Žáci mají testy za sebou. Zaznívaly výhrady rodičů i učitelů

„Rozdávám teď něco, co není na hraní, ale na držení zkumavky,“ říká pedagogická asistentka dětem, zatímco na lavice pokládá kostky lega.

Symbolický příklad, jak se v pondělí ráno učebny nebo dvory mění v testovací centra. Namísto zdravotníků však dětem asistují učitelé, těm nejmenším i rodiče. A rychlá „lego“ improvizace řeší problém části testovacích sad.

Také na brněnské ZŠ Kamínky v Novém Lískovci se žáci prvního stupně vracejí do školy. Tento týden otevírají pro všechny „áčkaře“ prvních pěti ročníků, příští pondělí je vystřídají „béčkaři“.

Do školy přivedla prvňáka také Jana Podroužková. V názoru na testování ve školách je rozpolcená. Jako podnikatelka, která musí na home office obstarat chod firmy, ji těší, že se děti vracejí do kolektivu. „Potřebují sociální kontakt. Na druhou stranu vůbec nejsem ráda za ty testy. Ne že by mi obecně vadilo, že se děti testují, ale nejsem spokojená s tím, jaké sady vláda pořídila. Štětičky se mají strkat dva a půl centimetru hluboko. Když si změříte nos prvňáčka, tak to má až někde v mozku. Jsou absolutně nevhodné. Kdyby byly třeba lízátkové,“ posteskne si.

Přesto nezvažovala, že by své děti, které chodí do první a třetí třídy, nechala dál doma. „Potřebují do kolektivu a já potřebuju normálně fungovat. Nahrazujeme jim doteď jídelnu, kroužky i kamarády,“ dodává.

Před půl osmou je před školou rušno. Každá třída má určený vlastní vchod. „Někdo jde tím hlavním, někdo od tělocvičen, někdo třeba od jídelny,“ popisuje logistiku ředitel Petr Novák.

Učitelé děti přivádějí do speciálních testovacích místností. Lavice v širokých rozestupech, u každé sedí dvě děti. „Sedáte si z kratšího boku, abyste dodrželi největší rozestupy. Ale nejdřív si odložíte batoh a dáte si dezinfekci na ruce,“ rozděluje pokyny jedna z učitelek.

Až do třetí třídy dětem mohou u testů přímo v učebně asistovat rodiče. Využívá to tady drtivá většina z nich. V novolískovecké škole tyto třídy pro testování ještě rozpůlili, aby se v nich kumulovalo méně lidí.

Učitelé nejdříve pustí instruktážní video ministerstva a pak se jde na věc. Pomalu předříkávají krok po kroku. „Nakapete šest kapek do zkumavky,“ slyší děti i rodiče.

Prvňačce Denise Dlouhé ve třídě pomáhá i maminka Tamara. „Zatím budu chodit s ní. Dokud to půjde. Nevím, jestli by tohle zvládla sama,“ má jasno.

Při čekání na vyhodnocení se děti dívají na animovaný film, pak dostávají diplom, že testování zvládli. Teprve poté opouštějí testovací učebnu, míří do šaten a přesunují se do jiné místnosti, kde stráví zbytek školního dne. Testovací a stěhovací akce zabere dětem necelou hodinu.

Denisa je ve škole na první pohled spokojená. „Jsem strašně ráda, že můžu zase naživo vidět kamarády. Testování bylo v pohodě, akorát to zašimralo,“ vypráví po chvíli.

Právě starosti ohledně klíčové části testů teď plní diskuse v učebnách i na Facebooku. „Máme velkou obavu, abychom při testování dětem nepoškodili nosní sliznici. Proto jsme zdůraznili, aby sami učitelé test v žádném případě nikdy nedělali,“ potvrzuje ředitel.

Po internetu kolují petice, někteří rodiče i s právníky si stojí za tím, že děti mají právo na prezenční výuku bez nutnosti testů. Se spoustou otázek přišla do školy informatička a matka prvňačky Martina Pokorná. „Ministerstvo, které o opatření rozhodlo, vmanévrovalo školy do situace, na kterou vůbec nejsou zřízené. Je tam velká otázka toho, kdo ponese odpovědnost, když si někdo při testování ublíží. Víme, že si děti rády strkají cokoli kamkoli,“ říká.

Podle ní právní opora testování ve školách nestojí na pevných základech. „Je otázka, jestli škola nebo jí nadřízené instituce mohou bránit dětem v prezenčním vzdělávání, pokud se rodina nechce testovat,“ dodává.

Krátce před devátou už má ředitel jasno. Do školy dorazilo 73 dětí z 88 a také 28 zaměstnanců školy. Všichni negativní. „Mám z toho velkou radost,“ říká Novák. Obavy ale zůstávají. Ve čtvrtek a pak další týden logistické cvičení začne nanovo. „Jakákoli kuchařka s pozitivním výsledkem znamená karanténu pro všechny kolegyně. To samé uklízečka. V tu chvíli neuvaříme nebo neuklidíme,“ tuší ředitel.

Vedení školy nerozumí tomu, proč rodiče nedostali zelenou pro testování doma těsně před startem školního dne. „Nedovedu si představit, že by zákonný zástupce pustil nemocné dítě do školy. Rodiče s námi neustále konzultují zdravotní stav. Nerozumím, že nemají od vlády důvěru. Tenhle systém si úplně nedovedu představit dlouhodobě. Jsme učitelé a suplujeme zdravotníky. Děti budou přicházet o první hodinu, kdy jsou nejsoustředěnější a načerpají nejvíc informací,“ popisuje zástupkyně ředitele Irena Drábková.

Přesto se snaží brát testování pozitivně. „Když se s dětmi citlivě zachází, vše se jim podrobně vysvětlí, tak to za mě taková hrůza nebude. Daleko větší problémy mohou vzejít z výhrad rodičů,“ doplňuje Drábková.