Článek
Nově zvolený prezident má na neděli naplánované telefonáty s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.
Seznam Zprávám to potvrdil Petr Kolář, bývalý český diplomat a Pavlův rádce v zahraničněpolitických tématech. „Zároveň jednáme o dalších,“ nastínil.
„Spolu s vámi zvítězila naděje, že slušnost a pravdivost může být silou. Těším se na naši spolupráci, společná setkání a česko-slovenské iniciativy,“ gratulovala Pavlovi přímo v jeho štábu Zuzana Čaputová. Prezidentka posléze dostala také flanelovou košili - symbol jeho prezidentské agitace.
Pavlovi už gratuloval také francouzský prezident Emmanuel Macron, ten přitom před prvním kolem prezidentských voleb v Česku poodpořil Andreje Babiše. Přijal ho přímo v Elysejském paláci. Šlo o zcela nestandardní krok, cizí země se do vnitřních voleb jiných států nepletou. „V Paříži jste vítán,“ vzkázal teď Macron Pavlovi.
Přátelský hovor s Dudou
Pavlovi už volal i polský prezident Andrzej Duda, jehož kancelář uvedla, že se hovor nesl v dobré a přátelské atmosféře.
Telefonát byl pikantní proto, že Pavlův protikandidát Andrej Babiš (ANO) během kampaně v debatě České televize prohlásil, že by neposlal české vojáky na obranu Polska, pokud by země byla napadena.
Učinil tak navzdory základnímu závazku v rámci NATO, kdy členské země Aliance mají přijít na pomoc jinému členskému státu v případě, že se stane terčem vojenské agrese. U našich severních sousedů i v Pobaltí to nezůstalo bez povšimnutí.
S Pekingem a Moskvou
Končící hlava státu se většinu svého mandátu na Pražském hradě fakticky snažila zastavit českou integraci do západní demokratické komunity a otáčela se naopak na východ - k Číně a Rusku.
Z pohledu zahraniční politiky stojí za zmínku návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2016, kterou provázelo omezování protestů české veřejnosti kvůli úrovni lidských práv v zemi.
Řada tuzemských politiků ale zároveň podporovala Tchaj-wan. Zemi, kterou Peking považuje za své vzbouřenecké území, v roce 2020 navštívil šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Miloš Zeman se opakovaně setkával s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a to i po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Akt dokonce zlehčoval. Opakovaně pak nahrával ruské propagandě. Otočil až na poslední chvíli - po ruském útoku na Ukrajinu loni v únoru. Ještě týden před invazí ale informace označoval za blamáž amerických tajných služeb.
Zeman dlouho usiloval o návštěvu v USA, té se ale nedočkal ani za prezidenta Donalda Trumpa, kterého usilovně podporoval.