Hlavní obsah

Vyhnout se nové solární blamáži a konečně rozhodnout. Klíčový úkol Andreje Babiše

Zuzana Kubátová ve své analýze shrnuje, jaké možnosti máme ve výrobě energie po dožití dnešních jaderných bloků.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Česká vláda má pro letošek jeden mimořádně důležitý úkol. Musí říct, z čeho se u nás bude vyrábět elektřina, až doslouží dnešní jaderné bloky a začne docházet hnědé uhlí.

Článek

Tato situace nastane po roce 2035, kdy končí životnost reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany. Státní energetická koncepce, podle níž se mají politici řídit, počítá s tím, že se výpadek nahradí hlavně jadernou energií z nových elektráren. Jenomže do roku 2035 se u nás už žádná nová jaderná elektrárna postavit nestihne.

Nekonečný problém

Budoucnost energetiky řeší vlády už od začátku tisíciletí. Řešením měl být temelínský jaderný tendr z roku 2009. Jenomže v jeho průběhu se ukázalo, že není vyjasněné financování, a tak z něj po pěti letech příprav sešlo.

Od té doby vlády tápou.

Odpověď na energetické dilema sliboval i první kabinet Andreje Babiše, připravit ji měl bývalý ministr průmyslu Tomáš Hüner. Úkol splnit nestačil.

Současná ministryně Marta Nováková přišla na podzim s myšlenkou prosadit prodloužení životnosti dukovanských bloků o 10 let. Stálo by to prý asi 20 miliard korun. Zlomek proti nákladům na novou elektrárnu, jež přijde asi na 300 miliard.

Rozhodnuto ale není o ničem. A na ministerstvu se dnes nenajde kromě mluvčího Milana Řepky nikdo, kdo by o variantách řešení a jejich výhodách či rizicích byl ochoten mluvit. K rozhovoru na toto téma si nenašla čas ani ministryně, ani její energetický náměstek René Neděla, ani nikdo z úředníků energetické sekce.

Samotný mluvčí Řepka na otázku, jaké možnosti tedy do budoucna máme, odpovídá citacemi ze Státní energetické koncepce: „Po roce 2035 by u nás jaderné palivo mělo pokrýt 46 až 58 procent spotřeby energie, obnovitelné a druhotné zdroje 18 až 25 procent, zemní plyn 5 až 15 procent a uhlí 11 až 21 procent,“ vysvětluje.

Rok 2035 podle něj není třeba brát vážně: „Neznamená to, že skončí provoz současných jaderných elektráren, ten je definován v rámci projektové dokumentace jejich životností. Ale neplatí, že roku 2035 dojde v Dukovanech k vypnutí klíčku a zhasnutí světel,“ ujišťuje.

Prodloužení životnosti Dukovan možné je. Vláda by tím získala trochu času. Jednoduchý proces to ale určitě nebude. Pokud se o něj má ČEZ pokusit, bylo by dobré to co nejrychleji politicky posvětit.

Financování: úplná tma

Prodloužení životnosti ale problém neřeší, jen odsouvá. Má-li zůstat v platnosti Státní energetická koncepce stojící na jádru, měla by vláda také konečně říct, z čeho 300 miliard korun na novou elektrárnu vzít.

Tady se politici neposunuli ani o píď.

„V první řadě je třeba rozhodnout o investorském modelu, to znamená, kdo bude projekt financovat. A teprve následně je možné rozhodovat o tom, jak bude financování probíhat,“ říká Řepka.

Hlavní spor běží o to, zda se má investorem stát společnost ČEZ, kde se tomu zuřivě brání soukromí akcionáři (těch je třetina), případně jak silnou dá stát ČEZu garanci, že případnou ztrátu vezme na sebe.

A je třeba si uvědomit, že pořád hrozí riziko, aby se z budoucí jaderné elektrárny nestala další blamáž, podobná té solární z let 2009 a 2010.

Malá připomínka: na vybudování solárních elektráren o kapacitě půlky Temelína doplácíme ročně 25 miliard korun. A tuhle sumu budeme kvůli špatným politickým rozhodnutím ze začátku tisíciletí každoročně platit ještě dobrých deset let.

Jádro a další možnosti

Jádro není do budoucna jediným řešením české energetiky. Můžeme se vydat německou cestou a sázet na plyn a obnovitelné zdroje. Nebo doufat, že problém vyřeší nové technologie, které se teprve rodí. Nebo rezignovat na vlastní výrobu a energii dovážet – i když dnes nikdo neví, kdo ji za 20 let bude schopen ve střední Evropě nabízet. A hlavně, za jakou cenu.

Pokud vláda vsadí na jádro, i tady má několik možností, jak drahou elektrárnu zaplatit.

„Jsou to všechny varianty, které nabízí tržní prostředí. Ať už je to výstavba ze soukromých zdrojů, výstavba formou úvěrů, výstavba ze státní úrovně. Nebo model, že ČEZ by byl hlavním investorem s garancí státu a pak je možné diskutovat o podílu státní garance,“ říká mluvčí Řepka. Představa, že se do stavby pustí ČEZ – což chce premiér Andrej Babiš a odmítají to minoritní soukromí podílníci ČEZ – je podle něj pořád „velmi zajímavá“. „ČEZ má know-how, pokud jde o provoz jaderných elektráren. Ale rozhodnuto není,“ zdůrazňuje mluvčí.

Čas ale letí. Rozhodnutí o budoucnosti energetiky je čím dál naléhavější a vláda se letos už k jasnému plánu rozhoupat musí.

Reklama

Doporučované