Hlavní obsah

WHO: Pětina lidí žijících ve válečných oblastech trpí duševními poruchami

Studie Světové zdravotnické organizace upozorňuje na nárůst duševních poruch v zónách ozbrojeného konfliktu a apeluje na nutnost pomoci lidem s duševním onemocněním. (Video: Esther Beshirová, Reuters)

Každý pátý člověk, který žije ve válečné zóně, trpí úzkostmi, depresí, posttraumatickým stresem, bipolární poruchou nebo schizofrenií. V úterý to oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO), která zároveň uvedla, že řada těchto lidí trpí několika typy uvedených duševních poruch najednou.

Článek

Světová zdravotnická organizace zdůraznila, že dlouhodobý vliv válečných konfliktů na duševní zdraví je největší v zemích, jako je Afghánistán, Irák, Jižní Súdán, Sýrie a Jemen. V těchto státech je počet nemocných výrazně vyšší než u populací, které žijí v míru. V těch trpí duševní poruchou jeden ze čtrnácti obyvatel. Míra deprese a úzkosti ve spojitosti s válečnými konflikty se pak s věkem zvyšuje a deprese se častěji objevuje u žen než u mužů.

„Vzhledem k velkému počtu lidí v nouzi a potřebě humanitární pomoci, která by zmírnila utrpení obyvatel, je nezbytné, abychom začali s plošnými zásahy v oblasti duševního zdraví, které by pomohly tuto zátěž vyřešit,” uvedl výzkumný tým WHO. Ten se skládal z vědců z australské Queenslandské univerzity, z Harvardské univerzity a členů Institutu pro metriku a hodnocení zdravotnictví ve Washingtonu.

V roce 2016 probíhalo podle OSN rekordních 53 válečných konfliktů v celkem 37 zemích světa. 12 % světové populace žije v aktivním válečném pásmu. Od konce 2. světové války muselo téměř 69 milionů lidí po celém světě před násilím uprchnout do jiné země. Přibližně 13 % lidí žijících uprostřed ozbrojeného konfliktu se potýkalo s mírným duševním onemocněním, 4 % se středním duševním onemocněním a těžké duševní stavy postihly až 5 % lidí v těchto oblastech.

Studie vycházela ze 129 studií ze 39 zemí z let 1980–2017. Do výzkumu tým zahrnul i ty regiony, v nichž se za posledních 10 let odehrál válečný konflikt a v nichž se duševní poruchy pohybovaly podle míry závažnosti od mírných ke středním až závažným poruchám. Na přírodní katastrofy a ohrožení zdraví populace v důsledku epidemií jako ebola se výzkum nesoustředil.

Studie WHO vyšla v časopise The Lancet Medical Journal týmem vědců z WHO, australské Queenslandské univerzity a Institutu pro metriky a hodnocení zdravotnictví na University of Washington a Harvard University ve Spojených státech. Financovala ji WHO, Zdravotnický odbor Queenslandu a nadace Billa a Melindy Gatesových.

Podle specialisty na duševní zdraví Marka van Ommerena tato zjištění posilují argumenty, podle kterých jsou nutné okamžité a dlouhodobé investice. „Duševní a psychosociální podpora by měla být dostupná všem lidem v nouzi, kteří žijí uprostřed válečného konfliktu a trpí jeho důsledky,” uvedl Mark van Ommeren.

Doporučujeme

Další zprávy