Hlavní obsah

Tajný průzkum ukázal, jak funguje byznys se zadluženými lidmi

Foto: Shutterstock.com

Lidem přijde normální za vypracování návrhu na oddlužení zaplatit i desítky tisíc korun, přestože je to obcházení zákona (ilustrační foto).

Zájemci o osobní bankrot se stále stávají obětí nekalých praktik, ukázal unikátní průzkum. Například platí desítky tisíc korun za poradenství s oddlužením, které je přitom často bezplatné.

Článek

Zadarmo, ale i na 40 tisíc korun může vyjít vyplnění jednoho dokumentu, který je nezbytnou podmínkou na cestě k oddlužení. A to i přesto, že ze zákona je poplatek zastropovaný na částce 4 840 korun. Někteří poradci se tuto hranici snaží obejít různými triky. A mnohdy slaví úspěch, protože lidé se v pravidlech často nevyznají.

Unikátní průzkum Agentury pro sociální začleňování za pomoci figurantů ověřil během loňského pandemického roku služby 60 oddlužovacích společností a šesti advokátních kanceláří.

Ukázalo se, že každý šestý se pokouší na lidech s dluhy vydělat nad rámec zákonných možností.

„Když to shrnu, tak výsledek na počet není tak důležitý, výzkum má určité bariéry. Mystery shopping postihne určitou část, která je už bezskrupulózní a částkami navíc se netají,“ vysvětluje Petr Šeda, expert na problematiku zadluženosti v agentuře.

Podle něj se tak ve skutečnosti podařilo s figuranty odhalit jen část triků, protože opravdový nátlak na obcházení zákona přichází většinou až ve chvíli, kdy se sepisuje návrh na povolení oddlužení.

Celý problém je o to citlivější, že jde o akreditované poradce, kteří mají povolení sepisovat návrh na oddlužení a zneužívají neznalost svých klientů.

„Poskytovatelé vědí, že proces je velmi náročný a většina dlužníků se v něm neorientuje,“ konstatuje David Beňák, ředitel agentury.

„Během pár minut poznáte, že ten člověk je úplně ztracený a nerozumí tomu,“ dokresluje Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení.

Trik spočívá v tom, že klienti neplatí za samotné zpracování návrhu na oddlužení, ale za další přidané služby nebo členství v klubu, které jim mají zajistit exkluzivní informace či servis. Reálně tomu tak ovšem není.

„Platí třeba 13 tisíc korun za monitorovaný insolvenční rejstřík. Přitom je to úplně bezcenné, protože insolvenční rejstřík je zdarma, každý se tam může přihlásit,“ uvádí příklad Radek Hábl. Na druhou stranu připouští, že smlouvy jsou nastavené tak, že je nelze za tuto praktiku zažalovat.

Jedná se o problém, který se jen loni teoreticky týkal 25 tisíc lidí, kteří požádali o oddlužení, a letos od ledna do konce května přibylo dalších 9 669 žadatelů.

Kdy má začít svítit kontrolka

Už čtyři roky platí novela insolvenčního zákona, která říká, že návrh na oddlužení může za klienta vyplňovat advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce nebo akreditovaná osoba, a to s jasně danou maximální cenou.

Za jednotlivce může tento poradce žádat 4 840 korun, 7 260 korun za oddlužení manželů. Tyto peníze navíc mají být přihlášené do insolvenčního řízení, takže by je neměl poradce chtít po svém klientovi napřímo.

„Nic se neplatí hotově. Pokud někdo po mně chce peníze, tak je to špatně,“ shrnuje základní pravidlo návrhu na osobní bankrot Petr Šeda a dodává, že rádoby poradci využívají toho, že lidem nepřijde divné zaplatit dvacet tisíc korun, když jim jde o dluhy. „Oni to vysvětlují tak, že vlastně ušetříte. Že když máte dva miliony dluh, tak z toho zaplatíte jen část a že se vám to vyplatí,“ dodává Šeda.

Sám radí lidem s dluhy, aby jim zasvítila pomyslná varovná kontrolka ve chvíli, kdy nebude pomoc s vyplněním návrhu na oddlužení bezplatná. Neziskové organizace to totiž převážně dělají zadarmo. Druhá kontrolka má začít svítit, pokud po nich poradce bude chtít peníze předem nebo po zpracování návrhu.

Doporučované