Článek
Ta otázka se nabízela: Kdy jindy mohli čeští tenisté vyhrát Davis Cup, když ne teď?
Odpověď bez přehánění však zní: Kdykoli v příštích šesti letech.
To pořád ještě budou Jiří Lehečka (24 let), Jakub Menšík (20) a Tomáš Macháč (25) na vrcholu sil, výkonnosti a k tomu zkušenější, klidnější. Snad.
Jenže těžko se budou nacházet příhodnější okolnosti, než byly letos v Boloni, kde chybí oba dominantní vládci tenisové říše, s nimiž zápasy často připomínají marnost bytí.
Zmar po čtvrtečním čtvrtfinále proti Španělsku silně pociťuje tenisové Česko. Soupeř na něj nepotřeboval zraněnou světovou jedničku Carlose Alcaraze. Ani uraženou dvojku Alejandra Davidoviche Fokinu.
Španělsko-Česko 2:1.
O postupujícím rozhodovala až napínavá čtyřhra, v níž Tomáš Macháč s Jakubem Menšíkem nestačili na dvojici Marcel Granollers, Pedro Martínez ve dvou tiebreacích. Prohráli po setech 6:7 (8:10) a 6:7 (8:10). Konec snu o zisku slovutné trofeje. Nebo spíše odložení na sezony další.
„Moc těsněji to nešlo. Rozhodovalo strašně málo. Opravdu smolné detaily. Uteklo to fakt o kousek,“ litoval český kapitán Tomáš Berdych do kamery ČT. „Byla tam cesta. Kluci to cítí, vidí tu situaci reálně. Ale ani absence jejich dvou nejlepších hráčů nám nezaručí, že vám někdo body dá,“ zopakoval.
Je to dvakrát škoda, když si uvědomíte, že v Itálii chyběl i domácí šampion Jannik Sinner. O víkendu obhájil titul na Turnaji mistrů v Turíně, v duelu nejlepších fachmanů s raketou současnosti porazil 7:6, 7:5 Alcaraze.
Španěl sice do Boloni vyrazil, chtěl nastoupit, avšak stehenní sval ho na rychlý tvrdý povrch nepustil. Bylo to dobře pro Česko. Tedy mělo to být dobře. Stejně jako fakt, že kvůli malicherným neshodám s trenérem Davidem Ferrerem chyběl i Fokina.
Italové rovněž postrádají své dva nejlepší borce. Sinner se omluvil dlouho dopředu kvůli náročnému programu. V minulých dvou letech Davis Cup vyhrál, jenže odmítnout účast doma, to vyvolalo vlastenecký poprask. Sinnerovi naštvaní tifosi vyčítali kdeco včetně toho, že mluví německy, neboť se narodil do německy mluvící rodiny v Innichenu na hranicích Itálie a Rakouska.
Dobře pro kohokoli, kdo na silné Italy narazí. Třeba ve finále. Pro Česko už ne. I absence světové osmičky Lorenza Musettiho je pro Italy bolestivá, byť šikovní Matteo Berrettini a Flavio Cobolli se přetrhnou, aby je nahradili.
Bez největších hvězd a v novém formátu Davis Cup ztrácí na kouzlu i hodnotě.
O to víc se ji potřeba vážit nastavení, jaké čeští mládenci mají. Berdych nominoval to nejlepší. Nikdo se na konci náročné sezony a po nabitém programu neomluvil. Do Boloni dorazili odpočatí, natěšení a hlavně odhodlaní. Lehečka, Menšík i Macháč odehráli poslední zápasy na konci října.
Menšík doléčil bolístky doma v Prostějově, do plného tréninku se vrátil před dvěma týdny. Volný čas si zpestřil na červeném gauči v Show Jana Krause.
Nová vlna kurážných tenistů z Česka vybízí fanoušky v tuzemsku k radosti a očekávání úspěchů příštích.
Pojí je vysoké ambice, povrchová univerzálnost i rivalita, díky níž se navzájem předhání a trumfují na světovém žebříčku.
Lehečka je sedmnáctý, Menšík devatenáctý, Macháč dvaatřicátý. Záda jim kryjí Vít Kopřiva (102.) a deblista Adam Pavlásek.
Češi se do finálové fáze Davis Cupu dostali po dvou letech, předloni nestačili ve čtvrtfinále na Austrálii (1:2). Letos nejprve v kvalifikaci porazili Jižní Koreu 4:0 a ve 2. kole zdolali v Delray Beach v heroické bitvě silné USA 3:2.
Dokázali si, že mohou povalit obra. V parnu propotili trika s trikolorou a jasně ukázali, jak moc salátovou mísu chtějí. Pro národ, pro sebe, pro ten silný pocit.
„Cílem to je,“ neskrýval Lehečka v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Bylo by moc hezké, kdyby se to povedlo. Ale bez práce, abychom se každý z nás zlepšovali, to nepůjde. Musíme i nějaké věci obětovat a ukázat si mezi sebou i týmu kolem nás, že to chceme, a podle toho se také připravovat a dělat rozhodnutí. To je moc důležité.“
Mají na to, aby to jednou dokázali
Jako malí kluci v roce 2012 pozorovali u televize flegmatického ranaře Berdycha s emotivním šoumenem Radkem Štěpánkem, jak vyhráli v Praze Davis Cup. Prahnou po tomtéž. Mimochodem, tehdy Česko porazilo ve finále Španělsko a současní kapitáni Berdych s Ferrerem hráli proti sobě.
Berdych vystřídal před rokem u týmu matadora Jaroslava Navrátila, který si zaslouží respekt za práci pro domácí tenis. Samotní hráči ho vyzdvihují, ale také připouštějí, že čtyřicátník Berdych jim je z logiky generačně blíž. Ještě nedávno hrál na túře. Je hodně empatický. „Dokáže se vcítit do naší pozice, protože v ní byl. Rozumí modernímu tenisu a ví, jak funguje,“ ocenil Lehečka přínos kapitána.
Tenisté zdůrazňovali, že cítí skutečnou šanci napodobit své vzory. Šanci, jež se po absencích světových hvězd znásobila.
Místo Alcaraze s Fokinou české síle čelili v singlu 36. hráč světa Jaume Munar a Pablo Carreňa (89.). Sázkové kanceláře po odstoupení Alcaraze považovaly Čechy za druhé největší favority na titul.
„Myslím, že jsme se najednou dostali do úplně jiné situace. S Carlosem se to celé mění a bez něj se to zase úplně celé otočí naruby. Nemáme se před čím schovávat,“ bral Berdych tuhle roli.
Jakub Menšík ji proti veteránovi Pablu Carreňovi Bustovi ještě unesl. Zasypal ho 20 esy a vyhrál ve dvou setech. Letos v lednu ho porazil na turnaji v Aucklandu, věděl, že servis udělá rozdíl. „Na tomto rychlém povrchu je servis dobrá zbraň. Byl stabilní,“ pochvaloval si Menšík. „Velice náročný zápas hned takhle brzo z rána. Emoce ale v Davis Cupu byly hned, jsem rád, že jsem udržel level a energii po celý zápas.“
Po nich v souboji týmových jedniček nastoupili Lehečka a Munar, který potvrdil dobrou formu z posledních týdnů. Lehečka ztratil první sadu 3:6 a druhou 4:6. Munar hrál bez nervů, užíval si týmovou soutěž, věřil si a trefoval servis. Mač vtáhl i italské diváky v hledišti. Ve druhé sadě, když se Lehečka snažil vrátit do utkání a začal riskovat údery, se z hlediště ozvalo: „Mamma mia!“
Kouč Ferrer nervózně špulil rty na lavičce, ale nemusel, Munar s červeným trikem obepínající malé bříško zůstal klidný.
Na třetí pokus Lehečku poprvé porazil.
„Jirku to nezastihlo v nejlepším světle, už jsem ho viděl odehrát daleko lepší zápasy, ale i tohle k tenisu patří. Bohužel to nebyl jeho den,“ hodnotil Berdych.
Rozhodnout tak musela čtyřhra. Drama nedopadlo pro Čechy dobře. Platí tak, že v semifinále Davisova poháru nebyli od roku 2014. Dva ročníky předtím soutěž ovládli. V novém systému, kterým se hraje posledních šest sezon, byli mezi nejlepší osmičkou podruhé.
Tahle parta však pomýšlí mnohem výš.
„Je to dlouhodobý proces, který se rozběhl dobře. Kluci mají zájem hrát. Je to pro ně obrovská porce zkušeností také v tom, jak si rozplánovat sezonu. Davis Cup vyžaduje něco extra,“ pravil Berdych. „Mají na to, aby to jednou dokázali.“
Silná generace ještě musí dozrát, aby příští příležitost už urvala pro sebe.
