Asadův život v Moskvě: toskánský mramor, křišťálové lustry, výhled na řeku

Deset měsíců nebyla známá odpověď na otázku: Jak se má syrský diktátor Bašár Asad po svém svržení a útěku ze země? Ruský vůdce Vladimir Putin po loňské revoluci v Sýrii přiznal, že svému chráněnci a spojenci, kterého vojenskou intervencí zachránil před pádem už v roce 2016, poskytl azyl z humanitárních důvodů.

Nic víc se ale nevědělo. Objevila se jen fáma o otravě devětapadesátiletého politika a sociálními sítěmi v Rusku obíhal vtip, že Asad jezdí inkognito po Moskvě jako řidič pro taxislužbu Uber.

Nic takového ale Syřan samozřejmě nemá zapotřebí. Německý týdeník Die Zeit přinesl jako první ověřené informace o životě muže, který vládl Sýrii čtyřiadvacet let.

Reportéři se dostali do budovy, kde Asad žije, a některé informace získali od člověka, který patří mezi bývalou Asadovu mocenskou elitu, žije v Evropě a v reportáži s názvem Tichý řezník (Der stumme Schlächter) vystupuje kvůli obavám o svoji bezpečnost pouze pod písmenem K.

„Asad a jeho rodina mají apartmány ve třech patrech skleněného mrakodrapu. Apartmány v tomto domě jsou obrovské. Mají velká okna s výhledem na město a řeku Moskvu, křišťálové lustry, obrovské gauče, německé elektrické spotřebiče. Koupelny jsou obložené Carrarským mramorem z italského Toskánska. V domě bydlí mnoho cizinců a vlivných Rusů, včetně politiků,“ napsal Die Zeit, jehož reportéra mrakodrapem provedla pracovnice ruské realitní kanceláře.

Podle výpovědi K. Asad přerušil kontakty se špičkami svého bývalého režimu a vyhýbá se jakýmkoliv schůzkám a setkáním. Putinovou podmínkou pro udělení azylu podle něj zřejmě byla Asadova „mlčenlivost“.

„Po Moskvě se pohybuje se soukromou ochrankou, kterou ale platí ruský stát. Několikrát ho viděli v nákupním centru, které se nachází v přízemí přísně střeženého mrakodrapu,“ uvedl K.

Nepotvrdil dřívější zprávy, že Asadova manželka Asma jej opustila a žije se svými rodiči v Británii. Ale podle K. je pravdou, že Asma trpí pokročilým stadiem rakoviny prsu a její stav je špatný.

S Bašárem je v Moskvě jeho dvacetiletý syn Háfiz. Ten to ostatně sám zveřejnil na sociální síti TikTok, v Moskvě studuje medicínu (sám Bašár vystudoval oční lékařství).

Mladý Asad na TikToku tvrdil, že přijel do Damašku loni na začátku prosince v době, kdy se vláda jeho otce hroutila. 8. prosince 2024 brzy ráno rodina přijela v koloně tří SUV limuzín na damašské letiště, soukromým letadlem zamířila na ruskou základnu Hmejmím na severozápadě Sýrie. Odtud pak odletěla do Moskvy.

Více je nyní známo také o osudu Bašárova bratra Mahíra. Ten velel elitní 4. obrněné divizi, která byla páteří armády svrženého režimu. Mahír se dostal po zemi do sousedního Iráku a odtud pak do Moskvy. Podle Die Zeit se občas v ruské metropoli objevuje v baru pětihvězdičkového hotelu Four Seasons. Asadova sestra Bušra žije už třináct let v Dubaji.

Nizozemský investigativní reportér Christian Triebert, který pracoval pro server Bellingcat a nyní spolupracuje s New York Times, zpracoval na základě rozhovorů s představiteli bývalého režimu jejich poslední hodiny v Sýrii.

„Někteří lidé přijížděli na ruskou základnu Hmejmím s pytli plnými zlata a peněz. Někteří se dostali na ruské velvyslanectví v Damašku, odkud je později převezla ruská vojenská kolona na základnu,“ uvádí Triebert. Asad o svém útěku své nejbližší spolupracovníky prý neinformoval. Kromě své rodiny vzal do letadla jen dva finanční poradce, aby mu pomáhali se správou jeho majetku a peněz v Rusku.

Skupina důstojníků armády a tajných služeb odletěla z Damašku 8. prosince brzo ráno v ruském letounu Jak-40. Ze špiček režimu nebo Asadovy rodiny se jejich odpůrcům nedostal do rukou nikdo. Většina je v Moskvě, někteří v Bejrútu nebo Teheránu.

Shodou okolností navštívil tento týden Moskvu poprvé nový syrský prezident Ahmad Šará. Putin ho přijal v Kremlu se všemi poctami, o možné žádosti nové vlády vydat Asada do Sýrie se ale ani jedna strana oficiálně nezmínila.

Povstání proti Asadovi začalo v roce 2011 v době takzvaného arabského jara. Na rozdíl od Kaddáfího v Libyi nebo Mubaraka v Egyptě se syrský režim udržel brutálními represemi a díky vojenské pomoci Íránu a Ruska. V občanské válce zahynulo přes půl milionu lidí.