Článek
Papež je hlavou katolické církve, bývá také označován jako římský biskup. Katolíci ho označují také za nástupce svatého Petra, jednoho z ježíšových apoštolů, kterému Kristus svěřil vedení církve.
Novým papežem, 267. v pořadí, byl 8. května 2025 zvolen devětašedesátiletý Robert Francis Prevost, který se rozhodl přijmout jméno Lev XIV..
Pro katolíky je papež nejvyšším duchovním vůdcem na zemi, symbolem jednoty katolické církve, má zvláštní autoritu v otázkách víry a morálky.
Sídlem papeže je Vatikán, vnitrozemský suverénní městský stát rozkládající se uvnitř města hlavního města Itálie Říma.
Jak probíhá volba papeže
Volba nového vůdce katolické církve přichází na řadu přibližně dva až tři týdny po pohřbu papeže. Řídí se přesně stanovenými pravidly, která naposledy upravil papež Jan Pavel II. v roce 1996. Celý proces je navržen tak, aby zabránil úniku jakýchkoli informací o volbě, a to jak během jejího průběhu, tak i po jejím skončení. Během konkláve mají kardinálové zcela zakázaný jakýkoli kontakt s okolním světem – nesmějí používat televizi, rádio ani mobilní telefony.
Kdo může být zvolen papežem?
Teoreticky může být papežem zvolen jakýkoli muž, je-li členem katolické církve. Tradičně je však úřad svěřován některému z kardinálů.
Nejdelší konkláve
Nejdéle trvala volba nového papeže téměř tři roky (31 měsíců). Bylo to ve 13. století po smrti Klementa IV., který zemřel 29. 11. 1268.
Jeho nástupce Řehoř X. pak chtěl průtahům zabránit a tak zavedl, že volba se musí odehrávat v uzavřeném prostoru s minimálním pohodlím. Když volitelé nemohli ani po třech dnech dosáhnout dohody, byl jim snižován přísun potravin, a když to trvalo dalších pět dní, dostávali už jen chléb, víno a vodu.
