Hlavní obsah

V Brně vznikne živá laboratoř. Její vznik a vývoj bude stát miliardu

Foto: Masarykova univerzita

Vědci v projektu chtějí zkoumat mimo jiné i vlivy pesticidů na zdraví člověka.

15. 1. 11:26

Vliv postřiků na polích, kouře z komínů, hluku a smogu ve městech nebo třeba proteinů v potravě na zdraví lidí. I to chce zkoumat nový projekt Masarykovy univerzity. Z evropských a státních peněz na něj půjde téměř miliardová dotace.

Článek

„Chceme se přiblížit k individuálním lidem, zkoumat dopady jednotlivých činností jednak na přírodu, ale i na člověka,“ popisuje chystaný výzkum ředitelka výzkumného centra Recetox Jana Klánová.

Výzkumníci se zaměří na vliv města, smogu a hluku. Nebo také na to, jak lidé vyčerpávají zdroje. „Chceme v podstatě, aby lidé přišli, načurali nám do zkumavky a řekli nám o svém životě,“ uvedla Klánová.

První studie, které budou součástí projektu, provádějí výzkumníci už v současnosti. „Momentálně nabíráme všechny těhotné ženy v Brně, chceme porovnat populaci devadesátých let s dnešní populací, která je jiná,“ řekla Klánová. Existuje také projekt zaměřený na zdraví hasičů, který má pomoci je lépe chránit při hašení požárů.

„Zároveň chceme, aby se výsledky výzkumů dostaly nejen přímo k lidem, ale také k jednotlivým politikům, kteří mohou provést konkrétní změny jak na regionální, tak na celostátní úrovni,“ dodala Klánová.

Projekt nazvaný CETOCOEN je s téměř miliardovou dotací financován zčásti z evropských a zčásti ze státních peněz. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka má projekt přispět mimo jiné i k pozměnění vnímání Česka ve světě.

„Snažíme se měnit značku Česka jako země piva, chceme se prezentovat jako země vědy a výzkumu,“ dodal Havlíček. Právě na vědu a výzkum šel v loňském roce rekordní počet dotací.

Nejúspěšnější univerzita

Peníze nejsou určeny na výstavbu nových prostor, ty už univerzita má. Podle Klánové jde především o inovaci a modernizaci techniky a financování výzkumníků. Z peněz budou financovány také zahraniční cesty spojené s projektem. Část z nich půjde na mezinárodní spolupráci.

„Peníze jsou uplatněny tak, že se nakonec daňovým poplatníkům vrátí a budou jim sloužit. Půjdou na ochranu zdraví nás všech,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Řekl také, že chce, aby Masarykova univerzita byla do roku 2030 nejúspěšnější univerzitou v České republice. Právě podobné projekty by k tomu podle rektora měly přispět.

Reklama

Doporučené