Češi rozhodují, kdo ovládne radnice. Babišovo ANO může potvrdit nadvládu

Na koleně umělou inteligencí vyrobené volební vizuály u letošních voleb poprvé ve větší míře obsadily komunikační kanály politických stran a hnutí. Takové obrázky musí být vždy označené jako výtvor AI, aby nemátly lidi.

Prezident slibuje, že úřad bude zastávat „podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“. Patří do toho i rozhodnutí, jestli dát přednost dovolené, nebo hlasování v komunálních volbách?

Ze 13 kandidátních listin, z nichž každá obsahuje pouze jedno jméno, budou dnes a v sobotu vybírat sedm nových zastupitelů voliči v malé obci Řídeč na Olomoucku. Řídeč má téměř 200 obyvatel, počtem kandidátních listin předčila i stotisícovou Olomouc a ostatní města a obce na Olomoucku. Vysoký počet kandidátních listin souvisí s dlouhodobými neshodami mezi některými obyvateli Řídeče, které letos vyústily v rozhodnutí nesestavovat společnou kandidátku a jít do voleb samostatně.

Rozpory v uplynulých čtyřech letech poznamenaly život obce. „Vzhledem k atmosféře, pomluvám a názorům v obci rezignovala i komise pro místní záležitosti, což se negativně projevilo na kulturních a společenských akcích. Zbývající členové zastupitelstva se snažili udržet kulturně společenský život i za přispění členů sboru dobrovolných hasičů,“ podotkl starosta Řídeče Jaroslav Míča (Společná Řídeč).

Vítejte v zemi, kde je všechno naopak. U letošních komunálních voleb je to znovu dobře vidět. Komentátor Seznam Zpráv Jiří Nádoba glosuje paradoxy letošních voleb.

Kladenská SPD si v létě prošla rošádou, kvůli které se z kandidátky odhlásili lidé. Hnutí upřednostnilo těsně před termínem podání kandidátek jinou sestavu, což naštvalo i politické partnery.

Souběžně s komunálními volbami se dnes a v sobotu uskuteční 37 místních referend. Dvacítka plebiscitů se týká výstavby větrných elektráren v obcích. V dalších se mohou obyvatelé vyjádřit většinou k různým stavbám plánovaným v katastru obcí, například k výstavbě spalovny, prodejny, obchvatu či bytových domů.

O větrných elektrárnách budou následující dva dny hlasovat například ve středočeských obcích Kačice, Petrovice, Petroupim, Soběhrdy a Teplýšovice, stejně jako ve Starých Heřminovech a Zátoru v Moravskoslezském kraji. Otázku týkající se výstavby větrných elektráren dostanou i obyvatelé Kralovic, Žihle a Měčína v Plzeňském kraji nebo v jihočeském Šebířově. Hlasovat o větrných parcích se bude rovněž v Cítolibech v Ústeckém kraji nebo v Bystré nad Jizerou v Libereckém kraji.

Mezi dnešní voliče budou tradičně patřit politici včetně premiéra a předsedů obou parlamentních komor. Prezident Petr Pavel dal před hlasováním o zastupitelstvu v domovském Černoučku na Litoměřicku přednost soukromé dovolené a navzdory kritice své rozhodnutí zatím nezměnil. Loni při sněmovních a předloni při krajských a senátních volbách přitom občany k aktivnější účasti ve volbách vyzýval. Při komunálních volbách v roce 2022 tehdy coby kandidát na prezidenta před volební místností v Černoučku řekl, že komunální volby vnímá asi jako ty nejdůležitější pro běžného občana.

Černouček se tak bude muset bez hlavy státu obejít. Starostka i tak tiskne seznam voličů, plenta už ve volební místnosti stojí. Výjimečně však nechystá kytku pro první dámu a nestresuje se kvůli očekávanému příjezdu velkého množství novinářů.

Před dvěma lety se prezident s manželkou přestěhovali do Lumbeho vily na pražských Hradčanech. „Od té doby ho tu už moc nevídáme,“ poznamenala starostka obce.

Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě. Řekl to politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jedním z důvodů nižší účasti je podle Čapka skutečnost, že řada lidí dlouhodobě pobývá mimo místo svého trvalého bydliště. „Typickým příkladem jsou vysokoškolští studenti, kteří žijí ve větších městech a místní politika v jejich původním bydlišti pro ně nemusí být tolik důležitá,“ dodal. Dalším faktorem je podle politologa menší intenzita volebních kampaní. Zatímco před sněmovními či prezidentskými volbami jsou voliči dlouhodobě vystaveni celostátní kampani, v případě komunálních voleb se její rozsah mezi jednotlivými obcemi výrazně liší.

Senátorka Miroslava Němcová končí po 28 letech ve vrcholné politice. Byla poslankyní, předsedkyní Sněmovny, první místopředsedkyní ODS i volební lídryní strany. Nemrzí ji, že se nikdy nepustila do kandidatury na Hrad?

Hostem Ptám se já byla senátorka Miroslava Němcová (ODS).

Ze současných senátorů mají největší naději na obhájení mandátu Tomáš Fiala (za Naše Česko), David Smoljak, Petr Štěpánek, Jan Sobotka, Zbyněk Linhart, Ivo Trešl (všichni za STAN), Josef Klement a Josef Bazala (oba KDU-ČSL), Jan Grulich (TOP 09) a Tomáš Goláň se Zdeňkem Papouškem (oba za ODS). K nejvyrovnanějším by mohl patřit souboj v Praze 1 mezi nakladatelem Jiřím Padevětem (za STAN) a starostou Prahy 7 Janem Čižinským (Praha Sobě), mezi senátorem Václavem Láskou (SEN 21) a ředitelem Smíchovské střední Radko Sáblíkem (ODS) v Praze 5, starostkou Poruby Lucií Baránkovou Vilamovou (ANO) a lékařem a senátorem Ondřejem Šimetkou (za ODS) nebo mezi frýdeckomísteckým primátorem a šéfem vlastního hnutí Petrem Korčem a senátorkou a starostkou Frýdlantu nad Ostravicí Helenou Pešatovou (za STAN).

Volby jsou jedním z mála momentů, kdy si podle výzkumnice Kláry Kosové většina Češek a Čechů uvědomí, že žijí v demokratické společnosti. Poté ale tento pocit mizí. Demokracii zkrátka značná část české populace vnímá převážně jako „boj mezi dvěma stranami“, ze kterého vyjdou vítězové a poražení. Výzkum Kláry Kosové poukazuje na to, že v tom se liší třeba od obyvatel Nizozemska.

Detaily ve volebním speciálu podcastu 5:59.

Obecní volby jsou tradičně testem spokojenosti lidí s dosavadním fungováním radnic, kam většinou na vesnicích a v menších městech kandidují místní uskupení nestraníků. Ve větších městech a v senátních volbách, kde své zástupce mají parlamentní strany, se podle expertů do výsledků může promítnout postoj voličů k dosavadním krokům vlády ANO, SPD a Motoristů nebo růst cen pohonných hmot a jeho důsledky.

V obecních volbách by mohlo hlasovat přes osm milionů voličů. Před čtyřmi lety mělo tuto možnost na 8,125 milionu lidí a využilo ji 3,8 milionu voličů, tedy zhruba 46 procent. Mezi voliče patří i cizinci ze zemí EU, kteří mají v ČR trvalý či přechodný pobyt. K senátním volbám mohlo v roce 2020 v obvodech, kde se bude hlasovat i letos, přijít 2,8 milionu voličů. V prvním kole, které se konalo souběžně s krajskými volbami, tuto možnost využil více než jeden milion z nich, tedy 36,7 procenta. Ke druhému samostatnému kolu přišlo zhruba 454 000 lidí, tedy 16,7 procenta voličů.

Za favority na vítězství jsou považováni jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich, rektor Michael Kohajda (za KDU-ČSL), liberecký hejtman Martin Půta (SLK), bývalý náčelník generálního štábu armády Karel Řehka (za STAN), bývalý ministr Martin Dvořák, kolínský starosta Michael Kašpar (oba STAN), jindřichohradecký starosta Michal Kozár, přerovský primátor Petr Vrána, starostka Orlové Lenka Brzyszkowská (všichni ANO) a partnerka bývalého spolumajitele sítě kasin Sandra Tsoukernik (za ANO).

Nynější vládní hnutí ANO a SPD by k dosažení většiny potřebovala vyhrát ve všech 27 obvodech. Motoristé, kteří stejně jako SPD zástupce v Senátu nemají, do senátních voleb nikoho nenominovali. Nejsilnější vládní hnutí má ale šanci stát se alespoň nejpočetnější senátní frakcí v případě, že předčí vítězství z předloňských senátních voleb, v nichž získalo sedm senátorů. Ve hře má celkově nejvíce kandidátů, a to 24, SPD pak 17 nominovaných. ODS kvůli dohodě na společné podpoře kandidátů s dalšími uskupeními navrhla 14 adeptů, Starostové 13, lidovci pět a TOP 09 tři, stejně jako Piráti, SEN 21 nebo Naše Česko.

Senátory by se tento měsíc rádo stalo 154 kandidátů. O znovuzvolení usiluje 23 z 27 stávajících senátorů, jejichž mandát letos končí na rozdíl od dvojnásobného počtu pokračujících senátorek a senátorů. O udržení 11 křesel usilují Starostové, o devět mandátů klub ODS a TOP 09. Po třech senátorských křeslech mohou ztratit klub KDU-ČSL a frakce SEN 21 s Piráty. Senátorský klub ANO obhajuje jediný mandát z nynějších 15. V klubu ODS a TOP 09 by tak zůstalo bez ohledu na výsledek voleb 21 členů včetně zástupce hnutí Naše Česko, klub Starostů má jistých sedm členů a lidovecký klub devět členů. K udržení minimální většiny v Senátu by tak této trojici frakcí stačilo, aby jejich adepti vyhráli ve čtyřech obvodech.

Ze stran bude podle volebního webu nejvíce křesel zastupitelů v obcích a městských částech obhajovat tradičně KDU-ČSL, a to před ODS, Starosty, ANO, SPD a Piráty. Před čtyřmi lety podle navrhujících stran získali lidovci 3252 zastupitelů ze zhruba 62 000. Občanští demokraté obhajují 2294 křesel. Starosty čeká obhajoba 1854 míst v zastupitelstvech a ANO 1748 křesel. Hnutí ANO bude následně obhajovat 12 primátorů z celkových 27.

V šestině obcí je pak složení zastupitelstva známo předem, neboť v 1052 obcích se počet kandidátů shoduje s počtem volených zastupitelů. V dalších devíti stovkách obcí pak počet kandidátů jen mírně převyšuje počet křesel v zastupitelstvu, uvedla agentura PAQ Research. Podle ní se nekonkurenční nabídka většinou týká sídel do 500 obyvatel, z měst nad 5000 obyvatel pak opakovaně Chýně u Prahy.

Celkem se o obsazení 62 000 komunálních křesel uchází na 190 000 kandidátů, zhruba o 5000 méně než při předchozích obecních volbách v roce 2022. O místním zastupitelstvu rozhodnou lidé v 6255 obcích, pouze ve třech kvůli nedostatku kandidátů určovat složení zastupitelstva nebudou. V Krchlebech na Rychnovsku se přesto o víkendu volební místnost otevře, ale jen kvůli souběžným senátním volbám. Ve zhruba třetině obcí, konkrétně 1842, se podle ČSÚ podařilo sestavit jen jednu kandidátní listinu.