Článek
Expedice na ni narazila vlastně náhodou; podmořští badatelé zkoumali v rámci expedice „Okna do hlubin 2021“ špatně zmapované hlubinné oblasti západního Atlantického oceánu na jihovýchodě Spojených států, napsal sever ScienceAlert.
Při natáčení pod vodou poblíž západofloridského eskarpmentu – příkrého svahu v mořském dně, který odděluje mělké pobřežní vody od hlubokého Mexického zálivu – si tým všiml, že kolem jejich dálkově řízeného plavidla proplouvá vzácná krakatice, uvedla v prohlášení NOAA Ocean Exploration.
Krakatice z rodu Magnapinna patří k nejzáhadnějším tvorům oceánů. Vědci o nich moc nevědí, nemají ani české jméno a až doposud byly pozorovány jen dvacetkrát, žijí totiž ve velkých hloubkách.
Vzácný tvor zaujme svým tělem, zvláště pak ploutvemi, které má na stranách hlavy, připomíná proto rejnoka. Pozornost krakatice přitáhne i svými chapadly, jsou několikanásobně delší než její tělo.
Mike Vecchione, zoolog z NOAA Fisheries National Systematics Laboratory, byl zrovna na břehu a sledoval záběry z podvodního plavidla, když se krakatice náhle objevila na monitoru. Kolegové ho rychle přivolali, aby potvrdil, že jde o hlavonožce z rodu Magnapinna.
Byl to právě on, kdo spolu s Richardem E. Youngem z Havajské univerzity v roce 1998 poprvé popsal tyto tajemné hlavonožce v South African Journal of Marine Science.
Krakatice byla spatřena v hloubce 2385 metrů, ale v minulosti se objevily informace, že byla pozorována až v hloubce 4735 metrů. Loni jiný vědecký tým spatřil u Velkého australského zálivu až pět těchto vzácných exemplářů najednou.
