Benedikt předpokládal, že po odstoupení bude žít už jen rok

Emeritní papež Benedikt XVI. se nakonec dožil mnohem delšího věku, než sám předpokládal. V ojedinělém rozhovoru pro katolickou mediální síť EWTN to řekl jeho dlouholetý osobní tajemník, arcibiskup Georg Gänswein.

„Byl přesvědčen, že po rezignaci mu Pán Bůh dopřeje jenom jeden rok navíc,“ uvedl Gänswein, který Benedikta doprovázel až do jeho sobotního úmrtí. Fakt, že se nakonec dožil až 95 let, prý nejvíce překvapilo právě Benedikta samotného. Nakonec byl emeritním papežem déle než sloužícím pontifikem (2005-2013).

Ke konci života už byl Benedikt podle tajemníka fyzicky velmi slabý a křehký.

„Bylo pro něj bolestivé vnímat, jak se ztišil a zeslábl jeho hlas. Celý život byl závislý na používání svého hlasu a tento nástroj se mu postupně ztrácel,“ prozradil Gänswein. „Ale jeho mysl byla vždy jasná, byl klidný, vyrovnaný a my – kteří jsme byli stále kolem něj, kteří jsme žili s ním – jsme mohli cítit, že je v cílové rovince a že tato cílová rovinka má svůj konec. A tento konec měl pevně na dohled,“ dodal.

Arcibiskup Gänswein, který pocházel stejně jako Benedikt z Německa, také přiblížil některé osobnostní rysy zesnulého emeritního papeže. Přiznal například, že jako profesor teologie, který přednášel studentům nebo biskupům, si po nástupu na Petrův stolec s obtížemi přivykal na vystupování před masami lidí.

„Musel si na to zvyknout a nebylo snadné najít správnou cestu. Nenechal si ale od nějakého mediálního kouče říkat, co má dělat, prostě a přirozeně se toho úkolu ujal a nakonec do toho, mohu říct, dospěl,“ uvedl tajemník.

Popsal také, jak si bývalý papež uměl i se svým pověstným mírným vystupováním zjednat autoritu ve vyhrocených debatách s biskupy a kardinály, při kterých se mluvilo italsky a někteří temperamentní preláti vystupovali až agresivně.

„Zkrátka řekl: ‚Argumenty buď jsou přesvědčivé, nebo nejsou přesvědčivé, tón může být rušivý, nebo užitečný. Navrhuji, abychom si navzájem pomohli ubrat na důrazu a posílili argumenty‘,“ citoval arcibiskup Benediktova slova z doby, kdy byl ještě pod svým občanským jménem Joseph Ratzinger prefektem vatikánské Kongregace pro nauku víry.

Za největší výzvy Benediktova papežství Gänswein označil „relativismus“ ve víře, vztah víry a rozumu a také otázku sexuálního zneužívání, která po přelomu tisíciletí dolehla na Vatikán s neočekávanou silou. Ačkoli například zástupci zneužívaných osob v USA nebo Evropě Benediktovi i posmrtně vyčetli, že tento problém podceňoval, nebo byl dokonce součástí systému, podle tajemníka si s ním poradil „velmi dobře“.

Nicméně právě sexuálního zneužívání se týkala také loňská kauza, která Benedikta podle Gänsweina „šokovala“.

Šlo o rozsáhlý posudek o zneužívání v mnichovsko-freisinské arcidiecézi, kterou Joseph Ratzinger v letech 1977 až 1982 vedl. Benedikt sice odpověděl na otázky vyšetřovatelů, nejprve však odmítl, že by byl přítomný na klíčové schůzce, na které se řešilo přemístění kněze obviněného ze zneužívání chlapců. Podle Gänsweina šlo o chybu spolupracovníka, který se spletl.

„Bylo to okamžitě zveřejněno a okamžitě opraveno. Narativ, že papež lhal, ale bohužel přetrval,“ poznamenal Gänswein.

Benedikt zemřel v sobotu 31. prosince 2022 ve věku 95 let. Vatikán v neděli zveřejnil fotografie s Benediktovým tělem, které bude od pondělka vystaveno ve Svatopetrské bazilice. Pohřeb, který se uskuteční ve čtvrtek 5. ledna na Svatopetrském náměstí, povede Benediktův nástupce František.