Kábulské letiště je opět v provozu. Přiletěli další američtí vojáci

Americký prezident promluvil k veřejnosti o situaci v Afghánistánu v mimořádném projevu. Za svým rozhodnutím stáhnout americké vojáky si podle vlastních slov stojí.

Uzbecká prokuratura dementovala své dnešní sdělení, že do Uzbekistánu uprchly během víkendu stovky afghánských vojáků ve 22 vojenských letounech a 24 helikoptérách. Podle agentury TASS se prokuratura za svou první informaci omluvila.

Nicméně jedno z letadel se zřejmě srazilo se stíhačkou středoasijské země a oba stroje se zřítily. Ministerstvo obrany dříve uvedlo, že protivzdušná obrana v neděli sestřelila afghánské vojenské letadlo, které se pokusilo narušit hranice země.

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, kteří se snažili za každou cenu opustit zemi. V Kábulu přistálo americké letadlo C-17, na jeho palubě byli další vojáci, kteří mají pomáhat s evakuacemi ze země. Chvíli po americkém letounu přistál i stroj německé armády A400M, jenž má převézt cizince a místní zaměstnance ambasád do uzbeckého Taškentu, uvedla agentura Reuters. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby.

„Co se tam tedy stalo? Političtí představitelé Afghánistánu to vzdali a uprchli ze země. Afghánská armáda se zhroutila, někteří se ani nepokoušeli bojovat,“ pronesl Biden k Američanům. „Vývoj v uplynulém týdnu posílil přesvědčení, že ukončení vojenské účasti USA v Afghánistánu bylo správným rozhodnutím. Americké jednotky nemohou a neměly by bojovat a umírat ve válce, kterou afghánské síly nejsou ochotny bojovat samy za sebe.“

„Za svým rozhodnutím si stojím,“ pronesl Joe Biden ve svém projevu. „Po dvaceti letech jsem se naučil, že nikdy není dobrá doba na stáhnutí amerických sil.“

Biden také uvedl, že pečlivě zvážil rizika, která s sebou jeho rozhodnutí mohlo přinést. Přiznal ale, že situace se vyvinula mnohem rychleji, než předpokládal. „Počítali jsme s každou nepředvídatelnou událostí. (…) Pravdou ovšem je, že se vše odehrálo rychleji, než jsme očekávali.“

„Chtěl bych všem připomenout, jak jsme se sem dostali a jaké jsou zájmy USA v Afghánistánu,“ zněla jedna z prvních slov prezidenta Bidena.

„Šli jsem do Afghánistánu téměř před 20 lety s jasnými cíli: dostat ty, kteří na nás zaútočili 11. září 2001, a zajistit, aby Al-Káida nemohla použít Afghánistán jako svou základnu, ze které by na nás mohla znovu zaútočit. To jsme udělali. (…) Nikdy jsme nevzdali hon na Usámu bin Ládina a dostali jsme ho. To bylo před deseti lety. Naše mise v Afghánistánu nikdy neměla být o budování národa.“

„Volba, kterou jsem jako váš prezident musel učinit, byla pokračovat v dohodě, nebo se připravit jít zpátky do bojů s Tálibánem,“ sdělil během svého projevu k veřejnosti americký prezident Joe Biden, kterému mnozí dávají vinu za vývoj v Afghánistánu kvůli stažení vojáků ze země. „Po 1. květnu by nebylo žádné příměří, žádná dohoda by nechránila naše síly.“

Biden už v sobotu upozornil, že při nástupu do funkce po Trumpovi zdědil dohodu, která stanovila stažení amerických vojsk do 1. května 2021.

Afghánský prezident Ašraf Ghání utíkal podle ruských diplomatů ze země s velkým množstvím peněz, které chtěl přepravit v autech a ve vrtulníku. Napsala to agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího ruské ambasády v Afghánistánu a na nejmenovaný zdroj.

Agentura také s odvoláním na anonymní zdroj uvedla, že Ghaní je nyní v Ománu. Země ležící na Arabském poloosrtově ale tuto informaci popřela.

Rychlý postup Tálibánu mnohé zaskočil, to největší překvapení však nejspíš zažil prezident Spojených států Joe Biden. Na toho se nyní valí vlna kritiky kvůli stažení amerických vojáků z Afghánistánu.

Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron varoval, že radikálové se pokusí využít chaosu v Afghánistánu a dodal, že Francie učiní vše pro to, aby Rusko, Spojené státy a Evropa na situaci reagovaly se společným cílem.

„Afghánistán se nesmí stát útočištěm teroristů, jímž kdysi byl,“ prohlásil Macron v televizním projevu k národu. „Je to výzva pro mír a mezinárodní stabilitu, proti společnému nepříteli. Učiníme všechno možné pro to, aby Rusko, Spojené státy a Evropa účinně spolupracovaly, protože naše zájmy jsou shodné,“ ujistil francouzský prezident.

Macron navíc oznámil, že Francie se nyní stará o bezpečnost delegáta EU v Afghánistánu a že rovněž poskytla ochranu afghánským pracovníkům zastoupení EU v zemi.

Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval k uspořádání virtuální schůzky lídrů nejsilnějších ekonomik ze skupiny G7 k situaci v Afghánistánu. Schůzka by se podle Johnsona měla konat v nejbližších dnech. Ke státům G7 kromě Británie patří USA, Německo, Francie, Itálie, Japonsko a Kanada.

O situaci v Afghánistánu dnes britský ministerský předseda hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Johnson podle prohlášení svého úřadu zdůraznil nutnost společného postupu mezinárodního společenství a zaujetí jednotného přístupu k Afghánistánu pokud jde o uznání jakékoli budoucí vlády či o snahu předejít humanitární a uprchlické krizi.

Špatné zásobování, podpora a řada dalších faktorů podle odborníků citovaných deníkem Financial Times a agenturou AFP způsobily rozpad afghánských vládních sil a bleskové vítězství Tálibánu.

Německo se soustředí na evakuaci svých občanů a spolupracovníků z Afghánistánu, situace na kábulském letišti je ale složitá, proto německé vojenské letadlo nemohlo ještě v zemi přistát. Dnes večer to na tiskové konferenci prohlásila kancléřka Angela Merkelová.

Uvedla rovněž, že dnes hovořila s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, se kterým se dohodla na úzké spolupráci. Afghánistán v posledních dnech rychle ovládlo radikální islámské hnutí Tálibán, na což západní země reagují překotnou snahou evakuovat své občany a spolupracovníky.

Do Uzbekistánu uprchly během víkendu stovky afghánských vojáků ve 22 vojenských letadlech a 24 helikoptérách, uvedla dnes uzbecká prokuratura podle agentury Reuters. Jeden z letounů se prý srazil se stíhačkou středoasijské země a oba stroje se zřítily. Vyjádření prokuratury je v rozporu s dřívějším sdělením ministerstva obrany, které prohlásilo, že uzbecká armáda v neděli sestřelila afghánský letoun.

Do Uzbekistánu přiletělo celkem 585 afghánských vojáků a dalších 158 jich překročilo v neděli hranici pěšky, uvedla uzbecká generální prokuratura. Afghánské letouny podle ní doprovázely uzbecké stíhačky a přitom se jedna z nich s afghánským strojem srazila. Piloti obou letadel se podle ní katapultovali a přežili. Úřady afghánské stroje, které podle nich narušily uzbecký vzdušný prostor, přiměly přistát v příhraničním městě Termez.

Američtí vojáci dnes zastřelili dva ozbrojence na letišti v afghánské metropoli Kábulu. To zavalily tisíce Afghánců, kteří se zoufale snaží opustit zemi. USA se ve spolupráci s tureckými a dalšími mezinárodními jednotkami snaží obnovit na letišti pořádek, aby mohla pokračovat evakuace. Za tím účelem vyšlou do země dalších 1000 vojáků, řekl mluvčí Pentagonu John Kirby.

Podle toho začali dva ozbrojení muži na letišti střílet na americké vojáky, kteří palbu opětovali a útočníky zabili. Podle předběžných informací jeden Američan utrpěl zranění, oznámil Kirby s tím, že ozbrojenci pravděpodobně nepatřili k Tálibánu.

Kábulské letiště zavalily tisíce Afghánců, kteří se zoufale snaží opustit zemi. Podle agentury AP, která se odkazuje na americké vojenské zdroje, které s ní hovořilo pod podmínkou anonymity, dění v objektu připravilo o život nejméně sedm lidí.

Dva ozbrojené jedince zastřelili američtí vojáci, někteří lidé pak přišli o život proto, že se drželi vzlétajícího vojenského letounu.

Německo musí podle tamní kancléřky Angely Merkelové urychleně evakuovat až 10 000 lidí z Afghánistánu, za které má odpovědnost. Má jít o afghánské podpůrné pracovníky, aktivisty za lidská práva, právníky a další jedince, které vláda považuje za ohrožené. Podle agentury Reuters to kancléřka sdělila svým stranickým kolegům a zároveň varovala, že spory, které z konfliktu vyvstanou, budou trvat velmi dlouho.

Afghánské islamistické hnutí neblaze proslulo veřejnými popravami, totálním útiskem žen i ničením soch Buddhy v Bamjánu. Změnilo se nějak od té doby? A má se Západ obávat jeho spolupráce s teroristy?