledě bez hlav států obejdou.

Kdežto český vztah k prezidentům (i k hokeji) má svůj svéráz.

Když si úřadující prezidenty dodneška vydáváme na poštovních známkách, což je unikát, proč by nám mělo překážet, že úřadujícího prezidenta má brankář na masce? Obojí přece zapadá do symboliky prezidenta-obrázku, kterou společně sdílíme už sto let a která úplně v klidu přežila i dobu komunismu. Prezident u nás znamená mnohem víc než jen úřad, hokej o dost víc než sport. Propojovat jeden symbol s druhým je přirozené.

Zápasy národního týmu na mistrovství světa v ledním hokeji jsou od roku 2001 na Seznamu událostí značného společenského významu, což je vyhláška Ministerstva kultury. Týká se sice jen televizního vysílání a vyjmenovává výhradně důležité sportovní akce - ale z nich právě na hokej oficiální termín „událost značného společenského významu“ sedí nejlépe. Tomu rozumíme, stejně jako cítíme, že značný je i společenský význam prezidenta (a proto mají jeho volby vysokou účast).

Kritici obvykle nenamítají, že na masku nepatří prezident jako takový, ale že tam nemá co dělat Petr Pavel. To je ale nedorozumění: vlajky v hledišti, ve sportbarech, na automobilech – a hlava státu na hokejové výstroji reprezentují jedno a to samé vlastenectví. Jako každý rok touhle dobou. Není na tom nic zlého a není důvod, aby jedni vlastenci na jiné vlastence zahlíželi, protože výrazem jejich vlastenectví je něco jiného.

Pro jistotu se sluší dodat: Člověk může být vlastencem bez ohledu na to, jestli používá státní vlajku a prožívá české sportovní úspěchy a pády. Nebo jestli prezidenta vidí jako obrázek.