Článek
V sobotu se v Praze sešlo 180 delegátů sjezdu TOP 09. Strana s nejmenším poslaneckým klubem v nové Sněmovně se jako první z volebních poražených měla vypořádat s výsledkem sněmovního klání. Náhoda tomu chtěla, že se zrovna psalo půlkulaté 405. výročí bitvy na Bílé hoře.
Účet, který si strana vystavila, není snadno čitelný. Ukazuje na širší problém jak TOP 09, tak české pravice jako celku.
Strana, jak se po takovém výsledku voleb sluší a patří, vyměnila vedení. V podstatě kompletně, byť některé tváře jako Jiří Pospíšil, Lukáš Otys nebo Marek Ženíšek nejsou zcela nové.
Markéta Pekarová Adamová se dojemně rozloučila a na její místo nastoupil královéhradecký poslanec Matěj Ondřej Havel. Bez protikandidáta získal tento málo známý politik bezmála 80procentní mandát. To je první varovný signál. Strana v této situaci, pokud v ní neproběhne ideový střet o předsednictví, a tedy další směřování, působí jako vnitřně mrtvá.
Jediný dramatičtější moment se odehrál při volbě prvního místopředsedy. Funkci obhajoval končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, jehož porazil šéf klíčové pražské buňky Jiří Pospíšil. Ale ani tady nebylo možné mluvit o nějakém střetu představ o fungování strany. Buď šlo o výsledek zákulisních dohod, o „potrestání“ Válka jako představitele starého vedení, anebo o obavu, že by strana s hlavní baštou v metropoli měla v čele hradecko-brněnské duo. O ideje nešlo určitě.
V projevech se hodně mluvilo o identitě strany: mějme pevné hodnotové ukotvení, buďme stranou pro podnikatele, sázejme na rozpočtovou odpovědnost.
To je po čertech málo k odlišení se od zbytku politického spektra. O podnikatele je obecně (rétoricky) rvačka, tady bude Topka těžko hledat originalitu. Věrohodný důraz na dobře argumentovanou rozpočtovou odpovědnost ze strany zmizel s odchodem Miroslava Kalouska před šesti lety, navíc o rétoriku odpovědného hospodaření státu se bude Topka opět jen přetahovat – minimálně s ODS.
Naopak se prakticky vůbec nemluvilo o tom, z čeho TOP 09 vyrostla a s čím hlavně ve své době uspěla - důraz na reformní étos, ochota jít do nepopulárních systémových opatření a schopnost srozumitelně vysvětlit jejich nezbytnost.
Mladá část nového vedení TOP 09 je sympatická a je možné, že v příštích měsících a letech dokáže najít nějakou dosud neznámou tržní niku, do níž se vměstná. V tuhle chvíli se ale vrhá do boje o část politického trhu, kde naráží na úspěšnější konkurenty – na ODS, na lidovce i na Starosty.
Nový předseda Havel na jedné straně říká, že „návraty ke kořenům nejsou řešení“ a že „nejde hledat budoucnost v minulosti“, ale na straně druhé nadšeně vítá iniciativu Jiřího Pospíšila, který slíbil vytáhnout Miroslava Kalouska z politické penze a přivést jej zpět ke spolupráci se stranou.
Vlastně nejdůležitější projev na sněmu TOP 09 nakonec přednesl host - končící premiér a šéf ODS Petr Fiala. Politoval „uložení projektu Spolu k zimnímu spánku“ a prohlásil: „Pokud zůstane pravý střed takto fragmentovaný, čekají nás další volební porážky.“ Jenže Fiala odchází a jeho názor se dostává do menšiny - v ODS i jinde.
Po prohraných volbách je celkem logické, že koalice Spolu skončila. Jenže alternativa – trojka středopravých, konzervativně orientovaných stran s drobnými rozdíly například v pohledu na euro – není o nic životaschopnější.
Sněm TOP 09 to ukázal v plné nahotě. Strana dokáže projít vnitřními procesy a najít několik nových tváří, ale nedokáže definovat svůj smysl. V roce 2010 byla ODS oslabená, republika vyděšená velkou finanční krizí a novou stranu definovala neopakovatelná konzervativně-liberální politická chemie dua Schwarzenberg-Kalousek. Dnes je příliš mnoho věcí jinak.
Lidovci si svou samostatnou existenci vždy dokázali nějak obhájit. Když ničím, tak historií, urputným centrismem a ochotou spolupracovat skoro s kýmkoli. Existence samostatných ODS a TOP 09 ale v tuto chvíli logiku nemá.
Kromě původního reformního étosu chybělo celému sjezdu jedno zásadní přiznání - TOP 09 je v dnešní Sněmovně silně nadreprezentovaná. Devět poslanců je pro zhruba tříprocentní stranu nevídaným luxusem, za nějž Topkaři vděčí jen a jen koalici Spolu.
Až bude v lednu účtovat s projektem Spolu ODS, může počítat zisky i ztráty, bude mít materiál na obě misky vah. TOP 09 nikoli. Ta z koalice Spolu a úzkého spojenectví s ODS jen těžila. Pokud projekt Spolu padne, potřebuje se Topka přiblížit k ODS jiným způsobem. Například může vytvořit pevný hodnotový základ její eurooptimistické frakce.
Pokud mladá krev v novém vedení nemá v rukávu politický zázrak, nedává jiný vývoj pro českou pravici ani pro TOP 09 smysl.
