„Že jsem na vás ten segedín nevylila.“ Stanjura ve svém kraji odnáší povodně

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsem tady proto, abych vás přesvědčil, aby vás ve volbách přišlo tolik jako Pražáků. Berme to jako souboj Baník–Sparta. Takže Baník, ty p*čo,“ burcuje nadšený dav asi stovky obyvatel Orlové za květnového deště Andrej Babiš, šéf ANO a lídr moravskoslezské kandidátky hnutí pro podzimní sněmovní volby.

Navázal rýpnutím do svého hlavního konkurenta – regionálního lídra koalice Spolu Zbyňka Stanjury (ODS). „Jak je odsud daleko Opava? Víte, kdo je to Stanjura?“

Z davu se ozývá několik vulgarit. „Tak ten byl v Japonsku, v Malajsii, všude cestuje,“ dodává Babiš, aby podpořil své prohlášení o tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) utrácí. A zdůrazňuje hrdě, že on sám jezdí spíše po Moravskoslezském kraji – od začátku roku zde strávil už 35 dní.

O den později na opavském Horním náměstí zase pořádá setkání s občany koalice Spolu. I za účasti Stanjury. Toho místní dobře znají. „Babiš sem možná jezdí, já tady žiju,“ říká muž, který zde mezi lety 2002 až 2010 dělal primátora.

I tak je zde o poznání méně lidí a atmosféra není tak uvolněná jako na mítinku Babiše v Orlové. Není ničím novým, že koalice Spolu na podporu občanů Moravskoslezského kraje příliš spoléhat nemůže. V posledních letech zde ve volbách vítězilo s přehledem hnutí ANO, předtím byli v regionu populární sociální demokraté či komunisté.

Letos opozičním stranám nahrává i to, že se vláda dlouhodobě potýká s nízkou důvěrou, podobně jako lídr Stanjura. Z ministrů podle loňského průzkumu CVVM věří lidé méně jen Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL).

A s výsledkem může navíc zamíchat nové téma. „Slibujete hory doly. Ale měla jsem vytopený majetek a kromě pojištění jsem nedostala ani korunu. Byl jste u nás po povodních s premiérem, pamatujete? Nabídla jsem vám segedín. Že jsem vám ho nevylila na hlavu,“ vyčítá ministrovi jedna z místních žen, kterou Stanjura následně odkazuje na předsedu opavského kontrolního výboru.

Lidí, kteří přichází za Stanjurou s podobnými stížnostmi, je více. Loni se Moravskoslezským krajem prohnaly ničivé povodně. Celkové škody se vyšplhaly až na 50 miliard korun, nejhůře to odneslo Bruntálsko, Krnovsko nebo právě Opava. Už v prvních dnech vyplatil stát desítky milionů na pomoc obětem, další programy, kde mohou lidé žádat o příspěvky, běží dodnes.

Až budou voliči 3. a 4. října vhazovat do uren své hlasy, už to bude od tragické události více než rok. Pro některé voliče to ale může být rozhodující téma, míní politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Dosud povodně vedly zejména k vlně solidarity, kdy mezi politickými stranami načas utichly zbraně. V Moravskoslezském kraji se ale stala věc neobvyklá a nebývalá – povodně jsou spojeny s politickými třenicemi, vyostřenými spory o to, kdo za co může. A to se může odrazit v postojích voličů,“ říká.

Už od prvních dní povodní se spory táhnou mezi vládními politiky koalice Spolu a místními lídry z ANO, zejména hejtmanem Josefem Bělicou. Ten se například na jedné z tiskových konferencí pohádal s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), kterého obvinil, že kritizuje práci starostů „z tepla kanceláře“.

V dubnu pak Bělica Stanjuru přes svůj facebook nařkl z porušení slibu, když se Ministerstvo financí rozhodlo nedat kraji náhradu výdajů 486 milionů korun za prvotní náklady při řešení povodňových škod.

Stanjurův úřad už dříve uvedl, že Bělica „překrucuje realitu“. Kraj má podle ministerstva na svém účtu zůstatek 14 miliard korun, ze kterých může čerpat, případně má možnost žádat o peníze skrze dotační programy.

„Vadí mi, když vás někdo takto osolí a ani s vámi nejedná,“ říká Stanjura na adresu hejtmana. „Chce dosáhnout stavu, kdy kraj nedá na povodně ani korunu. To mi nepřijde správné. Bavme se o tom, kolik procent, jestli 20, nebo 30. Ale ne nula,“ míní.

Politolog Jüptner má za to, že vzniklé spory mohou nahrát spíše hnutí ANO, případně jeho příznivce ještě více utvrdit. „Platí, že komunální politici mohou tahat za silnější provaz, protože jim lidé obecně více věří,“ říká.

Političtí konkurenti navíc nejsou jediní, kdo vládě vyčítá nezvládnutou pomoc zaplaveným oblastem. Jak už dříve informovaly Seznam Zprávy, podle některých občanů, starostů i firem přichází příspěvky od státu pomalu, žádosti označují za byrokraticky složité.

Řeč se k tomu stočila třeba i při pondělní besedě občanů s prezidentem Petrem Pavlem v Bruntále. „Byl to pan ministr Stanjura, který byl po povodních stanoven koordinátorem. Nicméně musím konstatovat, ne sama za sebe, ale za všechny, kteří byli postiženi povodněmi: Myslím si, že to moc dobře nefungovalo,“ uvedla Hana Hudáková z iniciativy Obnova 2024.

Její zástupci už dříve adresovali vládě otevřený dopis. „Jsme rádi, že vláda ČR vytvořila kompenzační programy pro postižené lokality. Denně však získáváme zpětnou vazbu, že podpůrné programy jsou složité, vyplácení pomalé a nadto mnoho subjektů propadává systémem a na podporu nedosáhne,“ stojí v něm například.

Prezident na besedě slíbil, že si se zodpovědnými ministry o situaci promluví. Stanjura každopádně míní, že vláda udělala pro pomoc zasaženým maximum a nemá se za co stydět. „Neříkám, že by nějaký program neměl být rychlejší, méně byrokratický, ale to platí vždycky,“ říká Stanjura.

Stanjura i přesto věří ve volební úspěch. Koalice Spolu podle něj má na to, aby získala celostátně i přes 30 procent podpory. V Moravskoslezském kraji se plánuje soustředit zejména na zklamané voliče koalice, kteří zvažují, zda vůbec jít k volbám. „Náš kraj je sice levicový, jsou tady ale i části, kde býváme úspěšnější. Opava, Frýdek-Místek i Ostrava,“ vyjmenovává.

Soustředit se na pravicovější části regionu doporučuje i politolog Jüptner. Stále podle něj platí, že musí zástupci Spolu zlepšit svůj styl komunikace. „Koalice své kroky lidem nevysvětluje. Tak jim to vysvětluje opozice, případně média,“ přemýšlí.

Stanjura věří, že mu v boji s Andrejem Babišem nahrává, že z regionu opravdu pochází. „Musíme lidi přesvědčit tím, že jsme autentičtí. Třeba i přiznat, že se něco nepovedlo,“ připouští. Jako příklad zmiňuje třeba některé změny v pravidlech pro dohody o provedení práce, které vláda nakonec vzala zpět, nebo nezvládnutou digitalizaci stavebního řízení.

Hlavní bod první fáze kampaně koalice v regionu se každopádně teprve blíží, 9. června přijede do Ostravy premiér Petr Fiala se svou roadshow.