Článek
Sílící tlak na dojíždění i přehlcené centrum města. Praha se v rámci Metropolitního plánu, který v úterý spustil webové stránky s celkovým návrhem, chce zaměřit na výstavbu tramvajové i železniční sítě. Cílem je vyvarovat se ucpanému centru města.
Plán počítá s rozvojem hromadné dopravy, do které spadá tramvajová infrastruktura. Potenciálem je vystavit až 100 kilometrů nových tramvajových tratí. „Pokud se zvládnou postavit všechny tramvajové tratě, překonáme Budapešť, Moskvu a jiné metropole a staneme se městem s největší tramvajovou sítí na světě,“ uvádí Zdeněk Völfl, poradce náměstka primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu.
Pražská tramvajová síť dosahuje aktuálně zhruba 150 kilometrů, v Moskvě rozsah činí 181 kilometrů. Největší provozovanou tramvajovou síť na světě má v současnosti australské Melbourne. Její celková provozní délka činí 250 až 256 kilometrů dvoukolejných tratí. Statistiky vychází z Globálního průzkumu tramvajové a kolejové dopravy z roku 2019.
Prahu v následujících třech letech čeká největší rozvoj tramvajové dopravy za poslední desetiletí. Do jara 2028 má vzniknout šest nových tramvajových tratí. Podle materiálů PID zlepší spojení pro více než 150 tisíc cestujících.
Schéma tramvajových tratí v Praze.
„Vnímáme, že další rozvoj tratí je něco, co by Praze velmi pomohlo. Stabilizovali jsme v plánu i takzvané tramvajové tangenty, které obslouží i místa, kde se výstavba domů teprve plánuje,“ přibližuje ředitel sekce infrastruktury Institutu a plánování (IPR) Marek Zděradička. Zjednodušeně jde o tratě, které umožní propojit sousední okrajové čtvrti bez nutnosti jezdit centrem a přetěžovat ho. Jižní tangenta spojí Smíchov s Michlí, východní pak Jižní Město se Žižkovem a severní propojí Dejvice s Kobylisy.
Ve středu aktuální návrh pražského územního plánu schválili radní Prahy. Finální schválení a vydání závisí na pražském zastupitelstvu, které by o něm mělo jednat příští čtvrtek 28. května. Představení plánu předcházela tři kola veřejného projednávání, přičemž magistrát zpracoval celkem přes 78 tisíc připomínek.
„Je hodně důležité realizovat návrh do formy, kde se ve výsledku nachází jen desítky připomínek, kterým se podařilo vyhovět. Všechno zůstalo zachováno a projednáno tak, jak bylo v podobě plánu loni na podzim. Ve zveřejněné verzi již žádné podstatné úpravy nehledejte,“ sděluje ředitel Odboru územního rozvoj Filip Foglar.
Dojíždění podpoří železniční uzel
Zabránit tlaku na každodenní dojíždění z regionů do centra hlavního města pomůže dle tvůrců plánu i nově koncipovaný železniční uzel Prahy. Projekt pod názvem „Metropolitní expres“ poskytuje vybudování nových příměstských železničních tratí, které povedou v tunelech přímo pod centrem Prahy. Projekt za 185 miliard korun zahrnuje i novou centrální dvoupatrovou stanici pod Hlavním nádražím a zastávky, které přibudou v Karlíně, na Václavském náměstí, Karlově náměstí a částečně na Florenci.
„Je to strašně důležitá infrastrukturální akce, která má potenciál při nerealizaci skutečně zabrzdit rozvoj města nebo dál pokračovat v přehnaném rozvoji regionu,“ říká náměstek primátora pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček s tím, že lidé vůči výstavbě železničního uzlu změnili postoj. Zatímco v roce 2018 přišlo na účet Metropolitnímu plánu přes tisíc připomínek a námitek, při projednávání v roce 2025 s návrhem nesouhlasí zhruba 170 lidí. Zástupci města a IPR to uvedli na úterním uzavřeném setkání s novináři.
Co dalšího Metropolitní plán přinese
V plánu je podle IPR mimo jiné prostor pro výstavbu 350 tisíc bytů. Návrh obsahuje také všechny velké dopravní a jiné plánované projekty, jako je dostavba obou okruhů, vysokorychlostní tratě, filharmonie na Vltavské nebo energocentrum v Bubenči, které má využívat zbytkové teplo z odpadních vod k vytápění domácností.
Autoři projektu zahrnuli do plánu i ochranu až 700 pražských lokalit a přírodu uvnitř města i jeho okolí.
Dokument kritizuje například občanské sdružení Arnika, podle kterého nebyl projekt připravován dostatečně transparentně a má značné rezervy v ochraně zeleně či zajištění potřebné veřejné vybavenosti. Určité rezervy vidí rovněž hlavní autor jeho původního návrhu, architekt Roman Koucký. Podle něho ztratil koncept při projednávání flexibilitu, která měla být jeho hlavní devizou.
Metropolitní plán připravuje Praha od roku 2013. Stávající územní plán přestane platit za dva roky. V případě nerealizace nového plánu by podle IPR hrozila stavební blokáda Prahy. Pokud zastupitelé dokument schválí, nabyde účinnosti 1. září.
Zdroj: IPR, ČTK
K pohodlnému a modernímu urbanismu má zároveň dopomoci změna v pravidlech samotné městské zástavby. Zástupci města totiž apelují na citlivější přístup k plánování a poukazují na absurditu současného stavu, kdy pro různé části Prahy platí totožná pravidla. Jako příklad uvádějí, že požadavky na výstavbu bytů jsou dnes stejné pro historické Vinohrady jako pro panelové sídliště na Jižním Městě.
„Nechceme, aby vznikala zástavba, kde mluvíme jen o rychlosti výstavby a o počtech bytů, ale důležitá je i kvalita. Nový plán se tak daleko více soustředí na strukturu a charakter daného území,“ vysvětluje Foglar.
U Vinohrad, které jsou z velké části tvořené městskými bloky, upřednostňují zachovat prostorové uspořádání. Důraz se klade hlavně na zelené předzahrádky a nezpevněné vnitrobloky, které tvoří městskou přírodu. K lepšímu průchodu navrhují doplnit lokalitu o lávky a chodníky usnadňující pohyb pěších směrem k Hlavnímu nádraží.
